Článek
Stalo se to už několikrát. O nějakou stavbu vlastník nepečuje, až je natolik zdevastovaná, že jí hrozí zbourání. Teprve po odporu veřejnosti se zvedne debata o jejích kvalitách a začnou snahy o záchranu. Je to i případ kubistického Libeňského mostu v Praze, který měla nahradit moderní kopie, ale nakonec se dočká složité a drahé opravy.
Silniční mosty jsou často jen inženýrskými stavbami. I mezi nimi se ale najdou skvosty, které potěší lidské oko. Díky kreativní práci architektů a inženýrů jsou to díla s uměleckým přesahem a významem pro tvorbu města a krajiny. Řada z nich se stává cílem výletů, procházek či romantických schůzek. Byla by škoda, kdyby si také prošly devastací a hrozil jim zánik – ne všechny totiž mají památkovou ochranu.
Libeňský most jsme z výčtu vynechali, bude lepší si na něj počkat až po opravě.
Anglie u Baťova kanálu
Most v Kostelanech v roce 1945 odstřelili Němci, ale místní ho vlastními silami vyzvedli a obnovili.
Kostelany na Uherskohradišťsku obtéká řeka Morava upravená jako Baťův kanál. Překlenuje ji nýtovaný ocelový most se dvěma portály, za který by se nestyděla ani stará dobrá Anglie. Slouží menší místní dopravě a jako spojnice oblíbených cyklostezek.
Konstrukce od inženýra A. Pechala, u níž památkový katalog uvádí datum vzniku 1913, je příhradová věšadlová a jezdí se tu po dřevěných fošnách. Most je vyhlášený svátky Rozsvícení mostu, vždy 25. prosince se rozzáří stovkami svíček. Zajímavostí je, že se stavěl dřív, než tudy vedlo koryto Baťova kanálu. Podobnou stavbu lze v Česku najít v Obříství u Mělníka.
Vysoká duha nad Lužnicí
Most zvaný Duha se stal symbolem města Bechyně.
Známá bechyňská Duha překonává údolí řeky Lužnice ve výšce 40 metrů. V době dokončení v roce 1928 to byl nejvyšší most v Československu a jedenáctý na celém světě. Konstrukce z přepjatého betonu od inženýra Eduarda Viktory má velký oblouk složený ze dvou pásů, které jsou u paty od sebe vzdálené přes osm metrů a na vrcholu se přibližují na šest metrů. Stavba slouží silniční i železniční dopravě.
Kamenný nezmar na Písecku
Mlýnský náhon v Putimi svou šířkou překonává nedaleké hlavní koryto řeky Blanice.
Člověk neznalý faktů by kamenný klenutý most v jihočeské Putimi asi datoval hlouběji do historie, postavený však byl v letech 1862–1864. Má tři šestimetrové oblouky a vede přes mlýnský náhon. Býval součástí staré silnice z Písku na Prachatice, dnes už slouží jen místně. V roce 2002 ho poškodila povodeň, při níž zůstal půl metru pod hladinou, poté se dočkal rekonstrukce.
Zdobný pražský trpaslík
Závěrečný kámen zděné části Čechova mostu pokládal císař František Josef I.
Převážně secesní památka navržená architektem a památkářem Janem Koulou je s délkou 170 metrů nejkratším mostem přes Vltavu v Praze. Patří však k těm nejzdobnějším. Most dokončený roku 1908 má secesní zábradlí, kandelábry jsou novorenesanční. Stavbě pojmenované po Svatopluku Čechovi vévodí čtyři bronzové sochy Viktorií či Génií od Antonína Poppa, vztyčené na sloupech s lucernami. Počítalo se s návazností na letenský průkop nebo tunel.
Karvinská betonová ozdoba
Dva oblouky po stranách mostu v Karviné mají na třech místech efektní dvojité příčné ztužení.
Železobetonový obloukový most přes řeku Olši v karvinských Lázních Darkov byl stavěný jako silniční, od roku 2004 slouží jen cyklistům a pěším. Konstrukce z roku 1925 od inženýra Rabeho tvoří takzvaný Vierendeelův nosník s podélnými otvory, jehož oblouk nese zavěšenou mostovku.
Kolínské žebrované krajky
Do kolínského mostu je přímo vestavěná také malá vodní elektrárna.
Složitě konstruovaný železobetonový Masarykův most přes Labe v Kolíně má několik částí. Všechny však architekt František Roith sladil do jednotného zdobného designu s výraznými žebry a půlkruhovými oblouky. Součástí je přemostění ulice, plavební komory, řeky a železnice, stejně jako jez, vodní elektrárna, nájezd z nábřeží a dvě schodiště. Hotový byl roku 1927, pilíře mají vespod kamenný obklad.
Týnské ocelové loubí
Dvě šedesátimetrová pole týnského mostu podpírá kamenný pilíř uprostřed řeky.
V Týnu nad Vltavou stával od středověku dřevěný most, jarní povodně ho však opakovaně poškozovaly. Když ho velká voda v roce 1891 strhla, rozhodlo se o stavbě pevnějšího. Od roku 1892 zde tedy stojí příhradový ocelový most, který ovlivnil panorama města. Autorem je inženýr Josef Mayr, konstrukci vyrobili v Praze.
Kovová housenka v Litoměřicích
Nejkrásněji vypadá litoměřický most zespodu, z nábřeží. A to i díky opravám po opakovaných povodních.
Nejstarší most přes Labe v severních Čechách je ten Tyršův v Litoměřicích z roku 1910. A není to žádný drobeček. Má 400 metrů dlouhou příhradovou konstrukci rozdělenou na osm polí a podepřenou kamennými pilíři. Spoje mezi ocelovou konstrukcí a pilíři jsou sochařsky zdobené v secesním stylu. Původní ozdobné zábradlí se nezachovalo, podlehlo úpravám při rozšiřování mostovky v letech 1975–1985.
Podolská brána do nebe
Dříve stál vedle Podolského mostu starší řetězový, později přestěhovaný na Lužnici a nyní známý jako Stádlecký.
Most u Podolska nese důležitou silnici mezi Táborem a Pískem a představuje vrchol českého meziválečného mostního stavitelství. Začal se stavět v roce 1939 a dokončený byl o tři roky později. Monumentální a zároveň vzletná železobetonová konstrukce překlenuje údolí Vltavy asi 60 metrů nade dnem Orlické přehrady.
Mostu se někdy přezdívá Brána do nebe, v době dokončení patřil k největším v Evropě. Je dlouhý 510 metrů, hlavní oblouk ve tvaru paraboly má rozpětí 150 metrů, pilíře jsou duté. Ve 30. letech získal významné evropské ceny.
Slovácký betonový mastodont
Povrch betonu na mostě v Uherském Ostrohu je dekorativně zpracovaný, aby připomínal kámen.
V Uherském Ostrohu, městě v centru Slovácka, leží masivní železobetonový most. Stejně jako nedaleký most v Kostelanech i on slouží k překročení Baťova kanálu. Mostovka visí na dvojici obloukových nosníků ve tvaru elegantní paraboly. Oba nosníky propojuje ztužení v pravidelných rozestupech, takže oblouk připomíná ohnutý žebřík.
Pozoruhodné jsou čtyři pylony u pat mostu, z nichž každý má tvar torza klasicistního sloupu. Pěkně zachované je i monolitické zábradlí. Most z roku 1928 projektoval inženýr Valenta.
Zmenšený Karlův most ve Vamberku
Zábradlí, sochy i obklady pilířů vamberského mostu jsou vyrobené z pískovce.
Ve Vamberku otevřeli v roce 1865 tříobloukový kamenný most ve stylu romantického historismu. Netypická je pro tuto dobu sochařská výzdoba, čímž se stavba přibližuje barokním zvyklostem. Pilíře však pojetím odkazují na velké středověké kamenné mosty. Je to tedy jakási zmenšená imitace Karlova mostu. Projektant není známý, na rozdíl od autora sedmi soch zemských patronů a krucifixu, jímž byl Eduard Harnach z Vysokého Mýta.
Odlehčený nymburský elegán
Pilíře nymburského elegána zdobí štíty, některé se znakem českého lva.
Ještě více než v Kolíně si dal architekt František Roith záležet v případě odlehčeného secesně-klasicistního mostu v Nymburku z roku 1912. Je z betonu, základy jsou žulové nebo žulou obložené. Na rozdíl od většiny staveb podobného typu, které mívají oblouky vyplněné, zde vozovku nese soustava sloupků, takže je konstrukce dutá a průhledná. Pylony nad pilíři fungují jako sochařsky ztvárněné lucerny. Betonové zábradlí vyplňují ozdobné ocelové mříže.
