Článek
Stojí za vítězným návrhem chystané Vltavské filharmonie v Praze, spalovny se sjezdovkou v Kodani, spirály plné hodinek ve Švýcarsku, kulturního centra Méca v Bordeaux, obytné pyramidy v New Yorku nebo kampusu Googlu v Kalifornii.
Architekti z dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) poutají nevšedními stavbami pozornost celého světa. Není tak ani vcelku moc překvapivé, že do jejich portfolia čím dál častěji spadají i ekologické projekty. Jako je plovoucí město odolné vůči klimatické změně v Jižní Koreji.
Největší investice do nábytku v Norsku
Naposledy teď ale zaujali továrnou na výrobu nábytku, která je údajně tou nejekologičtější na světě. A s cenovkou skoro 300 milionů norských korun i největší jednorázovou investicí v tamním nábytkářském průmyslu.
U dánské skupiny si ji objednal norský výrobce městského mobiliáře Vestre. Budovu o rozloze 7 tisíc metrů čtverečních postavil už za 18 měsíců. A to hlavně proto, že architekti zvolili jako základní materiál desky ze dřeva s certifikátem PEFC. Ten označuje udržitelně produkované lesní dřevo, díky kterému je v továrně rovněž uloženo 1 400 tun oxidu uhličitého. To ale není jedinou její zelenou výhodou.
Takhle nejekologičtější továrnu na nábytek popsal samotný spoluzakladatel BIG.Video: Vestre
Stovky solárů, teplo z vrtů, cirkulace vody
Střechu má budova pokrytou 900 solárními panely s roční produkcí 250 000 kilowatt hodin (kWh) obnovitelné energie. A jelikož byla továrna už od počátku navržena jako pasivní stavba, teplo v ní pak zajišťuje 17 geotermálních vrtů a skrytá čerpadla. A dokonce i voda k oplachování kovových dílů nábytku se z 90 procent vrací do oběhu. Po jejím použití totiž prochází skrz filtrační systém.
V součtu tak oproti jiným továrnám podobného typu vyprodukuje tahle o 55 procent méně emisí a spotřebuje o 60 procent méně energie. Proto si podle firmy Vestre své označení „nejekologičtější“ zaslouží. Nakonec i podle odborných časopisů by se prý mohla stát první průmyslovou stavbou, která kdy získala tu nejvyšší environmentální certifikaci BREEAM v klasifikaci Outstanding (Vynikající).
Továrna ale vyniká i samotným procesem výroby nábytku. Je totiž navržený tak, aby v porovnání s běžnou produkční linkou šetřil 90 procent energie. Kombinuje moderní stroje s umělou inteligencí, a je tak schopný vyrábět rychleji, ekologičtěji i levněji. A odštěpky dřeva a piliny navíc norská firma posílá do elektrárny na biomasu.
Továrna se podle svého křížového půdorysu jmenuje The Plus. Každé její křídlo je určené pro jinou část produkce, které jsou rozlišovány i barevně. Ve středu pak má centrální kancelář obtáčející kruhovou halu. Spirálové schodiště po jejím obvodu otevírá přístup na čtveřici střech osazených semínky z okolního lesa, aby budova v budoucnu co nejvíce splynula s krajinou. To završuje i obložení fasády zuhelnatěným modřínem a vnitřních prostor borovicí.
Kromě demonstrace a inspirace v udržitelnosti a efektivní výrobě chtěla prý Vestre přispět i k turistickému ruchu v norském městě Magnor, kde se továrna nachází. Některé její části jsou totiž přístupné veřejnosti a okolí mají brzy navíc doplnit umělecké instalace, vyhlídková věž nebo dětská hřiště a pikniková místa.
