Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Smetana, Dvořák, Martinů, Janáček. A nejen oni. Čeští skladatelé patří ke světovým superstar vážné hudby a Česká republika má na tak malou zemi neskutečnou hudební tradici. Přesto za celou dobu své samostatné existence nedokázala postavit opravdu moderní filharmonii. Hlavní koncertní svatostánek Rudolfinum přitom příští rok oslaví už své 170. narozeniny.
Brzy se to však změní. Nyní, když slavíme Rok české hudby, se intenzivně hovoří o třech projektech, které by měly tuto situaci napravit. Nové budovy s moderními koncertními sály totiž připravují všechna tři největší města v republice – Praha, Brno a Ostrava. Jak budou vypadat a kdy v nich poprvé zazní hudba?
Dánské oplatky na špejlích na Vltavě
V Praze nevznikl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než sto let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912, Dvořákova síň Rudolfina dokonce již roku 1885. I když oba sály prošly rekonstrukcí, neodpovídají standardům 21. století ani akustickým požadavkům pro koncerty symfonické hudby.
Milovníci vážné hudby a organizátoři koncertů si proto hodně slibují od projektu Vltavské filharmonie, která skýtá naději nejen hostit nejlepší orchestry a hudebníky planety, ale stát se také živým a otevřeným prostorem sloužícím návštěvníkům z celého světa. Soudě podle zveřejněného návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG), má nová budova ambici stát se významným kulturním a zároveň i turistickým cílem.
Vltavská filharmonie na vizualizacích
Filharmonie se bude stavět v Holešovicích, v místě stanice metra Vltavská. Nebyli bychom ale v Čechách, kdyby stavbu neprovázely komplikace. Dílem za to mohou její odpůrci, kteří se snažili projekt pozdržet, a dílem stávající – toho času notně zadrhlá – legislativa.
Projektový tým Vltavské filharmonie, ustanovený hlavním městem Prahou, zatím plně zaměstnává sběr potřebných razítek a vyjádření. Jestli vše půjde podle plánu, mohl by mít potřebné dokumenty v ruce za dva roky. „Jakmile budeme mít všechna povolení, vybereme dodavatele a začneme stavět. Kdyby to šlo dobře, tak v roce 2030 nebo 2031 bych rád pozval dirigenta Jakuba Hrůšu na zahajovací koncert,“ řekl architekt Martin Krupauer, šéf projektového týmu Vltavské filharmonie.
Iniciátorem projektu je hlavní město Praha a od začátku panovala představa, že by nová budova měla působit v prostoru horizontálně i vertikálně. „Chtěli jsme, aby dovedla návštěvníka až na střechu, a vítězný návrh to splnil,“ pochvaluje si Martin Krupauer.
Český architekt Jan Magasanik, který působí ve vítězném dánském studiu BIG, ocenil propojování hudebnosti a architektury. „Spousta architektů v historii se zabývala přenosem rytmů a melodiky do fasád a myslím, že jsme podobným způsobem v BIG přistupovali k návrhu Vltavské filharmonie,“ zhodnotil Magasanik.
Stavba připomínající trojúhelníkové oplatky vrstvené na sebe a propíchlé špejlemi opravdu svým nedodržením roviny vede návštěvníka po svém obvodu stále vzhůru, až skončí na střeše – tedy rozlehlé terase.
V harmonogramu stavby se jako rok zahájení výstavby uvádí 2027, dokončení projektu se předpokládá ve zmíněném roce 2031 a odhadované náklady na stavbu činí 9,4 miliardy korun.
Koncertní sály jako hudební nástroj
Vltavská filharmonie má přitom ještě jednu velkou přednost – řešení akustiky si vzal na starost Japonec Yasuhisa Toyota, ředitel americké pobočky společnosti Nagata Acoustics, jenž patří k nejlepším specialistům na tento typ projektů na světě.
Jeho společnost má na svém kontě přes šest desítek koncertních sálů po celém světě a sám Toyota je hlavním akustikem padesáti z nich. Mezi jeho nejoceňovanější sály patří například Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Suntory Hall v Tokiu, Helsinki Music Center, Labská filharmonie v Hamburku nebo sál Philharmonie de Paris.
Anketa
„Je to světová špička,“ potvrdil český architekt Osamu Okamura. Jak popsal Seznam Zprávám, Yasuhisa Toyota začínal akustickým řešením velkých sálů v Japonsku již v osmdesátých letech ve spolupráci s Minoru Nagatou, světovým průkopníkem moderního přístupu k akustickému navrhování velkých sálů.
„Unikátní je jeho historie mezinárodní spolupráce s nejlepšími světovými architekty jako s Aratou Isozakim v Kjótu a Šanghaji, Frankem Gehrym v Los Angeles a Miami, Jeanem Nouvelem v Kodani a Paříži, nebo s Jacquesem Herzogem a Pierrem de Meuronem v Hamburku,“ uvedl Okamura.
Toyota navíc podle něj kombinuje využití pokročilých počítačových simulací, akustických analýz fyzických modelů s osobní zkušeností aktivního hudebníka. „V těchto sálech není hudba reprodukována ani zesilována elektronicky, zvuk se v nich šíří pouze přirozeně, proto je dokonalá akustika tak důležitá, tyto sály jsou hudebním nástrojem samy o sobě. Ve filharmonii v Hamburku proto rozdávají na šatnách bonbony proti kašli zdarma, aby lidé během koncertů nerušili,“ nastínil architekt Okamura.
Klíčem ke kvalitní akustice jsou dva prvky – práce s prostorem a volba materiálu. Co se týká prostoru, dle Okamury jde především o správnou geometrii, proporci a rozmístění odrazivých a pohltivých ploch. „Tak, aby se zvukové vlny šířily v sále rovnoměrně a aby bylo dosaženo potřebné doby dozvuku pro daný typ hudby. Pro symfonickou hudbu se doporučuje doba dozvuku mezi 1,8–2,2 sekundy pro střední frekvence,“ nastínil architekt.
Než se sál začne stavět, zanáší Toyota všechny návrhy do počítačového modelu, aby odhadl akustiku výsledného prostoru. Pokud neexistuje vhodný materiál, klidně použije nějaký zatím nevyzkoušený.
Tak tomu bylo například ve zmiňovaném Hamburku. Zdi sálu Labské filharmonie pokryl speciální sádrovou a dřevovláknitou deskou se spoustou prohlubní. Ty zajišťují správný odraz zvukových vln. Podobná řešení je schopen vymyslet díky svým znalostem fyziky, matematiky a více než čtyřicetileté praxi v oboru.
Brněnská kostka pod Špilberkem
V pokročilé fázi přípravy jsou s výstavbou nového sálu také v Brně. Na konci srpna podepsalo město smlouvu se zhotoviteli. Do poslední chvíle trnulo, jak rychle se vyjádří Úřad na ochranu hospodářské soutěže a s jakým výsledkem. Vybrané konsorcium firem však nikdo v zákonné lhůtě nenapadl, takže úřad mohl zahájení stavby posvětit. Cena zakázky je téměř 2,3 miliardy korun bez DPH a hotovo by mělo být za tři roky.
A co Brno získá? „Nový sál zaplní chybějící místo na mapě brněnské a české kulturní infrastruktury a nemůžeme se dočkat, až budeme moci poskytovat ty největší hudební a společenské zážitky a publikum bude s nadšením do nového sálu chodit,“ prohlásila ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Město Brno dokonce sepsalo body, proč nový koncertní sál potřebuje. Mezi nejdůležitějšími je nevhodná akustika v Janáčkově divadle, kde zatím filharmonie hostuje v plném obsazení, absence sálu pro provádění vrcholných děl Leoše Janáčka s varhanními sóly a nezájem zahraničních umělců, kteří nechtějí ve stávajících sálech vystupovat.
I proto je základem nového koncertního sálu dokonalá akustika. A tu nedostal na starost opět nikdo jiný než Yasuhisa Toyota. I koncertní sál v Brně by se měl díky němu stát místem, kde z každého z dvanácti set míst uslyšíte stejně dokonale krystalicky čistý zvuk symfonického orchestru.
Koncertní sál se stane součástí budovy Janáčkova kulturního centra, které bude mít podobu jednoduchého světlého uličního bloku. Stát bude na úpatí Špilberku, v sousedství hotelu International.
Budova se staví podle vítězného návrhu architektů Pavla Joby, Jana Hájka a Jakuba Havlase z Atelieru M1 architekti. Atelier je známý například projekty Nová Waltrovka, Tři věže a nové sokolovny v Líbeznicích, rekonstrukcemi severního křídla jezuitské koleje v Kutné Hoře pro potřeby galerie GASK nebo pražské Loděnice Dukla.
Generálním projektantem, který pak návrh dopracoval, se stal polský architekt a urbanista Tomasz Konior se svou společností Konior Studio, autor mezinárodně oceňovaného koncertního sálu v polských Katovicích.
Projektantem stavební části se stal brněnský architekt Petr Hrůša, zakladatel kanceláře Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno. Na svém kontě má mnoho prestižních architektonických ocenění a ve svém portfoliu brněnské stavby, jako jsou Galerie Vaňkovka, Pavilon P na brněnském Výstavišti, administrativní centrum Triniti nebo Domini Park.
Brňané si projektem Janáčkova kulturního centra splácejí dlouholetý dluh. Kdybychom zalistovali v historii Brna a hledali zmínky o potřebě koncertního sálu, první z nich nalezneme už z roku 1929. V roce 1992 vznikl z popudu emeritní rektorky JAMU profesorky Aleny Veselé Spolek pro výstavbu koncertní síně v Brně, o jedenáct let později byla vypsaná architektonická soutěž a teprve letos se celý záměr dostal do fáze těsně před zahájením jeho realizace. Na pořízení varhan je vypsaná veřejná sbírka.
Další koncertní sály v Česku
- Poslední dokončený velký sál pro klasickou hudbu byl v roce 2010 v Kongresovém centru ve Zlíně podle projektu architektky Evy Jiřičné a týmu AI Design. V prostoru původních Masarykových škol hlavní architekt města Zlína Pavel Novák definoval nutnost dodržení původního rozložení budov ve tvaru písmene ypsilon, osy dvou elipsovitých budov se toho drží. Jiřičná se při návrhu inspirovala rozsivkou, jednobuněčnou řasou s křemičitou schránkou s oválným tvarem a se dvěma tepnami uprostřed, z nichž vedou ke krajům malá žebírka.
- Vloni získaly menší nový koncertní sál Karlovy Vary, díky vestavbě do atria rekonstruovaných Císařských lázní. Autorem je architekt Petr Hájek, za projekt si vysloužil cenu v kategorii interiér Grand Prix Architektů 2024 a nominaci na Českou cenu za architekturu.
Ostrava a americké pouzdro na housle
Nejdále jsou se stavbou nového koncertního sálu v Ostravě. Tam už jsou totiž stavební práce v plném proudu. Futuristický návrh předního amerického architekta Stevena Holla je posazený na původní budovu kulturního domu navrženého Jaroslavem Fragnerem v roce 1954.
Podlouhlá stavba z padesátých let je uprostřed kolmo přerušena něčím, co má připomínat pouzdro na housle s výběžkem do prostoru třídy 28. října. Hojně se využívá přirozeného světla, které proniká do prostoru nesčetnými světlíky ve stěnách a na stropě.
Americký magazín Architizer zařadil koncertní sál v Ostravě mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Je to možná i kvůli osobě autora návrhu Stevena Holla, který na něm spolupracoval s týmem Architecture Acts z Prahy.
Vizualizace kromě pouzdra houslí připomíná vesmírnou loď či dokonce rejnoka. Ostravané doufají, že se přes kontroverze, jaké vyvolala, stane stavba podobně jako Eiffelova věž v Paříži nebo Opera v Sydney novým symbolem města Ostravy. A že nepůjde pouze o vzhled, ale špičkové propojení formy a obsahu, dokazuje, že i za akustikou ostravské filharmonie bude podepsán Yasuhisa Toyota.
Vizualizace koncertního sálu Ostrava
Očekávané náklady na funkční proměnu Domu kultury města Ostravy a výstavbu koncertního sálu jsou 3,8 miliardy Kč a délka výstavby se odhaduje na dvaatřicet měsíců. Nový sál by měl být hotov za tři roky, tedy v roce 2027.
Nyní už stavbaři dokončují první fázi – přípravu území, která zahrnuje realizaci přeložek, přípojek vodohospodářských objektů, geotermální vrty a hloubení stavební jámy. Bezprostředně bude následovat rekonstrukce Domu kultury a samotná přístavba moderního koncertního sálu.
Koncept budovy přináší náročná technologická řešení šetrná k životnímu prostředí a zajišťující dlouhodobou udržitelnost a nízké provozní náklady. Nová budova se možná stane jednou z nejekologičtějších staveb v Česku.
Tři otázky pro architekta
Odpovídá Osamu Okamura, architekt, urbanista, publicista a vysokoškolský pedagog, někdejší děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a hostující profesor na Tokijské vědecké univerzitě.
Jakou roli hrají budovy určené primárně pro sídlo filharmonie, a tudíž klasickou hudbu v sociálním a společenském prostředí měst?
Vidím roli především jako kulturní, reprezentativní a vzdělávací. Těší mě, že mají naše města kulturní ambice přesahující jejich hranice, v tomto případě dokonce mají ambice mezinárodní, plně odpovídající věhlasu české vážné hudby ve světě. Na druhé straně vnímám klasickou hudbu jako žánr ve společnosti silně menšinový až exkluzivní, tady bych očekával výrazně větší propagaci současné vážné anebo i experimentální hudby, větší otevřenost veřejnosti, spolupráci se školami – i takové stavby mohou osvětě pomoci.
Kupříkladu budova Labské filharmonie v Hamburku funguje rovněž jako významné místo pro turisty. Měl by na to architekt myslet už při vymýšlení koncepce stavby? Je to jedním z jejích účelů? Protože k tomu se váže i připravenost nával turistů nějakým způsobem obsloužit.
Doplnili jsme článek o údaj, že se brněnská filharmonie staví podle vítězného návrhu architektů Pavla Joby, Jana Hájka a Jakuba Havlase z Atelieru M1 architekti.