Čas vaječných orgií aneb Vejce desetkrát jinak

Recept na vaječný salát je všeobecně známý. Seznam Zprávy proto vybraly méně obvyklé úpravy vajec.

Snídaňovou kavárenskou klasiku proslavil ve svém filmu velký labužník Vlasta Burian. Základem úspěchu je připravit vejce tak, aby zůstal tekutý žloutek. Důležité je vyndat vejce z lednice s předstihem a pak je vařit podle velikosti zhruba pět minut. Oloupaná vajíčka pak dáme do sklenice a lžící rozdělíme na menší kousky. K celkovému dochucení poslouží čerstvé bylinky, třeba pažitka. Případně nastrouhaný parmazán.

Připravit pošírovaná či – jak se dříve říkalo – ztracená vejce, kdy uvařený bílek drží uvnitř tekutý žloutek, je už trochu náročnější úkol. Vejce je třeba rozklepnout do vařící se vody, k čemuž mají kuchaři dva fígle: do vody se přilije ocet a hlavně se v kastrolu lžící udělá vír, aby vejce udrželo kulatý tvar. Vaří se tři minuty. Pošírovaná vejce se často dochucují strouhaným lanýžem a nesmějí chybět ani na oblíbeném avokádovém toustu.

Pošírovaná vejce jsou také základem ve světě asi nejslavnějšího pokrmu z vajec, kterým je vejce Benedikt. Oblíbená snídaně se zrodila v New Yorku koncem 19. století a v základní verzi se připravuje takto: na opečený muffin se položí křupavý plátek slaniny (případně šunky), na to se dá pošírované vejce a vše se přelije holandskou omáčkou.

Na vejce Benedikt můžete narazit v mnoha českých kavárnách, třeba ve vyhlášeném pražském podniku Café Savoy je jednou z nejoblíbenějších položek na menu a denně se jich prodá kolem padesáti. V Café Savoy se nyní dělají na briošce, ale s novým menu přijde inovace – šéfkuchař je bude podávat v croissantu. Inovativní je také holandská omáčka: tady se připravuje z celých vajec, nikoli jen ze žloutků.

Mnohem méně známé je skotské vejce, které ovšem s největší pravděpodobností vzniklo v Anglii. A protože základem jsou vejce vařená, můžete takto spotřebovat velikonoční přebytky. Stačí jen vařené (oloupané) vejce obalit v mletém mase (osolit, okořenit!), pak ve strouhance a nakonec je osmažit v oleji.

Na britských ostrovech jsou stále populární také vařená vejce naložená několik týdnů do slaného octového nálevu. I tímto způsobem je možné zpracovat velikonoční přebytky, navíc s nálevem si člověk může pohrát a připravit ho třeba pikantní s chilli papričkou. Dokonalou pochoutkou jsou pak nakládaná křepelčí vejce, která mají jemnější a lahodnější chuť.

Velkou novinkou, která se stále více prosazuje v moderní gastronomii, je vejce zvané 62 (případně 61). Jedná se o vejce připravované metodou sous vide, tedy vařené ve vakuu delší dobu při malé teplotě (zhruba hodinu při teplotě 61 či 62 stupňů – odtud pak onen zvláštní název). Výsledek je ovšem parádní, neboť tekutý žloutek má při této úpravě skvělou chuť.

Za posledními třemi úpravami vajec se vydáme do Asie. Černé – či stoleté – vejce pochází z Číny. Jedná se o kachní vejce, které je obaleno krustou z jílu, popela a vápna. V této schránce zůstane zhruba tři měsíce, během nichž se změní barva i textura – obsah vejce má formu želatiny s temnou jantarovou barvou. V chuti pak vzdáleně připomíná sýry s modrou plísní.

Také dračí či čajové vejce pochází z Číny, ale jeho příprava je mnohem jednodušší. Jde o vařené vejce, které je na den naložené do směsi koření z černého čaje, sójové omáčky, pepře, badyánu, fenyklu, skořice a hřebíčku. A protože vařeným vajíčkům před naložením lehce popraská skořápka, získají dračí vejce typické mramorování.

Posledním exemplářem je vejce zvané balut, které je populární na Filipínách, v Číně či ve Vietnamu. Opět jde o vejce kachní, které je ovšem oplodněné, a tudíž se uvnitř skrývá zárodek. Před konzumací se vejce uvaří a ještě nevylíhlé kachňátko se sní. Přestože u nás je prodej této „delikatesy“ pro otrlé zakázán, v Sapě je možné taková vejce koupit. Obvykle stačí říct, že chcete vejce s miminkem.