Na Pálavu za mamuty i Věstonickou venuší: Proč navštívit Archeopark Pavlov

Zvláštní betonové útvary, vyčnívající ze svahu nedaleko vodní nádrže Nové Mlýny, ukrývají jednu z nejpoutavějších historických expozic v Česku. Věnována je světově proslulému archeologickému nalezišti, které se rozkládá v jeho bezprostředním okolí a je i přímo začleněno do samotné stavby.

Archeopark Pavlov návštěvníkům zprostředkovává přímý kontakt s tisice let starou historií za použití nejmodernějších technologií. Výstavním prostorám navíc dodává další rozměr nevšední architektonické pojetí, které sesbíralo řadu cen, včetně titulu Stavba roku 2016. Kancelář architekta Radka Květa, která za návrhem stojí, je pojala jako volnou parafrázi „vápencových skal vybíhajících ze zeleně luk a vinohradů“.

Vše podstatné je skryto ve svahu, včetně technického zázemí. Rozličně tvarované věže, vystupující v exteriéru ze stráně, dovnitř přivádějí světlo a vypichují výhledy do okolí, na rozlehlou vodní plochu Nových Mlýnů na straně jedné a zříceninu Děvičky na té druhé.

V interiéru se odráží inspirace plasticky tvarovanými jeskynními prostory. Ve stavbě architekt zkombinoval monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Minimalistický styl a použití přírodních materiálů odkazují na harmonii mezi člověkem a přírodou, která byla charakteristická právě pro pravěké obyvatele této oblasti.

Budova také podtrhuje výjimečnost samotné lokality. Ta se podepsala nejen na jejím tvaru - stavba mohla být navržena jen na již archeology prozkoumané ploše. A ta se pak stala přímo součástí muzea. Návštěvníci tak mohou v rámci expozice vstoupit do speciálních prostor, v nichž je jeden z nálezů zakonzervován tak, jak jej tu zanechali samotní lovci mamutů. Je to skládka zvířecích ostatků s kostmi pravěké zebry nebo mamuta. Místa dalších nálezů jsou pak vyznačena na různých místech v interiéru.

Lovci mamutů, kteří žili v oblasti dnešního Pavlova a Dolních Věstonic na jižní Moravě, zanechali jedny z nejvýznamnějších stop pravěkého osídlení v Evropě. Místo osídlili lidé takzvané kultury gravettienu v období zhruba před 25–30 tisíci lety . Specializovali se právě na lov mamutů a dalších velkých zvířat. Ta nebyla jen zdrojem potravy, ale také kůží a kostí. Vyráběli z nich pak nástroje, přístřešky či umělecké předměty.

Pavlov a sousední Dolní Věstonice se staly známými i díky rozsáhlým pohřebištím. Výzkum obou lokalit, který započal již v první polovině 20. století, přinesl řadu fascinujících objevů, včetně slavné sošky Věstonické venuše, nejstarší známé keramické plastiky na světě. Tato soška i další nalezené artefakty jako ozdoby, rytiny a stopy po ohništích poodhalily archeologům nejen praktickou stránku života lovců mamutů, ale také duchovní a umělecký rozměr jejich života.

Archeologické výzkumy vedené v Pavlově a Dolních Věstonicích umožnily rekonstrukci pravěkého způsobu života a ukázaly, že lidé měli už v této době hluboké znalosti o přírodě, materiálech i technologiích. Díky mnoha unikátním nálezům se obě lokality staly jedním z nejvýznamnějších center paleolitického výzkumu na světě.

Expozice archeoparku je věnována především období mladého paleolitu, konkrétně již zmíněné kultuře gravettienu, která je spjata s lovci mamutů. Návštěvníci zde mohou obdivovat originální nálezy kosterních pozůstatků, mezi nejcennější exponáty patří fragmenty lidských kostí a zubů, které poskytují podrobný pohled na anatomii a způsob života tehdejších lidí.

K vidění jsou tu i nástroje, zbraně a další předměty z pazourku a kostí, které lovci mamutů používali k přežití v drsných podmínkách doby ledové. Interaktivní expozice oživená řadou moderních prvků zahrnuje kupříkladu i simulace lovu nebo výroby nástrojů.

Část archeoparku je věnována také nejslavnějšímu zdejšímu nálezu - Věstonické venuši. Ačkoli originál přímo v Pavlově vystaven není, k vidění je kopie sošky a expozice se podrobně věnuje významu a historii tohoto ikonického symbolu pravěké kultury, který byl objeven v nedalekých Dolních Věstonicích.

Archeopark Pavlov nenabízí jen historické poznání. Návštěvníci mají možnost nahlédnout do života pravěkých lidí, kteří čelili nehostinným podmínkám doby ledové, a zároveň si užít krásu jihomoravské krajiny. Objevte fascinující svět lovců mamutů, kteří přímo zde před více než 20 000 lety žili, pracovali a tvořili. Archeopark vás přenese do dob, kdy byla lidská vynalézavost klíčem k přežití a umění prvním krokem k civilizaci.