Tajemství mayských památek v Mexiku. Objevte 10 nejzajímavějších staveb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší a nejdéle trvající vyspělá předkolumbovská americká civilizace, to byli Mayové. Obývali velkou část oblasti zvané Mezoamerika, nejen na území Mexika, ale také Guatemaly, Belize a Hondurasu.

Osidlovat toto území začali už kolem roku 7000 před naším letopočtem. K rozkvětu pak dovedlo jejich civilizaci mimo jiné vyšlechtění kukuřice, která zajistila potravu velkému množství lidí. Mayové také ve velkém rozvinuli stavitelství, což však nakonec urychlilo jejich zánik.

Stavby i silnice totiž pokrývali štuky, jejichž výroba byla energeticky náročná. Vedlo to k nadměrnému kácení lesů, což ovlivnilo změny v klimatu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ úrodu ničily prudké deště střídané dlouhotrvajícím suchem.

Mayové se tak začali řítit do záhuby. Civilizace, která vzkvétala 500 let, se nejprve přesunula do jiných částí poloostrova Yucatán v dnešním Mexiku, až nakonec zanikla ke konci 17. století. Seznam Zprávy připravily výběr nejpozoruhodnějších a nejzachovalejších mayských památek na území Mexika, které stojí za návštěvu.

Zřícenina mayského města na poloostrově Yucatán je nejen součástí Světového dědictví UNESCO, ale také jednou z novodobých sedmi divů světa ustavených v roce 2007. Výstavba města se datuje do šestého až 10. století našeho letopočtu. Na místě se dochovalo několik staveb jako například Chrám válečníků, observatoř El Caracol, zeď lebek Tzompantli nebo velké hřiště na míčovou hru zvanou pelota.

Dominantou místa je El Castillo neboli Kukulkánova pyramida se čtvercovým půdorysem, pojmenovaná podle opeřeného hadího boha Kukulkána. Tyčí se do výšky 24 metrů a dalších šest metrů měří chrám postavený na vrcholu pyramidy. Uvnitř El Castillo jsou ukryté ještě dvě menší pyramidy.

Budova funguje i jako mayský kalendář Haab. Na každé straně se nachází 91 schodů, přičemž s posledním stupněm pro přístup do chrámu je jejich celkový součet 365 – stejně jako dnů v roce.

Stavba je rovněž unikátní jevem, který nastává během jarní a podzimní rovnodennosti na severní straně pyramidy. Slunce kolem třetí hodiny odpoledne postupně osvětluje boční stranu schodiště, u jehož paty leží kamenná socha hadí hlavy. Vytvoří se tak stín, který vypadá jako tělo hada plazící se po pyramidě směrem dolů.

Archeologické naleziště leží uprostřed pralesa na jihu Mexika ve státě Chiapas. Největší rozkvět město zažilo během sedmého až osmého století našeho letopočtu za vlády Pakala Velikého, kdy se stalo centrem politické, vojenské i náboženské moci. Najdete ho také na seznamu světového dědictví UNESCO.

Nejznámější zdejší stavbou je Chrám nápisů ležící na vrcholu devítistupňové pyramidy, v jehož srdci archeologové v 50. letech minulého století nalezli sarkofág krále Pakala se zelenou nefritovou posmrtnou maskou na obličeji.

Vyryté hieroglyfické nápisy na stěnách stavby slouží jako zdroj informací o členech královské dynastie. Pod pyramidou objevili archeologové v roce 2016 vodní kanály, jejichž účelem bylo zřejmě podle mayské víry umožnit Pakalovu duchovi odcestovat do podsvětí.

Působivý je také rozsáhlý komplex tamního Paláce nebo Chrám XIII s hrobkou Červené královny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zřejmě manželky Pakala. V okolí paláce stojí tři další menší pyramidy, na jejichž vrcholech se tyčí svatyně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Chrám slunce, Chrám kříže a Chrám listového kříže.

Uvádí se, že naleziště v severní části mexického státu Campeche na poloostrově Yucatán osídlili Mayové v letech 600 až 400 před naším letopočtem, kdy zde vybudovali kanály na rozvod vody.

Středobodem města je Pětipatrový chrám rozkládající se na vyvýšeném nádvoří Velké Akropole. Ačkoliv je postavený v typickém tvaru pyramidy s chrámem na vrcholu, odlišuje se podobou jednotlivých pater –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na každé úrovni se nachází řada výklenků. Stavba tedy celá působí jako chrám.

Na zmíněném nádvoří stojí také Chrám Měsíce a Jihozápadní chrám spolu se Severozápadním chrámem. S tímto nádvořím sousedí druhé s názvem Malá Akropole.

Součástí města jsou i další budovy, například Chrám masek, hřiště na pelotu či Platforma Nožů. Na západní straně hlavního náměstí se rozkládá stavba v podobě patnácti dlouhých stupňovitých schodů. Dostala název Velký dům a její umístění naznačuje, že ji Mayové zřejmě využívali jako místo k hromadnému sezení při obřadech konaných na náměstí.

Areál leží na mexickém poloostrově Yucatán v oblasti Puuc, kde převládá takzvaný puucký architektonický styl. Stavby si tak jsou na tomto území podobné. Město, jehož jméno znamená „třikrát postavené“, je rovněž jednou z památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vznik se datuje do šestého až sedmého století našeho letopočtu a v době největšího rozkvětu v něm žilo až 25 000 obyvatel.

V areálu se nachází velké množství staveb. Nejvyšší z nich představuje Kouzelníkova pyramida, která dosahuje výšky 35 metrů a byla stavěna v pěti fázích v období mezi šestým a 10. stoletím jako nadstavba předchozí pyramidy. Proto ji nyní tvoří celkem pět chrámů. Výšlap na pyramidu je zakázaný, ale výhled na celý komplex se nabízí z vrchu Velké pyramidy či guvernérského paláce.

V komplexu také zaujme rozsáhlý Dvůr jeptišek složený ze čtyř budov obklopujících nádvoří, přičemž fasádu každé z nich zdobí různé motivy, například mayského boha deště Chaca, hadů či sov.

Naleziště je podobně jako zmíněné město Uxmal součástí Puucké oblasti na poloostrově Yucatán v Mexiku. V údolí obklopeném kopci a džunglí ho Mayové postavili přibližně v osmém století, přičemž se rozkládalo na ploše pěti kilometrů čtverečních. Archeologové později zmapovali zhruba 3,5 kilometru čtverečních.

Hlavní stavbou je třípatrový, na šířku téměř 85metrový Velký palác, jehož průčelí rozděluje schodiště. Ve spodním patře se nacházelo osm cisteren na shromažďování vody. Od paláce vede vystavěná cesta ke zdejšímu chrámu El Mirador. V areálu se nachází ještě Jižní palác a také tradiční mayské hřiště na pelotu.

Mayské město v Puucké oblasti na Yucatánském poloostrově kvůli umístění podobně jako jeho sousední města Sayil či vzdálenější Uxmalu čelilo nedostatku vody. Mayové proto v místě vybudovali cisterny, které sloužily jako zásobárna dešťové vody.

Místní lidé často vyobrazovali boha deště Chaca – v Kabahu je například jeho maskami pokrytá monumentální stavba Codz Poop známá jako Palác masek. Kromě toho se v komplexu tyčí oblouk Arco, který pravděpodobně signalizuje začátek osmnáctikilometrové cesty do Uxmalu, jelikož tato místa byla vzájemně propojená. K vidění jsou rovněž v řadách seřazené kameny pocházející z místních ruin či Palác tyčící se nad centrálním nádvořím.

V menším mayském naleziště Balamkú v mexickém státě Campeche lze najít Chrám jaguára a v něm jeden z největších dochovaných štukových vlysů z dob Mayů. Vlys pojmenovaný Čtyři králové je dlouhý šestnáct metrů a datuje se do šestého až sedmého století našeho letopočtu. V lokalitě se dále nachází čtyři náměstí s malými pyramidami.

Poblíž Balamkú leží mayské město Calakmul, obklopené tropickým deštným lesem. V jeho centru se nachází dvě monumentální pyramidy dosahující výšky kolem 45 metrů. Město spolu s okolním tropickým lesem je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Město obklopené džunglí mezi lagunami Coba a Macanxoc se rozkládá na poloostrově Yucatán. Rozlohou o velikosti přibližně sedmdesáti kilometrů čtverečních v době největšího rozmachu se řadí mezi jedno z největších mayských osídlení. Vedlo z něj až 40 vybudovaných kamenných cest, z nichž je dnes 16 přístupných veřejnosti.

V areálu se do výšky 42 metrů tyčí Ixmoja, nejvyšší pyramida v oblasti. Druhá nejvyšší je La Iglesia s výškou 24 metrů. Za pozornost stojí i skupina zvaná Macanxoc s malými chrámy a oltáři.

Město se tyčí na útesu u břehu Karibského moře na východním pobřeží poloostrova Yucatán. Jeho název znamená Zeď a pochází až ze začátku 20. století. Původní název města, ve kterém žilo přibližně 1500 obyvatel, byl Zama, v překladu Úsvit. Mayové v místě přebývali i poté, co začali Španělé dobývat Mexiko. Oblast opustili až ke konci 16. století.

Dříve byl areál obehnaný ze tří stran hradbami o výšce tři až pět metrů, přičemž poslední čtvrtá strana byla chráněna útesem. Dnes je však oblast upravená jako přístupná archeologická zóna, jejíž pýchou je pyramida El Castillo zasvěcená bohu Kukulkánovi. Zajímavou stavbou je také Chrám fresek, jenž se vyznačuje zachovalými malbami. Místo je součástí světového dědictví UNESCO.

Jednu z nejpozději vybudovaných mayských metropolí lze najít opět na poloostrově Yucatán, kde přibližně v období od 13. do poloviny 15. století sloužila jako hlavní politické a kulturní centrum Mayské říše. Areál byl obehnaný hradbami a chránil tak kromě obyvatel přibližně 4000 staveb, u kterých se nezapře inspirace v Chichén Itzá.

Mezi nejzajímavější z nich se řadí pyramida El Castillo a kruhová astronomická observatoř, obojí postaveno v menším provedení právě po vzoru jejich protějšků v Chichén Itzá. V oblasti se nachází řada chrámů, oltářů a plošin.