Nuselský most změnil Prahu, ale i ukončil stovky životů. Znáte jeho historii?

Nuselský most patří k nejvýznamnějším stavbám druhé půlky 20. století v Praze. Když byl otevřen v roce 1973, stal se jednou z největších dopravních staveb v Československu své doby. Výrazně přitom ovlivnil propojení dvou důležitých částí hlavního města – městského centra se čtvrtí Pankrác. A tím i spojení Prahy s celou východní částí země.

Původně byl pojmenovaný most Klementa Gottwalda na počest prvního komunistického prezidenta. Také dnešní stanice metra Vyšehrad se jmenovala Gottwaldova. Jako Nuselský most je známý až od roku 1990. Nejen pro mnohé Pražany je neodmyslitelnou součástí každodenního života.

Plán na přemostění Nuselského údolí se objevil už na konci 19. století. Rychle rostoucí Praha potřebovala lepší spojení mezi jednotlivými částmi města. Konala se řada soutěží, ale vzhledem k technickým výzvám a vysokým nákladům se projekt dlouho odkládal.

Až v 50. a 60. letech 20. století se začalo reálně uvažovat o stavbě mostu. Urbanisté však měli před sebou nelehký úkol – jak bezpečně a efektivně překonat rozlehlé Nuselské údolí a zároveň umožnit rychlou dopravu.

V roce 1957 byla vyhlášena architektonická soutěž, která měla najít nejlepší řešení. Původně se počítalo s visutým mostem, ale nakonec byl vybrán inovativní návrh mostu z předpjatého betonu.

Toto technické řešení bylo na svou dobu velmi pokročilé a umožnilo vytvořit pevnou, ale přitom relativně lehkou konstrukci, která byla schopna unést jak automobilovou dopravu, tak i plánovanou podzemní dráhu. Za návrhem stál tým architektů a inženýrů, hlavními byli Stanislav Hubička, Vojtěch Michálek a Svatopluk Kobr.

Jedním z hlavních důvodů pro urychlenou realizaci Nuselského mostu bylo plánování sídliště Pankrác a rozvoj jeho okolí, kde se stavěly ve velkém nové obytné domy a kanceláře. Tento růst si vyžádal efektivní a rychlé spojení s centrem města, což most splnil více než uspokojivě. Místo dlouhého objíždění Nuselského údolí se doprava výrazně zrychlila, což pomohlo rozvoji celé oblasti.

Výstavba mostu začala v roce 1967 a dokončena byla o šest let později, v roce 1973. Kvůli stavbě se boural blok 17 domů v Nuselském údolí. Most, který měří 485 metrů, se tyčí 42,5 metru nad Nuselským údolím. Jeho hlavní část tvoří železobetonová konstrukce. Použití předpjatého betonu bylo tehdy revolučním krokem, který umožnil mostu odolat velkým nárokům jak automobilové, tak železniční dopravy.

Unikátní prvek, kterým se Nuselský most odlišuje od ostatních mostů v Česku, je tubus uvnitř jeho konstrukce, kterým vede linka metra C. Nápad spojit silniční a železniční dopravu v jedné konstrukci byl průlomový. Umožnil efektivní využití prostoru a přispěl k výraznému zrychlení dopravy mezi Pankrácí a centrem.

Původně to však mělo být trochu jinak. Mostem totiž měla projíždět podpovrchová tramvaj a přesně na to byla dimenzovaná i jeho konstrukce. V roce 1968 se však rozhodlo o změně na československé vlaky metra a následně na použití těžkých vlaků sovětské výroby. Konstrukci proto bylo nutné dodatečně vyztužit ocelovými rošty. Zatěžkávací zkoušku pak provedlo 66 tanků T-55 a dynamické zkoušky se dělaly s využitím raketových motorů.

Most má pět polí a jeho pilíře jsou zakotvené hluboko v terénu Nuselského údolí. Pevnost mostu je zásadní – denně po něm projedou desítky tisíc aut a až 500 souprav metra. Dynamické zatížení, kterému most čelí, bylo od počátku jedním z hlavních faktorů, který ovlivňoval jeho konstrukční řešení.

Od svého otevření v roce 1973 se most stal jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v Praze. Přestože byl navržen jako moderní stavba, během let se objevily problémy s opotřebením materiálů a konstrukce. Hned krátce po dokončení se musela doplňovat hydroizolace. V roce 2012 pak prošel most rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnovala modernizaci izolačních vrstev, opravu betonových částí a zvýšení bezpečnosti.

Most se dnes neobejde bez pravidelné údržby a inspekcí, které mají zajistit jeho dlouhodobou bezpečnost. S ohledem na jeho vytíženost je stále potřeba dbát na jeho technický stav. I když konstrukce mostu byla navržena tak, aby vydržela desetiletí, měnící se klimatické podmínky a stále intenzivnější doprava kladou nové nároky na jeho údržbu. V plánech pražských technických služeb se proto počítá s dalšími průběžnými opravami a kontrolami, které mají zajistit, aby most zůstal funkční po několik dalších desetiletí.