Zničené katedrály, opery i mešity. Památky, které podlehly válkám

Když se sčítají válečné škody, na prvním místě jsou zmařené životy. Pak je na řadě infrastruktura, bydlení, zajištění potravin a ekonomika. Vždy však dojde i na trvalé hodnoty třeba v podobě staveb, ve kterých je uložená historická, umělecká a náboženská paměť po generace nebo i po tisíciletí.

Památky, jsou-li poničené, se navíc mohou stát i důležitými symboly a nositeli paměti na proběhlé války. Proto se někdy ponechávají neopravené, aby odrazovaly od podobných zhoubných činů. Jindy je ovšem větší společenský zájem uvést je do původního stavu.

Katedrála v anglickém Coventry

Gotický chrám svatého Michala z přelomu 14. a 15. století byl původně největším farním kostelem v Anglii. Po vytvoření diecéze Coventry v roce 1918 se stal katedrálou, tedy sídelním chrámem biskupa. Nemělo to však dlouhého trvání. Při náletu v roce 1940 se nacistická Luftwaffe zaměřila na válečný průmysl a dělnické čtvrti. Vedlejším efektem však bylo i poničení centra města včetně katedrály, z níž zůstala jen část obvodových zdí.

Královská opera ve Vallettě na Maltě

Opera ve Vallettě patřila od dokončení v roce 1866 k ikonickým budovám hlavního města Malty. Navrhl ho anglický architekt Edward Middleton Barry v klasicistním stylu. Krátce po dokončení budova vyhořela, ale dočkala se obnovy. V roce 1942 už však tolik štěstí neměla. Také zde řádilo německé letectvo, po jehož náletu zůstaly z většiny divadla trosky. Malťané nechali jen zbytek ruin jako memento. Po několika nezdařených pokusech o dostavbu se v roce 2013 rozhodlo o úpravě na divadlo pod širým nebem podle projektu italského architekta Renza Piana.

Pamětní kostel císaře Viléma v Berlíně

Protestantský kostel v centru Berlína nechal postavit německý císař Vilém II. na památku svého dědečka Viléma I. Stavělo se na přelomu 19. a 20. století v neorománském slohu, stavbu navrhl Franz Heinrich Schwechten. Dnes z ní mnoho nezbylo a v ruinách visí kříž vyrobený z hřebíků nalezených ve zničené katedrále v Coventry. Kostel totiž potkal stejný osud, ale z opačné válečné strany. Podlehl bombardování spojeneckým, hlavně britským letectvem v roce 1943.

Klášter Monte Cassino v Itálii

Může vypadat zvláštně psát o tomto klášteru jako o zničeném. Patří totiž k památkám, které byly po devastaci obnovené. Současný stav benediktinského kláštera s historií sahající až do 6. století však nemění nic na tom, že roku 1944 se po bombardování spojeneckými vojsky ocitl v troskách. Zničení budovy na strategickém místě bylo přitom omylem. Spojenci pod vedením Britů se domnívali, že klášter využívají Němci. Místo toho v něm zahynulo 230 italských civilistů, kteří se tu ukrývali. Naopak ruiny pak využili k boji němečtí výsadkáři. V 50. a 60. letech Itálie klášter znovu vystavěla.

Atomový dóm v japonské Hirošimě

Jak známo, konec druhé světové války zpečetily výbuchy dvou amerických atomových bomb v Japonsku. Na tuto událost upomíná památník míru v Hirošimě zvané též Atomový dóm. Má podobu torza jedné z mála budov, které po ničivých výbuších zůstaly stát. Byl to palác určený pro průmyslové výstavy a navrhl ho český architekt Jan Letzel.

Historické centrum Dubrovníku

Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska na Jugoslávii v roce 1991 zaútočila na Dubrovník jugoslávská armáda složená převážně ze Srbů. Nová chorvatská vláda tehdy zřídila ve městě vojenskou základnu. Obléhání města trvalo sedm měsíců, zahynulo více než 100 civilistů a jugoslávské dělostřelectvo poškodilo víc než polovinu historických staveb Starého Města chráněného UNESCO. V 90. letech se dělaly rozsáhlé rekonstrukce, ale stopy války jsou někde stále patrné.

Buddhové z afghánského Bámjánu

V bámjánském údolí stály ve skalních výklencích dvě obrovské sochy Buddhů ze 3. až 6. století, s výškou 50 a 30 metrů. Stylově se v nich prolínaly vlivy řeckého a indického sochařství. Během šíření islámu význam soch upadal, už od středověku čelily pokusům o zničení. Dokonal je až Tálibán po roce 1996, kdy získal v Afghánistánu moc. V roce 1998 jeho členové odpálili hlavu menšího z Buddhů. Roku 2001 se však do díla pustili důkladně a po několika dnech odstřelování výbušninami obě sochy zničili.

Velká mešita v syrském Aleppu

Umajjovská mešita je největší a jedna z nejstarších mešit v Aleppu. Stojí ve Starém městě chráněném UNESCO a údajně v ní leží ostatky svatého Zachariáše, otce Jana Křtitele. Původ má v 8. století a v dnešní podobě byla vystavěna ve 13. století. Měla však také minaret z roku 1090. Za syrské občanské války se mešita ocitla v místě těžkých bojů mezi syrskou armádou a povstalci. První poškození ji zasáhlo v roce 2012 a o rok později přišla mešita o minaret.

Savur-Mohyla v Doněcké oblasti na Ukrajině

Ze stepi na východě Ukrajiny se zvedá vyvýšenina Savur, která už víckrát posloužila jako vojenské strategické místo. Za druhé světové války se o ně vedl tuhý boj, když ho ovládli Němci a Sověti se ho snažili dobýt. Na památku vojákům padlým v letech 1941–43 zde pak Sovětský svaz postavil mohylu. Roku 2014 však mohyla podlehla bojům mezi doněckými proruskými silami a ukrajinskou armádou. Z uměleckého a historického hlediska to není obří škoda, ale symbolicky to poukazuje na absurditu válek.

Belův chrám v syrské Palmýře

Palmýra bylo ve starověku významné semitské město a z jeho antických časů se do dneška zachovalo poměrně dost zbytků. Od roku 2015, kdy město i s archeologickou lokalitou padlo do rukou Islámského státu, je však výrazně chudší. Jednou z nejvýznamnějších zdejších staveb byl chrám zasvěcený Belovi, nejvyššímu z palmýrských bohů. A právě ten radikální islamisté odpálili výbušninami.

Brány Ninive v iráckém Mosulu

Ninive, hlavní město Asýrie, bylo v 7. století před naším letopočtem největším městem světa, než ho vyplenila koalice dříve Asýrii poddanských národů. Význam města pak postupně upadal. Ze starověkých dob se však na území dnešního Mosulu zachovala část mohutných hradeb. Díky práci archeologů se podařilo prozkoumat a ve 20. století částečně znovu dostavět pět z původních 15 bran. Dvě z nich však roku 2016 strhli buldozery radikálové Islámského státu a jednu další poškodili sbíječkami.

Nejstarší kino v ukrajinském Černigově

Ani nynější okupace Ukrajiny ruskou armádou se nevyhýbá ničení památek. Potvrzené je mírné poškození katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Charkově, podle BBC je zasažená i charkovská opera a koncertní sál. Pravděpodobně dostal zásah kyjevský památník holocaustu na Babím Jaru. Zřejmě největší škodou na chráněné památce bylo v době dokončení tohoto článku zničené bývalé nejstarší kino v Černigově. Nárožní budova ze 30. let 20. století v neoklasicistním stylu, která dostala zásah 28. února, v posledních letech sloužila jako centrum mládeže, podporované i organizací Unicef.