Časté užívání antibiotik nás může zabít, varuje lékař. Řešení je jednoduché

Světová zdravotnická organizace varuje, že v roce 2050 bude více lidí umírat na infekce asociované s antibiotickou resistencí než na nádorová onemocnění. Toto odvážné a alarmující tvrzení podporuje i Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.

Podle něj se to děje v určité míře už nyní. Prostě tak často užíváme antibiotika, až si na ně náš organismus vytvořil resistenci. „Pacienti umírají z důvodu antibiotické resistence anebo z důvodu infekcí, které jsou vyvolané resistentními bakteriemi,“ upozorňuje doktor Trojánek.

Antibiotika jsou u nás nadužívaná zejména v primární péči, tedy v ordinacích praktických lékařů. Přitom zrovna zde by se dalo o jejich užívání více spekulovat, protože pokud je člověk v ambulantní péči, tak většina infekcí nepatří mezi život ohrožující. „Nechci to samozřejmě bagatelizovat – i zde je třeba obezřetnosti a i zde může dojít ke komplikacím,“ dodává lékař.

Důležitou roli hrají také jednotlivé druhy antibiotik. WHO označila takové, které jsou „ekologické“, to znamená, že pro tělo je mnohem těžší si na ně vytvořit rezistenci. Právě ty by měli lékaři předepisovat primárně. Další možností, která by mohla pomoci, je odložená preskripce.

„To znamená, že třeba v pátek přijdu k doktorovi a domluvím se, že mi dá recept a když se stav nezlepší, půjdu si antibiotika vyzvednout. Ukázalo se, že v naprosté většině si pacienti antibiotika už nevyzvedávají,“ vysvětluje Trojánek, jak to funguje například v severských státech.

Toto řešení je navíc uklidňující jak pro pacienta, tak pro lékaře. Je totiž často velice těžké odhadnout, zda je, či není nutné antibiotika předepsat, a tak lékař, aby raději nic nezanedbal, recept vystaví.

Která pozapomenutá antibiotika jsou nejlepší a proč doktor Trojánek varuje před třídenními antibiotiky? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování v úvodu článku. Dozvíte se také, zda je prášky nutné vždy dobrat, anebo zda je lze přestat brát už tehdy, kdy se člověku uleví.