Zapomeňte na čtvrtou cenovou. Tahle pivní architektura má opravdu říz

Bývalé sýpky, továrny, nádraží nebo horské boudy, obnovené historické pivovary i novostavby na zelené louce. Šlechtění pití piva jako českého národního pokladu s sebou přináší řadu nových staveb a rekonstrukcí.

Součástí identity pivovarů, zvláště těch nově zakládaných, jsou obvykle osobité restaurace, jejichž atmosféra umocňuje gastronomické zážitky. Projekčními softwary architektů procházejí i další typy staveb spojených s pivem, od velkých měst přes vysoké hory až ke chmelařské mekce – městu Žatci.

Spolu se zámkem je kamenický pivovar dominantou města. Když po druhé světové válce přestal sloužit svému účelu, v budovách byl sklad zeleniny. V posledních letech se však areál dočkal obnovy. Architekti z OTA ateliéru odstranili nevhodné přístavby a zásahy do interiérů, a i když zachovali ducha historického industriálu, komplexu vtiskli moderní ráz.

Kromě obnovy pivovaru se dovnitř vešel testovací minipivovar se šalandou a pivnice. Provozní a technická zázemí jsou schovaná ve sklepích, interiéry zaujmou klenutými stropy a výhledy přes velká okna.

V podhradí v Mladé Boleslavi se nachází historická průmyslová zóna, která prochází obnovou. Součástí je i bývalá barokní sladovna, jež po desetiletích jiného využití opět slouží k výrobě piva. Název pivovaru navazuje na automobilovou tradici. Inspiraci v legendárním autě MB 1000 hledaly i architektky z ateliéru Konceptual, což se projevilo hlavně na svítidlech v podobě světlometů. Hlavní sál restaurace pojatý jako pivnice plynule přechází v klidnější místnost s varnami.

Architektonická kancelář ADR má ve svém portfoliu čtyři pivovary. Patří k nim i dvě stavby pivovarů Hostivar H1 a H2 na hranici pražských čtvrtí Hostivař a Horní Měcholupy. Oba mají tvar nepravidelných čtyřúhelníků vycházejících z tvaru pozemků. Zatímco přízemní H1 má fasádu ze svislých dřevěných lamel, novější a patrovou budovu H2 architekti dřevem obložili jen z dolní poloviny. Tu horní pokrývá černý trapézový plech.

Pivovar H1 získal čestné uznání v Grand Prix Architektů 2014, budova H2 se dostala mezi nominace na Českou cenu za architekturu 2019.

Centrum českého chmele se může pyšnit komplexem, který si vysloužil i cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí. Na žateckém Pražském předměstí se zachovaly desítky chmelařských staveb z přelomu 19. a 20. století, jež se ucházejí o zápis na seznam UNESCO.

Dvě budovy město vybralo pro renovaci a dostavbu, čehož se ujal ateliér Huml & Vaníček. Součástí areálu je dnes Chmelařské muzeum Žatec – největší svého druhu na světě –, zábavní expozice Chrám chmele a piva s orlojem a rozhlednou a restaurace s minipivovarem U Orloje.

V budově z roku 1912, která má na svou dobu progresivní železobetonovou konstrukci, bývala továrna na kameninové a šamotové zboží. Dnes tu sídlí Pivovar Kocour s restaurací, společenským sálem, penzionem a soukromou železniční zastávkou.

Architektonické řešení obstaral ateliér Domyjinak, který zvenčí i v interiéru zachoval industriální ráz. Společenský sál vznikl díky tomu, že dva sloupy byly poškozené, architekti je odstranili a nahradili táhly přenášejícími zatížení do stran.

Město Kroměříž mělo odpradávna právo vařit pivo, ale budovy starých pivovarů už mají jiné funkce. Na tuto tradici navázal 1. selský pivovárek vystavěný v bývalém výzkumném zemědělském areálu na kraji města. Tým kanceláře Ellement se snažil stavbou zkultivovat tuto periferii a využít potenciál místa, které je zajímavé výhledem na město a na Hostýnské vrchy.

Snahou architektů byla úsporná dispozice, aby pivovar zabral co nejmenší prostor. Na střešní terasu vede válcovité schodiště obestavěné lícovými cihlami, které je parafrází na pivovarské komíny.

Pivovarskému provozu slouží také bývalá sýpka z roku 1737 ve Stěžerech u Hradce Králové. Tým kanceláře Obršál architekti zvenčí zachoval ráz historické selské stavby a doplnil ji terasami s gabionovým lemováním. Výšku interiéru architekti zvýšili tím, že vytěžili podlahu. Kuchyň se zázemím a toaletami vyřešili jako vestavbu, která nezatěžuje původní konstrukci. Příčky, dveře a stoly vyrobili ze staré podlahy.

Londýnské Studio Identity Design vedou Češka Dagmar Zvoníčková a Slovenka Ivana Lindnerová. Své zkušenosti ze zahraničí zužitkovaly na náměstí Svobody v Brně, kde dostaly za úkol rekonstrukci funkcionalistického domu na apartmány a restauraci s minipivovarem. Architektky se snažily zachovat co nejvíce dobových prvků nebo je nahradit replikami. Fasáda je obložená travertinem, v interiéru jsou vidět původní cihlové klenby.

V soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2020 získal jednu z cen Pivovar Řevnice, který architekt Tomáš Šantavý z Ateliéru Šantavý vytvořil rekonstrukcí bývalého historického nádraží. Architekt budově vrátil původní podobu, zdůraznil její drážní charakter a zachoval atmosféru dob Rakouska-Uherska. Část posezení vychází ze starých dřevěných sedadel vlaků.

Podobný charakter jako Pivovar Hostivar, na pohled dřevěného kubusu u sídliště, má i Spojovna v pražských Kunraticích. Autor je však jiný – ateliér mar.s architects. Myšlenkou Spojovny je místo pro setkávání lidí ze sídliště, studentů z kolejí a „kravaťáků“ z kancelářského okrsku. Fasádu tvoří černě mořené smrkové latě, které svým 3D uspořádáním připomínají trapézový plech.

Tady je Trautenberkovo, dalo by se říct. Z názvu je jasné, že pivovar se jménem bohatého výtečníka z pohádky stojí v Krkonoších. Patrné je to i z jeho architektury, protože architekti Petr Kolář a Aleš Lapka z ateliéru ADR pivovar umístili do bývalé Tippeltovy boudy, později hotelu Družba.

Autoři odstranili přístavby z druhé poloviny 20. století, přibyla přístavba obložená falcovaným plechem. Minipivovar se nachází v podzemním podlaží, v přízemí je restaurace s repasovanými svítidly z první republiky. Projekt se dostal mezi finalisty České ceny za architekturu 2018.