Článek
Na břehu řeky Jamuny v indické Ágře se tyčí majestátní stavba, která každoročně přitahuje miliony návštěvníků. Je to nezvyklá hrobka, postavená mezi lety 1632 a 1653, která spojuje prvky perské, islámské a indické architektury. Korunuje ji velká mramorová kupole, kterou obklopují čtyři štíhlé minarety. Stačí ji jednou spatřit a většině lidí se okamžitě vryje do paměti.
Chybělo málo a mohla mít ještě protějšek na druhé straně řeky. Císař Šáhdžahán tam prý plánoval postavit podobné mauzoleum pro sebe, akorát v černé barvě. Jeho syn Aurangzéb ho však sesadil a uvěznil dřív, než stavbu stihl uskutečnit.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Na seznamu UNESCO i nových divů světa
Není divu, že Tádž Mahal, jak se hrobka jmenuje, byl v roce 1983 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Má nejen kulturní význam, ale je také mistrovským architektonickým dílem. UNESCO jej popisuje jako „klenot muslimského umění v Indii“.
V roce 2007 lidé stavbu zařadili ještě na jiný seznam. V celosvětové anketě iniciované dobrodruhem Bernardem Weberem ji zvolili za jeden z nových sedmi divů světa. I když organizace UNESCO se od této ankety distancuje.
Otevírací doba a vstupné
- Otevírací doba: Denně od východu do západu slunce, s výjimkou pátků (pro modlitby).
- Vstupné pro zahraniční turisty: 1100 rupií (cca 350 Kč), děti do 15 let zdarma.
- Ke vstupence obdržíte zdarma láhev vody a jednorázové návleky, které musíte nosit, nebo musíte být naboso. Do areálu je zakázáno vnášet jídlo, cigarety, zapalovače a ostré předměty.
Historie: říše Velkých Mughalů
Mughalové byli mocná muslimská dynastie, která vládla velké části indického subkontinentu od 16. do 18. století. Jejich zakladatelem byl Bábur, potomek Čingischána a Timura. Mughalové byli známí svou efektivní správou, vojenskou silou a obchodními vztahy.
Císařové jako Akbar Veliký prosazovali náboženskou toleranci a politickou stabilitu, což přispělo k dlouhověkosti říše. Vojenské inovace, jako dělostřelectvo, a prosperující ekonomika zajišťovaly Mughalům postavení jedné z nejmocnějších říší světa. Přes úpadek v 18. století jejich vliv na Indii přetrval až do nástupu Britů.
Tádž Mahal během dne mění barvy.
V ranním oparu.
Pohled z jedné z postranních staveb.
Tádž Mahal během dne mění barvy.
Pohled přes vodní kanál v zahradě.
Mešita a bývalý penzion po stranách hrobky jsou identické.
Tádž Mahal během dne mění barvy.
Pohled z jedné ze staveb v zahradě.
Tádž Mahal je dobře vidět i z dálky.
Iniciátor stavby Tádž Mahalu, císař Šáhdžahán, vlastním jménem Šihábuddín Muhammad Šáhdžahán, byl jedním z nejvýznamnějších vládců mughalské říše. Vládl v letech 1628 až 1658 a jeho období je považováno za vrchol mughalské architektury a kultury. Stojí i za dalšími významnými stavbami, jako je Červená pevnost a Perlová mešita.
Na sklonku své vlády byl Šáhdžahán sesazen svými syny a zbytek života strávil v domácím vězení právě v Červené pevnosti s výhledem na Tádž Mahal.
Architektura Tádž Mahalu
Tádž Mahal je nádherným příkladem mughalské architektury, která kombinuje perské, islámské a indické vlivy. Hlavní kupole dosahuje výšky 73 metrů a je vyrobená z jemného bílého mramoru dovezeného z Makrany v Radžastánu. Interiér zdobí složité reliéfy a kaligrafie z koránu, do nichž jsou vloženy polodrahokamy jako jadeit, lapis lazuli a tyrkys.
Minarety kolem kupole jsou lehce nakloněné směrem ven, aby při případném zemětřesení nepoškodily hlavní budovu. Jedním z hlavním prvků architektury celého komplexu je i pečlivě navržená symetrie, od centrální kupole až po zahrady.
Evropské stavby ze stejné doby
- Česko: Zámek Valtice (barokní přestavba 1643–1730), Chrám sv. Mikuláše v Praze (stavba začala 1673).
- Francie: Versailleský palác (stavba začala 1661).
- Itálie: Bazilika sv. Petra v Římě (dokončena 1626).
Hlavní budovu hrobky na pozemku doplňuje několik menších staveb. Největší z nich jsou mešita a bývalý penzion, obojí v duchu symetrie pojaté identicky a postavené zrcadlově proti sobě po stranách hrobky.
S Tádž Mahalem je spojena legenda, že císař Šáhdžahán nařídil po dokončení stavby popravit nebo zmrzačit hlavní řemeslníky a architekty, aby již nikdy nemohli postavit něco tak krásného. Mnozí historici se však shodují, že se to ve skutečnosti nestalo a legenda se mezi lidmi začala šířit jako snaha zdůraznit jedinečnost Tádž Mahalu.
Zahrady a vodní plochy
Tádž Mahal obklopují rozlehlé zahrady, které ztělesňují islámskou představu o ráji. Čtyři zahrady, rozdělené vodními kanály, symbolizují čtyři řeky ráje zmíněné v Koránu. Voda zde hraje hlavní roli – nejen jako estetický prvek, ale také jako praktický způsob chlazení budovy. Zahrady jsou navrženy podle tradičních perských konceptů čárbagh – jsou rozdělené do čtyř částí.
Zajímavosti o Tádž Mahalu
- Mramor Tádž Mahalu mění nádech podle denního světla – ráno je růžový, v poledne zářivě bílý a při západu slunce získává zlatý nádech.
- Předpokládá se, že na stavbě Tádž Mahalu se podílelo více než 20 tisíc řemeslníků a stavitelů z celé Indie a střední Asie.
- Stavba je vysoká 73 metrů
Turismus u Tádž Mahalu
Kromě samotného mauzolea mohou návštěvníci prozkoumat mešitu na západní straně, zahrady a další přilehlé budovy. UNESCO zdůrazňuje důležitost ochrany tohoto unikátního místa, zejména v souvislosti s přetížením turismem. Proto se například zdražilo vstupné pro indické občany v roce 2018.
Kvůli obrovskému zájmu turistů je památka často přeplněná, a to zejména v hlavní turistické sezóně. Návštěvníci tak mohou čelit dlouhým frontám a omezenému prostoru pro prohlídky. Kromě jiného to i narušuje klid a atmosféru místa, které bylo původně postaveno jako tichý památník lásky.
