Notre-Dame povstává z popela. Olympiádu však ještě přečká v lešení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S gotickou katedrálou Notre-Dame se pojí mnoho pozitivního. Středověká památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO byla a je srdcem Paříže. Od roku 2019 k ní bohužel neodmyslitelně patří i tragická událost v podobě ničivých plamenů.

A zatímco na ostrov Île de la Cité, na němž katedrála stojí, se už navrátil život a rekonstrukce se dočkalo i náměstí před Notre-Dame a bezprostřední okolí katedrály, návštěvníci olympijských her mohou stavbu historického chrámu obdivovat stále pouze z venku.

V pondělí 15. dubna 2019 se v 18.20 chrámovou lodí rozezněl požární alarm. Jak oheň vznikl, doteď není objasněné, podle vyšetřovatelů však nešlo o úmyslný čin. Příčinou mohl být elektrický zkrat nebo odhozený nedopalek cigarety.

Večer, kdy katedrálu pohltily plameny, se konala mše. Kostel byl plný lidí a budova musela být okamžitě evakuována. Po třiceti minutách od prvního hlášení se ozvalo druhé a ze střešních prostorů byl detekován kouř.

Když se pak dým nad francouzskou metropolí začal měnit z bílé barvy na černou, bylo jasné, že požár zasáhl také interiéry. Hodinu a půl od začátku tragédie se zřítila sanktusová věž nad křížením lodí, srazila jedno z polí křížové klenby, a oheň se tak dostal přímo dovnitř chrámu.

Oheň se kvůli nedostatečným protipožárním opatřením šířil rychle, následovala však masivní záchranná akce. K uhašení plamenů přispělo 500 hasičů, 28 tlakových děl, drony s termokamerou a speciální robot Colossus, který chrlil vodu rychlostí přes 2,5 tisíce litrů za minutu.

Po jedenácté hodině večer oznámil francouzský ministr vnitra, že oheň zeslábl a zbytek budovy včetně věží je zachráněn. Trvalo ale ještě 10 dalších hodin, než mohl být požár Notre-Dame prohlášen za uhašený.

Dřevěná část katedrály, nazývaná „lesem“, protože k její konstrukci stavitelé spotřebovali 20 hektarů dubového lesa, shořela úplně. Nejproblematičtějším důsledkem požáru se však stala olověná část střechy, která se teplem roztavila a její toxický prach se dostal do ovzduší.

Bez poškození zůstaly varhany, kamenná klenba, vitrážová okna ze 13. století, hlavní kříž a oltář. Kaplanovi pařížského hasičského sboru se dokonce podařilo zachránit cenné relikvie – trnovou korunu Ježíše Krista a Největší svátost, když je z hořící katedrály vynesl ven. Obě jsou nyní vystavené v pařížském Louvru. Spoustu soch a obrazů však katastrofa zničila.

Rekonstrukce katedrály měla být dokončena do pěti let. První fáze zahrnovala mimo jiné odklízení tun suti nebo zabezpečení a vyčištění budovy. Skončila v létě 2021 a stála 150 milionů eur.

Na dostavbu zničeného sanktusníku, útlé neogotické věže nad křížením lodí, Francouzi vyhlásili architektonickou soutěž a zorganizovali také veřejnou sbírku. Na obnovu klenby chrámu pak bylo podle ČTK potřeba velké množství kamenů přesně daných velikostí a struktur. Pro úřad dohlížející na rekonstrukci chrámu je vyhledala Francouzská geologická služba.

Na konci léta 2022 začaly opravy střešní konstrukce a kleneb. K důležitému pokroku došlo až v květnu loňského roku, kdy byly v dílně v údolí Loiry na západě Francie smontovány a postaveny velké části nové dřevěné konstrukce. Na novou střechu katedrály bylo vybráno 1200 ručně pokácených dubů. Oprava střešní konstrukce byla nakonec pojata středověkou metodou.

Sanktusník z 19. století, jehož autorem byl francouzský architekt Eugéne Viollet-Le-Duc, restaurátoři a dělníci nahradili věrnou replikou originálu. Včetně kříže na vrcholku se věžička na střechu chrámu vrátila rok před slavnostním otevřením.

Slavnostního otevření budovy se místní i turisté dočkají v prosinci 2024. Notre-Dame v nové podobě by měla být podle prezidenta Macrona ještě lepší než v té původní. Jeho vyjádření vloni v prosinci však pobouřilo velkou část francouzské společnosti. Zmínil se totiž také o umístnění několika nových vitráží, které by měly jako náhrada těch zničených symbolizovat 21. století.

Francie na jejich vytvoření vypsala výběrové řízení, vzápětí ale vznikla proti modernímu pojetí zdobených oken petice, kterou dodneška podepsalo téměř 150 tisíc lidí. O vitráže se dosud vedou spory, a jak napsal list Le Figaro, ve čtvrtek 11. července 2024 se proti jejich nové podobě vyslovila i francouzská národní památková komise. Je to sice jen poradní orgán, ale není jisté, jak situace nakonec dopadne.