Duchovní majáky v krajině. Znáte všech 10 nejvýznamnějších poutních míst v Česku?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poutní tradice má v Česku hluboké kořeny. Poutníci zde navštěvují křesťansky významná místa už po staletí – dříve hlavně zbožní venkované, dnes lidé různého věku a motivace. Putují už nejen za vírou, ale i klidem a krásnou přírodou a architekturou.

V Česku existuje několik stovek poutních míst. Vybrali jsme deset nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších – ať už pro svou historii, duchovní význam nebo architektonickou krásu. Téměř všechna jsou národními kulturními památkami. Většina pořádá během roku několik poutí, aktuální termíny lze najít na webových stránkách farností, poutních areálů či obcí.

Nejdůležitější poutní místo Moravy je spojené s cyrilometodějskou tradicí a počátky křesťanství u Slovanů. Barokní bazilika, postavená na místě někdejšího cisterciáckého kláštera ze 13. století, připomíná misi svatého Cyrila a Metoděje a patří k hlavním křesťanským místům Česka.

Každoročně sem 5. července míří tisíce poutníků na hlavní Velehradskou pouť ke svátku svatých Cyrila a Metoděje, která bývá spojená se Dny lidí dobré vůle. Kromě románsko-barokní baziliky zde návštěvníci najdou třeba poutní muzeum, klášterní podzemí, barokní sallu terrenu nebo sochařsky ztvárněnou Poutní cestu růžence.

Barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie na vrcholu Hostýnských vrchů je zdaleka viditelnou dominantou a cílem největšího počtu poutníků na Moravě. Podle legendy ochránila Panna Maria místní obyvatele při tatarském vpádu – odtud mariánská úcta a zázračný pramen, který vyvěrá pod chrámem.

Kromě duchovního významu nabízí Hostýn i nádherné výhledy, Jurkovičovu křížovou cestu s mozaikami a rozhlednu. Hlavní poutní slavnost se koná na den Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, během roku ale pořádá desítky dalších – od duchovních přes folklorní až po specializované, například tu hasičskou či poutě rodin.

Jedno z nejstarších poutních míst v českých zemích připomíná smrt knížete Václava, zavražděného roku 935 před kostelem svatého Kosmy a Damiána. Dnes sem proudí tisíce lidí na Národní svatováclavskou pouť, kterou můžete navštívit vždy 28. září – v den svátku svatého Václava a zároveň státního svátku Dne české státnosti.

Poutní areál tvoří románská bazilika svatého Václava a barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie, v níž je uchováván cenný milostný obraz Palladium země české. Milostný obraz je znázorněním světce, před nímž věřící prosí Boha o milost. Raně barokní kostel přitom pochází ještě z doby předbělohorské.

Poutní bazilika Navštívení Panny Marie stojí na výšině nad Olomoucí a je označována za barokní perlu Moravy. Kostel se širokým průčelím a dvěma věžemi je díky umístění na návrší v rovinách Hané viditelný opravdu z velké dálky.

Poutní místo vzniklo v 17. století díky slibu obchodníka Jana Andrýska, který zde nechal postavit první kapli. Později zde vyrostl monumentální chrám, povýšený na baziliku minor - to je titul, který významným kostelům propůjčuje papež.

Svatý Kopeček je dnes nejen duchovním centrem, ale i oblíbeným výletním cílem. Mimo jiné i proto, že nedaleko se nachází olomoucká zoo. Hlavní poutě se tu konají 31. května na svátek Navštívení Panny Marie, od neděle do úterý po 15. srpnu po svátku Nanebevzetí Panny Marie a poslední neděli v říjnu.

Barokní Svatá Hora, tyčící se nad městem Příbram, patří k nejvýznamnějším mariánským poutním místům ve střední Evropě. Je spojena s uctíváním sošky Panny Marie, podle legendy vyřezané samotným arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.

Chrám s ambity a kaplemi je obklopen rozsáhlým poutním areálem s krytým schodištěm, muzeem a křížovou cestou. Na hlavní pouť zde narazíte na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna.

Dominantou obce jižně od Olomouce je vrcholně barokní poutní kostel Očišťování Panny Marie se dvěma 59metrovými věžemi. Vznikl v 18. století a nahradil starší svatyni, v níž byl uctíván zázračný obraz takzvané černé Madony – dřevoryt s údajnou léčivou silou.

Kostel s ochozem, starobylou knihovnou a barokními varhany patří k největším na Moravě. Poutní tradice zde byla obnovena v 19. století a hlavní Dubská pouť, se koná o první neděli v září - „Na Andílka“ (dle starého církevního kalendáře se 2. září slavil svátek svatých Andělů strážných).

Nejvýznamnější poutní místo severních Čech, které má už předbělohorskou tradici, najdete v Bohosudově u Krupky. Podle legendy zde byla v dutině lípy nalezena zázračná soška Bolestné Panny Marie, kterou zde ukryly řeholnice prchající před husity.

Barokní bazilika Sedmibolestné Panny Marie s oválným ambitem vznikla na počátku 18. století podle plánů italských architektů Giulia a Occavia Broggiů. V minulosti sem přicházely desetitisíce poutníků ročně, včetně Lužických Srbů, kteří tradici udržují dodnes. Pouť Lužických Srbů (německy Wallfart Mariaschein), kterých každoročně přichází několik stovek, se zde koná v druhé půli července nebo v srpnu.

Na vrcholu nad městem Králíky se tyčí monumentální barokní klášterní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a milostným obrazem Panny Marie Sněžné. Ten je kopií obrazu z římského chrámu Santa Maria Maggiore a do dneška se zachoval i díky tomu, že ho v roce 1846 při požáru kostela po zásahu bleskem zachránil místní páter Bernard s nasazením vlastního života.

Dnešní hlavní poutní místo královéhradecké diecéze založil místní rodák Tobias Jan Becker. Barokní areál z konce 17. století je přístupný alejí s kaplemi a křížovou cestou. Významná je i nová expozice věnovaná historii poutního areálu. Hlavní poutě se zde konají 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie a v neděli poté.

Křtiny nedaleko Brna jsou jedním z nejkrásnějších poutních míst na Moravě. Barokní kostel Jména Panny Marie navrhl přední barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, stavba vyniká složitým půdorysem a optickými iluzemi. Uvnitř se uctívá gotická socha Madony ze 14. století.

Křtiny byly vyhledávaným cílem už ve středověku, vrchol poutí tu nastal v 18. století. Dnes sem proudí davy na mariánské svátky a při poutním období od května do října. Hlavní pouť se koná po tři dny v květnu nebo červnu. Z dalších lze jmenovat například Brněnskou pěší, Hasičskou, Orelskou nebo První jarní pouť.

Na Předním cvilínském kopci nad Krnovem se tyčí barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné s výraznou červeno-bílou fasádou a dvěma věžemi. Tradice místních poutí sahá až do 17. století, kdy se začaly šířit zprávy o zázračném obrazu Panny Marie.

Kromě bohoslužeb je možné vystoupat ke kostelu po kamenném schodišti se 222 schody. Poutě tu mají od jara do podzimu, dvoudenní hlavní pouť se slavnostmi Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné se koná v polovině září.