Článek
Návštěva hřbitova na Památku zesnulých či svátek Všech svatých může být zážitkem už sama o sobě. Hromadné vzpomínání na zemřelé vytváří atmosféru prodchnutou spiritualitou, což ještě umocňují všudypřítomná světla svíček a květiny. Jsou ovšem místa, která umějí tento efekt posunout ještě na vyšší úroveň.
Zásluhu na tom má originální architektura a umělecká výzdoba, jež chodí lidé obdivovat i v jiná období roku. Řada historických hřbitovů i samostatně stojících hrobek či kostnic je prvotřídním důkazem tradice důstojně se postarat o zemřelé a vzdát jim úctu.
Hřbitov v Albrechticích nad Vltavou
Albrechtický hřbitov u románského kostela svatého Petra a Pavla je opravdu unikát. Místo běžné ohradní zdi ho obklopuje zdobný věnec z 85 neobarokních kapliček. Jsou to pomníčky v podobě arkád, přičemž každý zdobí nástěnný obraz od malíře Františka Mikule.
Kompozici ve stejném stylu doplňují dvě arkády se světci u vchodu do kostela a velký slepý portál ze zadní strany kněžiště. Nápad se zrodil v 19. století v hlavě faráře Víta Cízy, který malby doplnil i vlastními verši.
Hřbitovní brána v Hořicích
Kromě trubiček jsou Hořice známé i sochařsko-kamenickou školou. Nejviditelnějším důkazem spojení školy s městem je velký pískovcový portál hřbitova na kopci Gothard. Na přelomu 19. a 20. století ho nechal vybudovat první ředitel oné školy Vilém Dokoupil podle projektu Bohuslava Moravce a Antonína Cechnera.
Neorenesanční brána v podobě vítězného oblouku je zdobená sochami, z nichž část v modernistickém stylu vytvořil významný sochař Quido Kocian.
Kostnice v Kutné Hoře - Sedlci
K českým památkám na seznamu UNESCO patří gotický chrám sedleckého kláštera, upravený ve stylu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim. Jen kousek od něj stojí jiný gotický skvost se Santiniho úpravou – hřbitovní kostel s kaplí a kostnicí, která ukrývá pozůstatky 40 tisíc lidí, zemřelých na mor a za husitských válek. Zaujme nejen množství kostí a lebek, ale i dekorativní úprava do podoby pyramid či nástěnných ozdob.
Pro rod Schwarzenbergů ji v roce 1870 vytvořil řezbář František Rint, který z kostí sestavil i rodový erb a své jméno.
Dietrichsteinská hrobka v Mikulově
Tuhle dvouvěžovou stavbu nelze v Mikulově přehlédnout: stojí na náměstí jako jeho dominanta. Původně to byl barokní kostel s loretánskou kaplí ze 17. století, dvouvěžové průčelí navrhl počátkem 18. století Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Při požáru města v roce 1784 se však zřítila klenba hlavní lodi a spadla na kapli.
Sto let byl areál ruinou, pak ho nechal František Josef z Dietrichsteina přestavět na rodinnou hrobku. Klenbu neobnovil, místo kostelní lodi zaujalo parkové nádvoří. Komplex dostal řadu empírových úprav, včetně nástavců věží v místě bývalých bání.
Barokní hřbitov ve Střílkách
Střílecká národní kulturní památka se rozkládá na terase podepřené mohutnou zdí, vysokou až 10 metrů. Má půdorys čtverce s rohy vykrojenými dovnitř. Do areálu se vstupuje po dvouramenném schodišti a parapetní zeď zdobí sochy andělíčků – puttů. Podíl na nich měl významný moravský sochař Gottfried Fritsch. Část z nich jsou kopie, originály asi před 20 lety někdo ukradl.
V čele hřbitova stojí hrobka rodu Petřvaldských, který stavbu financoval. Podzemní odvodňovací systém pomáhá urychlovat tlení těl. Architektura hřbitova z roku 1724 se připisuje Ignáci Josefu Cyranimu z Bolleshausu.
Schwarzenberská hrobka u Třeboně
Celkem 26 členů rodu Schwarzenbergů našlo posmrtné místo v hrobce z roku 1877 u břehu rybníka Svět. V neogotickém stylu ji navrhl rakouský architekt Friedrich von Schmidt, autor vídeňské radnice či puristické úpravy Karlštejna. Místním podmínkám projekt přizpůsobil Franz Damasus Deworezky.
Více o návratu gotiky v Česku
Jak si Friedrich von Schmidt spolu s Josefem Mockerem poradili s neogotickou úpravou Karlštejna? Regotizací prošla v 19. a začátkem 20. století také řada dalších slavných historických staveb v Česku.
Pohřební kaple má centrální osmiboký půdorys, vstup po dvouramenném schodišti a vnější opěrný systém. Umístěním v parku tvoří urbanistickou dominantu a díky vnitřnímu systému cirkulace vzduchu a odvodnění suterénu pod úrovní hladiny rybníka je také chytrým inženýrským dílem.
Vyšehradský hřbitov se Slavínem v Praze
Hřbitovu na Vyšehradě se někdy říká Slavín, i když tento název patří jen jeho části – rozměrné hrobce z roku 1893 s ostatky významných českých umělců a vědců. Má podobu krypty v úrovni terénu, zastřešené plošinou s pomníkem, na niž vede monumentální schodiště. Projektoval ji architekt Antonín Wiehl, který je i spoluautorem sousedních neorenesančních arkád s dalšími čestnými hrobkami.
Celý hřbitov má funkci národního pohřebiště významných osobností a místo posledního odpočinku tu našel i sám architekt Wiehl.
Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou
Na úpatí Zelené hory se slavným Santiniho kostelem leží jedna méně známá stavba od stejného architekta. Dolní hřbitov, půdorysem připomínající lebku, měl sloužit v době morových ran na začátku 18. století. Opat žďárského kláštera Václav Vejmluva však v panství provedl tolik příprav na množství zemřelých, že se tento hřbitov téměř nepoužíval.
Podle původního návrhu měl hřbitov centrální půdorys se třemi kaplemi, později ho řeholníci rozšířili a přidali čtvrtou kapli.
Hrobka rodiny Harrachů v Horní Branné
Rod Harrachů si většina lidí spojí s počátky lyžování. Přispěl k nim hrabě Jan Harrach, který na konci 19. století do Čech přivezl jedny z prvních lyží. Tento rod dal i jméno městu, jež se stalo známým lyžařským střediskem.
Rodová hrobka, v níž je pochován i hrabě Jan, stojí od roku 1870. Má tvar dvou soustředných osmiúhelníků a potkává se v ní neorománský styl s vlivy byzantské a maurské architektury. Střídání bílého a červeného kamene vytváří zvláštní efekt.
Kostnice na Bartolomějském návrší v Kolíně
Na nedávno rekonstruovaném návrší s gotickým chrámem svatého Bartoloměje zanechalo svou stopu také baroko. Kostnice z roku 1733 zaujala místo bývalé bašty středověkého městského opevnění.
Mistr architektury českého baroka Kilián Ignác Dientzenhofer
Seznam Zprávy připravily průřez stavbami Kiliána Ignáce Dientzenhofera v hlavním městě i v českých regionech.
Spodní část je díky centrálnímu půdorysu se čtyřmi apsidami zaoblená, s čímž kontrastuje hranolová věž uprostřed. Kostnice na konci 18. století vyhořela a nadlouho se stala ruinou. Obnovy se dočkala až v polovině 19. století, kdy dostala novou střechu a instalaci z kostí v interiéru.
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna
Po vlně zázračných uzdravení poutníků nechal Maxmilián z Lichtenštejna ve Vranově postavit v roce 1617 poutní kostel a jeho kryptu vyhradil jako hrobku pro svůj rod. Když přestala velikostí stačit, v letech 1818–1821 ji Lichtenštejnové rozšířili. Kromě systému větrání a odvodnění dostala nový vstup v empírovém stylu od architekta Franze Engela.
Místo má uvnitř asi 50 významných členů rodu. Přestože hrobku vlastní český stát, Lichtenštejnské knížectví před několika lety zaplatilo kompletní rekonstrukci. Pro veřejnost je vstup uzavřený.
Kostnice u kostela ve Skřipli
Z desítek českých kostnic stojí za zmínku i ta ve Skřipli. Je součástí malého, ale malebného a pěkně zachovaného pozdně barokního areálu s kostelem svatých Šimona a Judy. Z bývalého hřbitova, obklopujícího kostel, se dochovala ohradní zeď složitého dynamického tvaru, dělená výklenkovými kapličkami a branami.
Na zeď navazuje kostnice ve stejném stylu. Původně to byla márnice, později začala sloužit k uskladnění kostí ze zrušeného hřbitova. Má dvojitý štít a je zaklenutá kupolí s nástěnnou malbou.