Smetanova Litomyšl chystá nový skládací sál od Josefa Pleskota. Jak bude vypadat?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každý, kdo jezdí na mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl, ví, že se odehrává v kulisách renesančních arkád na nádvoří zámku. Hudebníci vystupují na vestavěném jevišti a většina diváků sedí v hledišti, které se dá rovněž demontovat.

Bude to platit i pro letošní 67. ročník, který startuje 14. června 2025. Co se však změní, je design a konstrukce koncertního sálu. Jeho pojetí pod názvem SmetaNOVÝ sál nyní umožní divákům i hudebníkům mnohem větší zážitek z renesanční architektury, zapsané na seznamu UNESCO. Architekt Pleskot si od toho slibuje i pozitivní impuls, aby hudebníci podali skvělý výkon.

Už před více než dvanácti lety vypracoval architekt Pleskot projekt na úpravu zámku a na zastřešení vnitřního, tedy druhého zámeckého nádvoří. Z realizace tehdy sešlo, ale nyní se nové vedení Smetanovy Litomyšle k části návrhu vrátilo a architekta vyzvalo, aby v něm pokračoval.

„Já už jsem dávno zapomněl, co se tehdy projektovalo, protože jsem si myslel, že to je konečná a že se do Litomyšle už jako architekt nevrátím,“ komentuje to Josef Pleskot. Ve městě byl přitom v minulých letech hodně činný, navrhl zde 11 projektů a z toho čtyři na zámeckém návrší.

Rád se však svého nápadu znovu ujal a se spolupracovníky z AP atelieru v rekordně krátkém čase připravil návrh řešení i realizaci. Na pravidelné návštěvníky tedy letos čeká překvapení, protože prostor bude řešený úplně jinak, než jak byli po léta zvyklí.

Sám Pleskot o návrhu říká, že hledal natolik důstojné a atraktivní řešení, aby Smetanova Litomyšl mohla hostit nejlepší umělce světa. Pojal ho přitom minimalisticky a výsledek vnímá skromně. „Celá vestavba je zajímavá v kontextu se zámkem. Kdyby stála někde na stadionu, tak zajímavá asi tolik nebude,“ hodnotí autor návrhu.

Organizátor festivalu se na zprovoznění nového sálu pečlivě připravil i tím, že vyhlásil možnost adopce sedadel. Ta už je nyní zastavena, zájemci však stačili zabrat takřka čtvrtinu hlediště, když si adoptovali více než 270 sedadel. Organizátor od dárců vybral více než 2,6 milionu korun, přičemž celý projekt má rozpočet 60 milionů korun.

Návštěvníci dosud na koncerty přicházeli proti zadní stěně hlediště, museli ho obejít podél zdi a teprve pak se před nimi otevřelo nádvoří a mohli si hledat místo. Takový příchod do sálu architekt Pleskot vníná jako rozpačitý.

Hlediště mělo poměrně velký sklon, takže zadní stranou sahalo až k prvnímu patru s arkádami, jež při koncertech fungují jako galerie s lóžemi. Na protější straně pak byly konstrukce jeviště a stěna za ním zakryty látkami. Z nádvoří to dělalo komorní prostor, ale zároveň to potlačovalo dojem z architektury zámku a z pobytu na tak výjimečném místě.

Architekt Pleskot nový sál navrhl tak, aby naplno využil působení renesanční architektury. V jeho očích by mělo nádvoří při festivalu vypadat jako už přímo navržené pro koncertní sál. Autor usiloval o to, aby žádná jeho část nebyla divákovi skrytá a jeho řešení spolu s renesanční architekturou působily tak soudržně, aby nikoho nenapadlo, že k sobě nepatří.

Nový sál bude vyšší než ten starší, zhruba stejně jako střechy kolem nádvoří. „To znamená, že se zámecké nádvoří může uplatnit v plném rozsahu. Tři úrovně arkád budou nyní viditelné jako součást velkého halového prostoru SmetaNOVÉHO sálu, takže nádvoří zámku nebude jevištěm ucpané a bude působit možná míň komorně, ale velkolepěji,“ komentuje Josef Pleskot.

Hosté budou přicházet po schodech prostředkem hlediště, přímo naproti jevišti. Jak budou zvedat zrak, ihned mohou přehlédnout celý arkádový prostor. Před nimi se otevře jevištní portál se slunečními hodinami a sgrafity jezdecké bitvy v pozadí. „Celá scenérie zámku je líp viditelná, pochopitelná a stává se nedílnou součástí atmosféry sálu,“ vysvětluje Josef Pleskot.

Hlediště bude schody rozdělené na dvě hemisféry, jak to nazývá architekt. Ty budou mírně nakloněné k sobě, takže diváci více uvidí i na sebe navzájem a budou se moci třeba pozdravit – v tom vidí Pleskot důležitý sociální prvek.

Velký důraz kladl autor rovněž na to, aby prostor vyhovoval hudebníkům. Konzultoval to i s dirigentem Jakubem Hrůšou. „Je strašně důležité, co vidí interpret z jeviště,“ komentuje architekt Pleskot.

Tady to bude prostor s arkádami a v něm hlediště s nižším sklonem než dosud, takže dostatečně vynikne vertikalita renesanční architektury. „Interpreta by měl pohled z jeviště do hlediště vyprovokovat k předvedení toho nejlepšího výkonu, kterého je schopen,“ říká dále Pleskot. Všechny osy přitom budou směřovat do středu jeviště k dirigentovi. Detaily pak doladí scénograf a režisér.

Mezi přísné strážce odkazu minulosti patří stavebníky tolik obávaní památkáři. Jejich požadavkem bylo, že se konstrukce sálu nesmí ani dotknout budovy zámku. Fakt, že se pro orchestřiště musela na nádvoří vyhloubit jáma, v této souvislosti působí jako sci-fi. Každé kopnutí do země vyvolá potřebu archeologického výzkumu, což v případě nádvoří historické budovy platí dvojnásob.

Přesto výzkum výkopu nádvoří litomyšlského zámku nijak zásadně neprodloužil dobu realizace. „Ta jáma není hluboká, na zapuštění orchestru stačí 0,6 metru, protože nad tím je ještě zvednuté jeviště, takže se tam orchestr pohodlně vejde. Po demontáži scény se orchestřiště jednoduše zakryje,“ vysvětluje Josef Pleskot.

Konstrukce se nebude nijak dotýkat stěn zámku. Bude mít pevnou střechu nad orchestrem a připraveno bude i posuvné zastřešení nad diváky. „Lidi v hledišti nechtějí zmoknout, takže aby na nádvoří opravdu nepršelo, museli jsme střechu stavby posadit tak, aby překrývala střechu zámku a voda odtékala pouze po ní,“ popisuje autor projektu. Při pěkném počasí bude střecha zatažená a lidé si tak budou moci vychutnat atmosféru koncertu pod širým nebem.

Na tak náročný úkol si Pleskotův AP atelier netroufl sám, přizval odborníky na statiku ocelových konstrukcí a jevištní techniku.

„Nejkurióznější na tom je, a já si toho moc vážím, že se to všechno stihne vyprojektovat, postavit, odzkoušet a otestovat za necelý rok. To je skoro neuvěřitelné. A to není tím, že jsme možná národem koumáků nebo že žijeme ve fungujícím systému. To je tím, že pořád existuje pár bláznů – nadšenců, kteří si řeknou, že to udělají, zatnou se a stihnou to,“ pochvaluje si architekt. Výhoda byla podle něj i v tom, že se projekt připravuje souběžně s rekonstrukcí zámku.

Koncertní sály určené pro klasický repertoár bojují o přízeň diváků i svou architekturou. Tam, kde se rozhodnou pro výjimečnou stavbu, nikdy nelitují. Jenom si vezměme třeba budovu Labské filharmonie v Hamburku, vybudovanou na cihlovém základě bývalého přístavního skladiště. Dnes je z ní turistická atrakce, která láká návštěvníky i v době, kdy se v ní žádný koncert nebo opera nepořádá. V budoucnu tak budou možná fungovat i nové budovy filharmonií v Praze, Ostravě či Brně.

Koncertní sál v Litomyšli má nevýhodu, že se vždy staví jen na dobu konání festivalu. Poté se demontuje a odkládá do skladu, kde přečká rok do dalšího ročníku. Přesto si Josef Pleskot myslí, že právě originální řešení koncertního sálu může přilákat přední umělce z celého světa a s nimi i fajnšmekry z řad příznivců klasického repertoáru z tuzemska i ze zahraničí. „Ve střední Evropě nemáme takhle skvělý venkovní sál. Já si dokonce myslím, že jestli se to povede, tak to bude nejlepší sezónní sál v Evropě,“ hodnotí Pleskot.

Smetanova Litomyšl se řadí mezi kvalitní evropské festivaly. Originální architekturou nového koncertního sálu by mohla svoje postavení když ne povýšit, tak určitě upevnit.

Nový sál bude mít premiéru 14. června, kdy se odehraje zahajovací koncert s Českou filharmonií, dirigentem Jakubem Hrůšou a norskou houslistkou Vilde Frang. Na programu je – jak jinak – Bedřich Smetana a jeho Pochod ke slavnosti Shakespearově. Dále jsou to skladby Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva.

Sál se musí před začátkem festivalu pochopitelně smontovat. Začátek montáže je letos naplánován na 28. dubna. „Prvním sestavením se musí ještě mnoho vyzkoušet, že vše bude fungovat, proto byl stanoven měsíc a půl na testování a logistiku. Chceme mít dost času odstranit případné chyby, které jistě nastanou,“ naznačuje architekt. Finální doba montáže i demontáže by pak mohla být deset dnů.

Jediné, co se před zahájením festivalu vyzkoušet nedá, je akustika. Nádvoří je z velké části otevřený prostor, takže akustika se tam těžko počítá. „Je už ovšem vyzkoušená, na nádvoří se hrálo odnepaměti. A ať už na nádvoří bylo cokoli, jakákoli vestavba, nehrálo to špatně. Věříme, že nyní to bude hrát taky dobře a pochopitelně tomu pomůžeme. Existují určitá mobilní zařízení, jimiž můžeme akustiku doladit,“ popisuje Josef Pleskot.

Letošní ročník Smetanovy Litomyšli bude nicméně z pohledu akustiky testovací. Zúčastnění počítají s tím, že případné nedostatky se doladí do příštího roku.