V Kristových stopách: Křížové cesty lákají k pouti nejen na Velikonoce

Odsouzení k smrti, strastiplný výstup na kopec, ukřižování a nakonec uložení do hrobu. Podle biblické velikonoční tradice vedla poslední Ježíšova cesta na horu Golgotu, zvanou též Kalvárie. Jejím symbolem se staly křížové neboli pašijové cesty, tvořené obrazy a sochami v kostelech nebo řadami kaplí a křížů.

Malé kaple jako napodobeniny svatých míst začali stavět františkáni v 15. a 16. století. Do českých zemí tato tradice pronikla s nástupem rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. Velká část nejkrásnějších křížových cest je proto barokní, mnohdy jako součást větších souborů poutních míst.

Jejich pojetí přesně zapadlo do barokního přístupu ke krajině. Tehdejší lidé se i pod vlivem šíření katolické víry snažili krajinu upravit budováním zdaleka viditelných dominant, dramatických zákoutí a teatrálně pojatých cest. Křížové cesty se však zřizovaly i v dalších staletích a tento zvyk pokračuje dodneška.

Většina poutních cest má 14 zastavení. Někdy přibývá patnácté a lze natrefit i na výjimky s jiným počtem. Nejčastěji vedou symbolicky na kopec a mohou být zakončené většími kaplemi kalvárie a Božího hrobu. Pro symbolicky upravená návrší se vžil také výraz kalvárie či křížový vrch.

Poutní areál v jihočeském Římově, který se před pěti lety stal národní kulturní památkou, nemá rozsahem své křížové cesty v Česku obdoby. Celkem 25 zastavení v obci a jejím okolí tvoří okruh dlouhý asi 4,5 kilometru, budovaný od roku 1658 do první čtvrtiny 18. století.

Některé kaple jsou poměrně velké, každá je jiná a všechny jsou šikovně umístěné do krajiny. Cesta, která prochází starými úvozy, nabízí dramatické pohledy a těsně míjí zámek. Rozmístění kaplí a křížů vychází z reálné krajiny v okolí Jeruzaléma.

Celý areál se od února 2021 opravuje. Rekonstrukce se kvůli covidu protáhla, slavnostní otevření se plánuje na květen 2024. Kapličky křížové cesty jsou už opravené, i když zatím bez soch. Na Velký pátek ve 12 hodin se na pašijové cestě koná tradiční pouť s modlitbami.

Nejstarší křížovou cestu v českých zemích začal na vápencovém vrchu na jihu Moravy stavět kardinál František Ditrichštejn v roce 1623. Od té doby tvoří Svatý kopeček typické pozadí pro město Mikulov. Každoročně na začátku září se tu konají mariánské poutě s nesením Černé loretánské madony.

Kromě 14 zastavení soubor doplňuje zvonice a kaple svatých Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského. Obě tyto větší stavby patří spolu s kapličkou prvního zastavení k nejstarším v souboru. Část kaplí se stavěla až na konci 18. století, v tom dalším byl však areál zanedbaný a prošel znovuobnovením. Kaple s třináctým zastavením je novodobá kopie.

Krásným příkladem barokní krajinotvorby je zdaleka viditelná kalvárie v severočeském Ostrém. Cesta se 14 zastaveními končí na architektonicky upraveném kopci. Sochami zdobené schodiště tu stoupá k terase s trojicí symetricky umístěných kaplí – Nalezení svatého Kříže, Povýšení svatého Kříže a Božího hrobu uprostřed. Ze sochařské výzdoby se zachovala jen část.

Kalvárie z roku 1707, kterou odborníci připisují architektovi Octaviu Broggiovi, byla dlouho zdevastovaná. Od roku 2005 se o ni stará občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka. K opravě pomohla i veřejná sbírka, slavnostní vysvěcení se konalo v roce 2011.

Barokní areál poutního místa s klášterem Skalka navrhl na konci 17. století architekt Kryštof Dientzenhofer, otec známějšího Kiliána Ignáce. Křížovou cestu u něj v druhé půlce 18. století založila hraběnka Benedikta Čejková z Olbramovic.

Rovně vedenou cestu lemují kapličky 14 zastavení po dvojicích. Začíná se u kostelíku svaté Máří Magdaleny, prochází se kolem malebného jezírka a končí na návrší u poustevny s pietou od sochaře Jana Brokoffa. Ta bude veřejnosti otevřená na Velký pátek 7. dubna 2023.

Areál trpěl v druhé polovině 20. století zanedbáním a těžbou železné rudy, po nedávné obnově se stal Památkou roku 2019. Pouť se zde tradičně koná koncem srpna.

Cesta na Křížovou horu nad Jiřetínem začíná širokým schodištěm a bránou, následuje ohrazená Getsemanská zahrada a řada 11 rokokových kapliček se zastaveními. Stezku z obou stran obklopuje les. Stoupá ke kapli svatého Kříže s vysokou věží, jíž na Křížové hoře dělají společnost Boží hrob a pavilonek kaple Panny Marie se studnou.

Křížová cesta pochází z 60. let 18. století. Celý areál, který doplňuje několik soch, býval dříve ohrazený. Na Velký pátek 7. dubna 2023 se tu koná velikonoční výstup s recitací poezie.

Areál na Křížovém vrchu u Cvikova má historii sahající do 18. století, ale dnešní podoba je mladší. Dříve tu bývala dřevěná kaple Božího hrobu, v 19. století ji nahradila zděná a později přibyla i zastavení křížové cesty.

První klasicistní kapli a řadu dalších jednotných kapliček zdobí barevné reliéfy. Sousoší Kalvárie za kaplí Božího hrobu, umístěné na skalce připomínající Golgotu, zde stojí od roku 1830.

Z původní barokní křížové cesty z poloviny 18. století zůstalo jen poslední zastavení – Zmrtvýchvstání. K němu v polovině 19. století přibylo 14 zastavení nové pašijové cesty v klasicistním stylu. Prvních 11 jsou malé kapličky, další tři jsou větší. Na vrcholku je zachovaný i neogotický kovový kříž.

Od roku 1994 jsou kapličky obnovené, s novou uměleckou výzdobou. Sgrafita do jedenácti z nich vytvořil malíř a betlémář Zdeněk Brožek, v další je kovoplastika Krista od uměleckého kováře Františka Bečky a třináctou vyplňuje obraz Snímání z kříže od Richarda Peška.

Parkem vedle hřbitova na Křížovém vrchu prochází pestrá křížová cesta založená v 18. století, s oplocenou Getsemanskou zahradou, několika sochami a dvěma umělými jeskyněmi – grottami. Na 12 malých kapliček navazují tři zděné kaple z přelomu 19. a 20. století, každá odlišná.

Kalvárii tu symbolizuje čedičový vrcholek, na jehož zadní straně je možné vidět efektní geologický útvar zvaný Malé varhany. Další malou křížovou cestu lze najít v nedaleké čtvrti Království.

Osmiboký kostel v Petřvaldě u Ostravy nechal postavit hrabě Jindřich Larisch-Mönnich ve 30. až 50. letech 19. století v empírovém slohu. Je malebně obkroužený řadou stromů a vede k němu krátká přímá cesta s alejí zastavení křížové cesty. Vše dohromady tvoří urbanisticky povedený, stylově jednotný celek.

Z Petřínských sadů směrem ke kostelu svatého Vavřince v sousedství rozhledny vede klikatá křížová cesta. Kapličky zastavení bývaly barokní, ale poté, co Josef II. omezil poutě a procesí, zchátraly.

Poutní cestu obnovil ve 30. letech 19. století v klasicistním duchu hrabě Karel Chotek. Cestu uzavírá kaple Božího hrobu v podobě jeho jeruzalémské předlohy. Kousek od ní lze najít barokní kapli Kalvárie, která ohromí fasádou se sgrafitem podle návrhu Mikoláše Alše.

Ve svahu vedle hřbitova ve Vlachově Březí stojí od druhé půlky 18. století osmiboká barokní kaple svatého Ducha. Tato poutní stavba je od začátku 20. století rozšířená o neobarokní podélnou loď.

Asi o 50 let dříve do aleje pod ní rozmístil známý jihočeský zedník, štukatér a lidový umělec Jakub Bursa zastavení křížové cesty ve stylu selského baroka. Kromě 12 jednotných kaplí přidal podobně upravený Boží hrob a kalvárii, již tvoří tři dřevěné kříže s obrazy malovanými na plechu.

K baroknímu poutnímu místu s loretou v Chebu-Hrozňatově náleží křížová cesta, která je výjimečná vysokým počtem zastavení – bylo jich původně 29 v celkem 23 stavbách. Klikatila se v dlouhé trase v okolí Hrozňatova a končila u lorety. Zachovala se však jen část zastavení. Nadační fond Historický Cheb se snaží o znovuobnovení celé poutní cesty se všemi zastaveními.