Moderní umění a nadčasová architektura. Veletržní palác má co nabídnout

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Veletržní palác je jednou z nejznámějších českých funkcionalistických budov a inspiroval řadu architektů po celém světě. Někdy se řadí také pod styl konstruktivismus. I necelé století po jeho vzniku se v něm stále vystavuje. Nehostí však veletrhy jako dříve, nýbrž ukrývá to nejlepší z moderního umění, co lze v naší zemi nalézt.

Veletržní palác stojí v pražských Holešovicích a jeho výstavba probíhala mezi lety 1925 až 1928. Stála za ní soukromá společnost pořádající vzorkové veletrhy. Architekty paláce byli Josef Fuchs a Oldřich Tyl. Fuchs mimo jiné navrhl i zimní stadion na Štvanici, mezi Tylova další díla patří například penzion Záchrana na Žižkově.

Až do 50. let sloužila budova svému původnímu účelu, tedy různým veletrhům. Výjimkou bylo období druhé světové války, kdy zde bylo shromaždiště pro židovské obyvatele, které čekal transport do koncentračních táborů.

Venkovní pohled na palác byl tehdy o dost jiný, než jak jej známe dnes, protože během veletrhů byla okna budovy polepena množstvím reklam na jednotlivé produkty. Aby byl nákup pro zákazníky příjemnější, byly zde tehdy otevřené i zahradní restaurace, kavárny, kulečníkový sál, a dokonce i podzemní kino. Palác byl schopný pojmout až deset tisíc návštěvníků a ve své době se jednalo o světový unikát. Funkcionalistický projekt tehdy ohromil řadu návštěvníků Prahy, včetně architekta Le Corbusiera.

Již v této době se Veletržní palác využíval i v souladu se svou dnešní náplní. Během trhů se zde totiž vystavovala umělecká díla. A například samotné slavnostní otevření budovy doprovázela výstava známé Muchovy Slovanské epopeje.

Po druhé světové válce se však účel objektu proměnil. Z místa plného života se v 50. letech stala administrativní budova. Usídlily se zde všemožné firmy, od těch zabývajících se zahraničním obchodem až po redakce časopisů. V přízemí pak byla otevřena pobočka Tuzexu.

Jeden z nejdůležitějších momentů pro osud paláce nastal v roce 1974, kdy došlo k rozsáhlému požáru. Ten stavbu značně poškodil, a dokonce se uvažovalo o tom, že se budova srovná se zemí. Nakonec k tomu ale nedošlo, i díky tomu, že byl objekt v 50. letech prohlášen za památku.

Po požáru následovaly dlouhé úvahy, co s poničenou budovou udělat. Nakonec bylo rozhodnuto o umístění Národní galerie a v roce 1980 začala rekonstrukce celého areálu. Ta trvala až do poloviny 90. let, kdy se budova znovu otevřela veřejnosti, tentokrát již jako galerie moderního umění.

Stejnému účelu slouží dodnes, během let se ale počet pater využívaných k výstavám zvedl z původních tří na pět. Kromě nadčasové architektury tak dnes můžete v paláci obdivovat největší sbírku moderního umění na našem území.

Ve Veletržním paláci si dnes můžete prohlédnout řadu slavných i méně známých děl nejvýznamnějších českých a zahraničních autorů. Vystaveno je tu přes 2000 exponátů. Ty jsou rozděleny do čtyř sbírkových expozic a několika aktuálních výstav. Stálé a dočasné expozice pokrývají období od konce 18. století po současnost a najdete tu i díla od velikánů, jako jsou Pablo Picasso, Vincent van Gogh, Claude Monet či Henri Rousseau.

Expozice prezentuje téměř 500 děl od 150 autorů ve třech hlavních kapitolách, které nesou názvy Člověk, Svět a Ideje. Pokrývá dlouhé časové období, a tak v ní lze spatřit díla autorů různých generací a uměleckých stylů. Obsahuje například Autoportrét Pabla Picassa, Josefinu od Josefa Mánese nebo obraz Panna od Gustava Klimta. Tuto expozici naleznete ve čtvrtém patře Veletržního paláce.

Sbírka vznikla na oslavu 100. výročí vzniku Československa a zahrnuje práce českých a slovenských umělců z meziválečného období, ale i díla zejména francouzské provenience, která byla v tomto čase na naše území dovezena. Expozici naleznete ve třetím patře a mimo jiné si tu můžete prohlédnout Černošského krále od Josefa Čapka, Dámy v květinách od Clauda Moneta či Zelené obilí Vincenta van Gogha.

Expozice chronologicky představující proměny moderního umění v posledních desetiletích. Ukazuje, jak bylo umění vytvářeno a jaké byly k jeho vývoji společenské důvody. Zahrnuje více než 300 děl v podobě maleb, soch či instalací, mezi nimi například Kleopatru od Jana Zrzavého.

Expozice, která se zaměřuje na architekturu a životní styl v období druhé poloviny 20. století. Představuje významná díla ze Sbírky architektury Národní galerie Praha. Mezi prezentované autory patří Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr nebo Karel Prager. Výstavu naleznete ve druhém patře.

Kromě expozic je také možné ve Veletržním paláci navštívit oblíbenou kavárnu Kolektor nebo místo s názvem Atlas, jež nabízí řadu uměleckých děl, ale i prostor pro kreativitu, odpočinek či nasání inspirace. Také se zde odehrávají komunitní akce. Do Atlasu je vstup zdarma.

Veletržní palác je otevřen od úterý do neděle a otvírací doba je od 10 do 18 hodin. Pokud byste chtěli využít veřejné dopravy, dostanete se k němu ze zastávky metra Vltavská nebo z tramvajových zastávek Veletržní palác a Strossmayerovo náměstí.

Základní vstupné vás vyjde na 250 Kč, snížené pak na 140 Kč. Děti do 15 let včetně mají vstup zdarma. U některých časově omezených výstav se však může výše vstupného lišit.