Článek
Osmadvacet chatek netradičního obloukovitého tvaru je z borového dřeva z Norska a při vstupu voní lesem i po dvou letech od zprovoznění. Velké sruby se saunami pojmenované po postavách ze severských ság jsou zase postavené z klád dovezených až ze Sibiře. Venkovní ohniště jsou velká, kamenná, a k pronájmu je i tradiční finská kota – kruhová chata s velkým grilem uprostřed a s možností přespání uvnitř. Nepřehlédnete motivy vikingů – jsou na každé ceduli.
„Cestoval jsem několikrát obytňákem po Skandinávii, to jsem ještě pracoval v zahraničí v bankovním sektoru. Časem jsme tady začali s kamarádem hledat pozemek u řeky. Jenom pro sebe, abychom si tam postavili chatku jako zázemí, protože se nám nelíbily kempy v okolí,“ vysvětluje Albert Arslamov, který se dnes věnuje provozu rozlehlého areálu s celoročním provozem.
Objevil totiž výhled ze zalesněného srázu na zátočinu řeky Otavy poblíž soutoku s Vltavou, a ten mu připomněl norské fjordy. Proto ho napadlo vybudovat tady kemp v severském stylu.
Stany, chatky, sruby, obytňáky
Kemp nabízí ubytování v norském typu chatek, ve srubech nebo ve vlastních obytných vozech či stanech. Ceny nabízí aktuálně rezervační systém, vždy záleží na sezoně, době pobytu a včasnosti zájmu.
V červenci vycházely tři noci v chatkách na sedm tisíc korun, v případě menšího stanu pro tři lidi na dvanáct set. Srub o rozloze 150 metrů čtverečních se třemi nebo čtyřmi ložnicemi je pro osm až čtrnáct lidí. Tři noci v srpnu vycházejí zhruba na 22 až 24 tisíc za jeden celý objekt.
Chatka číslo 22 pro čtyři osoby je jednou z těch, které ve tvaru podkovy obklopují koupací jezero uprostřed. Její rezervace se nám, dvěma tátům se třemi dětmi, povedla už v červnu, ale jen na tři noci, všechny delší kapacity byly na červenec vyčerpané. „Máme na léto hodně plno, zbývá pár nocí hlavně v týdnu,“ říká recepční Ilona.
Recepce je tady jednou z netradičních staveb ze světlého dřeva, vedle ní stojí infotabule s mapou celého areálu. Od brány sem vede příjezdová cesta kolem části stanů a karavanů stojících mezi stromy, za nimi jsou vidět čtyři luxusní patrové sruby pojmenované Floki, Ragnar, Helga a Lagertha. Všechny se jmenují podle postav z dávných ság: Ragnar Lodbrok byl slavný viking. Lagertha byla bojovnice– štítonoška a jeho manželka. Floki byl Ragnarův přítel a stavitel lodí a Helga jeho krásná žena. Sruby mají několik ložnic, krby a vlastní sauny.
Hlavy vikingů v rohatých helmách jsou i na cedulkách označujících toalety. Také dětské hřiště má svoji „kostru draka“, dřevěnou – jak jinak.
Za co se dnes dává pět hvězdiček
Pračky a sušičky na žetony, babyroom pro maminky na přebalování dětí nebo bezbariérové přístupy už jsou dnes v moderně pojatých kempech standardem. Tady si ale zájemce může pronajmout soukromě třeba i záchod a sprchu jen pro sebe. I to je jeden z požadavků Asociace kempů ČR, aby kemp dosáhl v hodnocení na pět hvězdiček. Areál na Zvíkově je jedním ze tří v Česku, které se dostaly na samou špičku, a jediný mimo hlavní město.
Pětihvězdičkové kempy v Česku
Podle Asociace kempů ČR je v Česku aktuálně kategorizováno 121 kempů, z toho tři mají pět hvězdiček.
- Zvíkov Village Kemp
- Camping Oase Praha
- Camping Praha Klánovice
My osobně jsme uvítali dostatek zastřešených míst pro případ nepříznivého počasí, od kryté části zahrádky u bistra na vyhlídce po volnočasové party stany.
Noc první. Jsou zrovna tropické teploty a v interiéru je vážně hic. Nevyužíváme možnosti zapůjčit si ventilátor, stejně jako dobrá polovina dalších chatek zkoušíme nechat otevřené dveře a zadní okno. Funguje to, takže přichází záchrana v podobě ochlazujícího průvanu. To však využíváme kvůli možným komárům až po zhasnutí, protože síťka proti hmyzu je jen v okně.
Noc druhá. Bouřka. Slejvák. Silný vítr. Chvílemi se za tmy ozve rána, jako by nám někdo hodil kámen na chatku. Jdu se podívat. Jediná naše „dvaadvacítka“ stojí částečně pod dubem, ze kterého občas spadne větrem shozený žalud. Záhada vyřešena, noční ostřelování z dubového zásobníku naštěstí brzy skončí. A je ticho. Jako ve všech ostatních chatkách. Lidé dodržují noční klid, možná pomáhá, že celý areál je pod dohledem bezpečnostních kamer.
Noc třetí. Prudce se ochladilo. Nevadí. Kdyby bylo nejhůř, každá chatka má možnost vlastního elektrického vytápění. Je ale přece jen konec července, takže další kempové vymoženosti nevyužíváme. Obloha je dnes poprvé úplně jasná, dá se sedět na zápraží a zírat na hvězdy.
Na soutoku Otavy s Vltavou
Za 150 korun si můžeme půjčit gril, ale skvělé je i okolí, kam se vyplatí vyrazit. Zvíkovské Podhradí na jihu Čech je obec, kde najdete takřka hned za plotem kempu minipivovar, nedaleko je restaurace U Váňů, kde vaří chutně a za rozumné ceny. Povedené králičí stehno se špenátem a šťouchanými brambory vyšlo na 160 korun, halušky byly o dvacku levnější.
Doleva, nebo doprava? Jedním směrem dorazíte na hrad. Rozlehlý historický areál s dominantní hlásnou věží se do napuštění orlické přehrady vyjímal vysoko na skále, jak ukazují černobílé snímky na nádvořích, kde se od úterý do čtvrtka vyskytuje při hezkém počasí sokolník se svými dravci. Po průchodu zadní branou se pak objeví kotviště výletních parníků, které nabízejí okružní vyhlídkové plavby. A když projdeme po písčité pláži ještě o kousek dál, přímo pod hradem je místo plné skalek a kamenů, kde se dá skvěle vykoupat, skoro jako v Chorvatsku.
Příznivci bazénu si také přijdou na své, a to přímo ve Zvíkovském Podhradí. Stačí jít doprava ani ne půl kilometru a objeví se klasické koupaliště s bazénem, otevřené od 10 do 19 hodin. Dospělí zaplatí 90 korun, děti 55 korun.
A ještě jeden tip pro děti: dvacet minut jízdy a jsme v obci Přeštěnice, kde chovají koně a poníky. Hodinová vyjížďka za pár stovek holky baví.
Na saunu olši, krásně voní
Jsme zpět v kempu. Vedle finské grilovací koty, kterou si lidé pronajímají za 500 korun na tři hodiny hlavně v chladnějším počasí, je tu čerstvě dokončená novinka – Asgard, který ještě v mapě na webu chybí. Původně se název vztahuje k severskému domovu bohů, tady jde o dvě propojené, zhruba kruhové stavby, samozřejmě ze dřeva. V jedné části s lůžky a kuchyňským koutem je uprostřed místnosti gril, v druhé části pak sauna k soukromému pronájmu s výhledem na Otavu.
„Sauna je udělána z olše, to je takové bentley v nabídce dřeva, které se na výrobu používá, protože krásně voní,“ vypráví uvnitř Sergej, který je Albertovým společníkem. Popisuje nám, jak se správně suší saunové metličky, aby z nich neopadaly listy.
Albert Arslanov říká, že už je navštívili i zástupci mezinárodní kempové asociace ACSI, která hodnotí kempy v Evropě od roku 1965. „Moc se jim skandinávský koncept líbil, jen nechápali naše ceny. Z jejich západního pohledu jim prostě přišly neskutečně nízké,“ krčí rameny.
Ptáme se ještě Sergeje, zda by mohla být čistší voda ke koupání. „Ano, bude. Ale až příští rok,“ říká. „Původně to bylo přírodní koupací jezírko. První rok bylo průzračné a plavaly v něm i ryby. Lidé natření opalovacími krémy se ale před vstupem nesprchovali, postupně se voda začala kazit, a dnes už vodu bez ryb musíme udržovat každý večer chemicky. Současná filtrace na čištění nestačí, ale na další sezonu už budeme mít novou, větší, bazénovou,“ slibuje.
Loučíme se a jdeme k bistru na vyhlídce objednat grilovaná žebra za 200 korun. Jmenují se vikingská, jak také jinak.