Památkou roku je rekonstruované nádraží v Českých Budějovicích. Vyšlo na miliardu

Ocenění každoročně uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Cenu Památka roku tradičně vyhlašuje ve dvou kategoriích podle hodnoty rekonstrukce. Ocenění přitom mohou získat jak obnovy staveb, tak i movitých věcí, které mají významnou památkovou, architektonickou nebo urbanistickou hodnotu.

V kategorii památek, jejichž obnova stála více než dva miliony korun, zvítězila obnova budovy vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Rekonstrukce trvala od roku 2020 pod dohledem památkářů a zahrnovala nejen obnovu exteriéru, ale také interiérů. Uvnitř byly mimo jiné restaurovány cenné nástěnné mozaiky od výtvarníků Václava Boukala a Karla Březiny. Prostory rovněž prošly očistou od vizuálního smogu a nevhodných vestaveb.

Výsledkem renovace je také pasáž propojující severní věž s hlavní odbavovací halou. Díky tomu je nádraží nyní lépe napojené na centrum Českých Budějovic. Pasáž pomáhá rozptýlit davy cestujících, kteří dříve proudili po úzkém chodníku u rušné Nádražní ulice. Navazuje na modernizované prostory nádraží a nabízí i nové obchody a služby.

Budova v historizujícím stylu kombinujícím prvky renesance a klasicismu byla postavená v letech 1907 a 1908 podle návrhu Gustava Kulhavého. Před touto generální rekonstrukcí prošla jen menšími opravami.

Vedle architektonické hodnoty je nádraží i symbolickou připomínkou několika historicky významných událostí. Jednou z nejvýznamnějších je návštěva Tomáše Garrigua Masaryka při svém návratu do vlasti. Jihočeská metropole byla 20. prosince 1918 prvním městem, ve kterém prezident vystoupil z vlaku a byl přivítán na radnici. Dokonce zde ve vlaku i přespal.

Druhé místo v kategorii obnov za více než dva miliony korun získala rekonstrukce tvrze středověkého původu v Bělé nad Radbuzou na Domažlicku. Ta byla v historii využívána jako sídlo panských úředníků. V roce 2014 budova vyhořela a hrozila jí úplná zkáza.

Unikátní památku zachránila následná celková rekonstrukce, během níž se dělal i archeologický výzkum. Ten přinesl nové poznatky o středověkém vývoji místa. Památkáři považují tvrz za jedinečný příklad regionální architektury. Dnes v obnoveném objektu sídlí poskytovatelé sociálních služeb a městský úřad.

Třetí místo zaujala obnova takzvaného Stříbrného domu na Masarykově náměstí v Jihlavě. Ten prošel v letech 2022–2024 náročnou obnovou podle návrhu architekta Marka Jana Štěpána. Rekonstrukce zpřístupnila veřejnosti cennou památku sahající až do 13. století.

Obnova pracovala s motivem stříbra jako odkazem na slavnou minulost města, který se promítl do barevnosti i detailů v interiéru. Historické prvky jsou v dialogu se současnou architekturou, což vytváří zajímavou atmosféru. Dům dnes slouží například Centru dokumentárního filmu a je příkladem citlivého přístupu k památkám v moderním kontextu.

Mezi památkami s malou obnovou do dvou milionů korun byl nejvýše oceněn městský dům č. p. 31 v Příboře. Ten prochází kompletní rekonstrukcí zaměřenou na obnovu cenných architektonických prvků. V roce 2024 byla zrestaurována hlavní místnost, kde se podařilo odhalit unikátní šablonovou výmalbu z 19. století skrytou za dřevěným obložením.

Malby byly poškozené vlhkostí, zásahy z novějších úprav i plísní, ale díky péči nového vlastníka se je podařilo zachránit a doplnit podle dochovaných fragmentů. Obnovena byla také původní podlahová úprava a historická okna. Projekt za více než 1,7 milionu korun citlivě spojuje památkovou péči s možností budoucího komerčního využití.