Plovoucí muzeum či pouštní blob. Výběr top staveb roku 2022

Každý rok na světě přibývají tisíce nových staveb, o některých se ale mluví více než o jiných. Buď kvůli mimořádné zajímavosti návrhů, známosti a osvědčené kvalitě architektů, nebo i silnému vlivu na prostředí, do něhož nové projekty zasáhnou. Zvlášť když jsou to třeba známá prostředí velkých měst.

Seznam Zprávy připravily výběr zbrusu nových staveb, které rozhodně stojí za pozornost. Na některé se už dlouho čekalo a o řadě se bude mluvit i nadále. Třeba i díky cenám, jež si vysloužily nebo které případně ještě získají. Jsou různorodé, ale jedno je spojuje: rok dokončení 2022.

Bombajský architekt Sanjay Puri zatím nepatří ke globálním hvězdám, ale má mezi ně nakročeno. Projekty jeho kanceláře jsou velmi nápadité a sbírají úspěchy v mezinárodních soutěžích. K jeho nejnovějším přírůstkům patří rodinný dům pro tři generace Mirai House of Arches v indickém městě Bhilwara.

Sochařská architektura třípodlažní vily vychází z horkého pouštního klimatu Rádžasthánu, v němž je osm měsíců v roce přes 40 stupňů. Křivočaře tvarované stěny vytvářejí polootevřené prostory. I díky rostlinám kolem jsou dobře chráněné, větráním velkými otvory se dům navíc stále přirozeně ochlazuje. Postavený je udržitelně z místních materiálů, využívá solární panely, sběr dešťové vody i recyklaci té odpadní.

Muzeum umění Orange County v kalifornském Costa Mesa je regionálně zaměřené, ale architekturou tyto hranice dalece překročilo. Novou budovu, otevřenou v říjnu, pro ni navrhla přední americká kancelář Morphosis architekta Thoma Mayna.

Pruhované stavby jsou pro ni v poslední době celkem typické, tady však mohou mít pruhy i symbolický význam. Rozvlněný a rozlámaný dekonstruktivistický tvar muzea jako by odrážel podobu útesů a vln na nedalekém pobřeží, které platí za surfařský ráj. Výrazným prvkem je široké monumentální schodiště, které má fungovat i jako veřejný odpočinkový prostor.

Sídlo eko-technologické firmy Beeah Group z některých pohledů splývá s okolní pouští, jeho neofuturistický tvar totiž inspirovaly písečné duny. Z jiných úhlů však může připomenout mimozemský organismus. Má jasně rozpoznatelný styl kanceláře Zaha Hadid Architects, před smrtí na něm ještě pracovala i sama Zaha Hadid.

Budova stojí na okraji Šardžá, třetího největšího města Spojených arabských emirátů. Je postavená tak, aby využívala přirozené světlo i ventilaci, ale nepřehřívala se okny. Elektřinu zajišťuje solární pole s akumulátory, fungují zde úsporné technologie pro automatické řízení osvětlení a teploty či pro recyklaci vody. Fasádu tvoří betonové panely vyztužené skelným vláknem, které pomáhají regulovat vnitřní teplotu.

Obří rozpočet téměř 350 milionů australských dolarů si vyžádal komplex Galerie umění Nového Jižního Walesu. Z toho 100 milionů vybrali soukromí dárci, což je australský rekord. Největší kulturní projekt v Sydney za posledních 50 let, který zdvojnásobil výstavní plochu významné instituce, byl dlouho očekávaný. Jen první víkend po otevření na začátku prosince do muzea přišlo 15 tisíc lidí.

Komplex nazvaný Sydney Modern Project, jenž částečně využil i námořní bunkr z druhé světové války, navrhlo špičkové japonské studio SANAA. Terasovitá soustava bílých a prosklených kubusů, stylově navazujících na funkcionalismus, nabízí mnoho různorodých prostor a navíc 3400 metrů čtverečních venkovních ploch na dvorech a terasách s výhledem na přístav.

Architekti známé nizozemské kanceláře OMA pod vedením Rema Koolhaase a Davida Gianottena jako by si zavzpomínali na kořeny funkcionalismu, postavené na geometrických tělesech. Budově Tchajpejského centra múzických umění dali tvar abstraktní sochy z prolínajících se kvádrů, krychle a koule. Chtěli se vyhnout tradičnímu vzhledu divadel, který jim připomíná krabice od bot.

Dominantní koule nazvaná Globe Playhouse, jako čínskými hůlkami podepřená dvojicí tenkých pilířů, obsahuje jeden ze tří divadelních sálů.

Lícové cihly jsou v Londýně asi nejčastěji viditelný stavební materiál. Není proto divu, že po nich sáhli i architekti slavné švýcarské firmy Herzog & de Meuron při designování nové budovy umělecké školy Royal College of Art.

Použili přitom stejný postup jako u přístavby londýnské galerie Tate Modern před několika lety. Většinu plochy fasády obložili cihlami v dekorativní plastické textuře a materiál místy vynechali kvůli ventilaci. Cihly se opakují i v interiéru a jako materiál pro stavbu venkovních dělicích stěn.

Při útoku na Světové obchodní centrum 11. září 2001 přišel nazmar i nedaleký řecký ortodoxní kostel. Až po 20 letech se věřící dočkali náhrady. Zajistil ji španělský kouzelník vzletných konstrukcí Santiago Calatrava, který své schopnosti před pár lety prokázal už na projektu místního dopravního terminálu.

Nový kostel měl řadu omezení pro velikost a umístění kvůli bezpečnosti a nedostatku místa, musel obsáhnout i větrací šachtu podzemního parkoviště. Architekt měl za úkol ho vyzvednout na silnou betonovou desku, díky čemuž vyčnívá i nad vedlejší baldachýn dubů Památníku Světového obchodního centra. Tvarově kostel navázal na řecké pravoslavné tradice. Čtyři mramorové věže obklopují buben s kupolí a ten je opláštěný průsvitnými laminovanými panely, takže večer celý září.

Německo patří k lídrům v udržitelných technologiích a potvrzuje to i kancelářský projekt Edge Südkreuz Berlin. Developer Edge se zaměřuje na vývoj CO2 neutrálních budov. V tomto případě za pomoci architektů kanceláře Tchoban Voss sáhl po modulární recyklovatelné konstrukci kombinující dřevo a beton. Dřevo je jako konstrukční materiál viditelné ve všech patrech. Zvláště patrné je to ve dvoraně, kterou vyplňují dřevem obložené pilíře připomínající stromy.

Podobné hyperboloidní tvary v architektuře nejsou nové. Na hlavice sloupů je používali už staří Egypťané a známé jsou i z vějířové klenby v anglické gotice. Podobně jako u známé stavby Metropol Parasol ve španělské Seville je zde však inovací použití dřeva.

Nizozemští architekti z kanceláře MVRDV jsou proslulí zábavnými dekonstrukčními hrátkami. Četné z jejich budov se zdánlivě rozpadají jako rozlámané, okousané bobry, napadené termity nebo počítačovým virem. Patří k nim i nový výškový víceúčelový komplex Valley se třemi věžemi výšky až 100 metrů, které mezi sebou svírají přírodně tvarované údolí.

Autoři vyšli z klasického uzavřeného městského bloku, ale ten jako by vydlabali, až odhalil útroby. Výsledek připomíná rozhrabané termitiště. Většinu stavby zabírají členitě tvarované a rozličně vykonzolované terasové byty, jinak jsou zde i kanceláře a obchody.

Od října je v provozu nové Munchovo muzeum v Oslu, které změnilo panorama norské metropole. Stalo se jedním z největších muzeí světa věnovaných jedinému umělci – obsahuje 28 tisíc děl vytvořených uhrančivým expresionistou. Stavba od španělského studia Juana Herrerose vytvořila výškový protiklad k sousední, horizontální opeře od kanceláře Snøhetta.

Vzbudila však i kontroverze – kvůli vysokým nákladům i pro radikální vzhled, který nejspíš nejednoho člověka promění v postavu z Munchova slavného obrazu Výkřik. Šedivý kvádr se nahoře ohýbá jako ve větru, vlnitá fasáda je zdánlivě bez oken. Obklad však netvoří eternit, ale perforované, částečně průsvitné panely z hliníku. Večer se proto stavba mění ve svítící krystal.

Město Almere Nizozemci založili na rekultivované půdě bývalého mořského zálivu, první dům tady stál v roce 1976. Rychle rostoucí město má dnes už 220 tisíc obyvatel, ale dosud mu chybělo muzeum umění. Místní politici se rozhodli tuto díru vyplnit a chystanému muzeu dali prostý název „M.“. Šli však nejprve cestou dočasného pavilonu, v němž se budou testovat nápady pro budoucí náplň instituce.

Plovoucí pavilon, který architekti Studia Ossidiana sestavili ze tří kruhů, se poprvé představil veřejnosti v dubnu na velké mezinárodní zahradnické výstavě Floriade Expo 2022.