Suchou nohou i za deště. Kryté dřevěné mosty navíc okouzlují svou romantikou

Je krásný den a k dřevěnému krytému mostu v madisonském okrese přijíždí chlapácký Clint Eastwood. Jako ostřílený reportér National Geographic nejen fotí památku, ale prožívá taky románek s Meryl Streepovou. Podobné scény by se mohly klidně odehrát i v šumavské Lenoře nebo v Radošově na Karlovarsku. Jen třeba s nějakou Marií Střípkovou a nějakým českým reportérem.

Že úsměvné srovnání drhne? Jen trochu. Ony dva zmíněné mosty totiž krásou své konstrukce i zasazením do krajiny za Madisonskými mosty rozhodně nezaostávají. A podobných lze v Česku najít mnohem víc, celkem je jich asi dvacítka.

Zastřešení se u dřevěných mostů dělá hlavně kvůli prodloužení trvanlivosti. Setkat se u nich lze často také s označením věšadlový most podle jejich konstrukce. Dřevo ovšem vyžaduje pravidelnou údržbu a té se kryté mosty ne vždy dočkají. Proto už řada z nich přežila klinickou smrt, nebo podlehla zubu času a musela přenechat místo své kopii.

Historie radošovského mostu v katastru Kyselky sahá až do roku 1364, kdy na povolení Karla IV. nahradil funkci jednoho z nejstarších brodů přes Ohři. Stal se důležitým bodem na zemské stezce z Prahy do Německa. Za ta staletí ho však poznamenaly nápory přírody i lidské zkoušky. Vyhořel v 16. století, zničili ho Švédové, pak napoleonští vojáci a ani Češi ho nešetřili. V roce 1986 stavbu někdo spálil a když se po 17 letech dočkala obnovy, poničilo ji auto.

Dnes je však tento silniční most opět v plné kráse. Pilíře se zachovaly z 18. století a zhruba ze stejné doby je zřejmě i vzhled dřevěných částí, i když jen jako novodobá kopie.

Středověký kostel svatého Bartoloměje z konce 14. století v Kočí na Chrudimsku si každý snadno zapamatuje. Od podobných staveb ho odlišuje dřevěná gotická zvonice ve tvaru stanu a přístupový můstek z doby baroka. Rok založení 1721 z něj dělá druhý nejstarší krytý dřevěný most v Česku. Most tehdy nahradil svého staršího předchůdce, zbudovaného kvůli bažinatému terénu a povodním v údolí potoka.

Pro kryté lávky přes Ohři v západních Čechách jsou typická okna se zkosenými rohy a se svislým dělením. Ta chebská je z roku 1949, přičemž se stala náhradou za podobný starší most, zničený na konci druhé světové války. Štíhlá lávka dlouhá 40 metrů dostala v roce 1985 ocelovou výztuž, aby měla lepší stabilitu. Podobně vylepšené jsou dnes i některé jiné dřevěné mosty.

Chcete přes most do Pekla? Pak stačí přejet či přejít jeden, který u Vamberka překlenuje říčku Zdobnici. Stojí tu od roku 1840 a stejně jako chebská lávka má výztuž z kovových nosníků. Díky nim přes něj mohou až osmitunová vozidla. Most s valbovou střechou má úctyhodnou šířku šesti metrů, což ho mezi těmi českými krytými mosty dělá rekordmanem.

Vodáci splouvající Vltavu dobře znají jeden z mála v Česku zachovaných hrablových mostů neboli rechlí. Stojí v Novém Spolí před Českým Krumlovem a přes řeku přenáší i vodovod. Rechle byly důležité k volnému plavení těženého dříví po řece, název vyšel z německého slova Rechen pro hrábě. Svislými trámky vysunutými z mostu do řeky se vytvořily obří hrábě, které zachytávaly plující kmeny a polena.

Rechle se stavěly tam, kde bylo nutné dřevo usměrnit třeba z přirozeného toku do plavebního kanálu, nebo v místě určení, kde se lovilo z vody. V Novém Spolí se zachytávalo a ukládalo v městském skladu.

Lávka ve tvaru „L“ z roku 1798, se 110 metry nejdelší mezi krytými mosty v tuzemsku, sloužila i k počítání proplouvajících vorů.

Kdysi sloužil i vozům, dnes po něm mohou jen pěší a cyklisté. Nejstarší dochovaný zastřešený most ze dřeva v Česku lze najít v osadě Černvír nedaleko Pernštejna. Na mostě z jedlového a dubového dřeva, který vede přes řeku Svratku, je možné nalézt letopočet 1718. Podobnou konstrukci, ale s kamennými pilíři v portálech, má i nedaleká lávka přes říčku Nedvědičku v jednom z meandrů pod hradem.

Když roku 1908 koupil zámek v Novém Městě nad Metují továrník Bartoň, nechal upravit stavbu i zahradu. Velký podíl na tom měl architekt Dušan Jurkovič, známý inspiracemi v lidové architektuře. Zahradu upravil ve stylu francouzského baroka a bývalý vodní příkop nechal překlenout dřevěným mostem, který prodloužil osu zahrady směrem k zámku.

Tvar mostu a jeho věže vychází z valašských dřevěnic, hnědo-bílá kombinace odpovídá roubenkám z Čech. Bohatostí zdobení se blíží spíše domkům ze slovenských Čičman, ale dekorace navazují na renesanci, která stylově převládá v architektuře zámku.

Dušan Jurkovič se zapsal i do podoby údolí Peklo u Nového Města. Je to jiné Peklo než výše popisované. A i když tamější krytá lávka pochází až z roku 2006, Jurkovičovou tvorbou je inspirovaná. Odkazuje na ni polovalbová střecha a věžička s loukoťovým kolem, jakou architekt ve dvou vyhotoveních instaloval na střechu pekelské restaurace. Lávka nemá obklad stěn, takže je z venčí viditelná její věšadlová konstrukce.

Druhé zachované vltavské rechle stojí na horním toku řeky, až nad místem, odkud se vytěžené dřevo plavilo také svázané do vorů. Lenorské rechle se šindelovou střechou nechal v roce 1870 postavit rod Kraliků. Sloužily k zadržování dřeva v době nízké hladiny vody. Jakmile voda stoupla a zaměstnanci zvaní plavci měli polena spočítaná, dřevo postupně uvolňovali a pouštěli dál po proudu.

Rechlím v Lenoře donedávna hrozil zánik, ale díky dotaci z evropských fondů jsou od roku 2015 opět v dobrém stavu.

Také silniční most v Bystré nad Jizerou z roku 1922 to měl před pár lety se svou existencí nahnuté. Byl v havarijním stavu a obec neměla dost peněz na opravu. Nakonec přispěl stát a hlavně Liberecký kraj, díky čemuž se po něm od roku 2017 opět může jezdit. Obec pak most darovala kraji a ten ho v roce 2019 svěřil do správy Muzeu Českého ráje v Turnově. Původní smrkové dřevo při opravě nahradil odolnější modřín.

Podobnou konstrukci s okny jako lávka v Chebu má ta kynšperská. Také zdejší most pro pěší, i když betonový, podlehl bombardování v roce 1945. Po válce ho nahradila provizorní dřevěná lávka, kterou ale roku 1950 zničila povodeň. Až od 50. let stojí na místě krytý dřevěný most, po rechlích v Českém Krumlově druhý nejdelší v Česku. Na rozdíl od chebské lávky má ta kynšperská zkosené i dolní rohy oken.

Říčku Úpu v Havlovicích u Červeného Kostelce, jen kousek od známého Babiččina údolí, od roku 1937 překlenuje dřevěný most. Střecha chránila nejen mostovku důležité silniční spojnice, ale příležitostně i vozy sedláků se senem a obilím. Most je neobvyklý dvěma stříškami zakrývajícími zábradlí, postavenými jako ochrana před jarní velkou vodou.