Nejvyšší dřevostavba světa strčí do kapsy i Petřínskou rozhlednu

Když čeští architekti z ateliéru Prodesi/Domesi před pár lety na pražském výstavišti předvedli 13 metrů vysokou dočasnou experimentální dřevostavbu se čtyřmi patry, vzbudili velký ohlas. Byl to dosud nejvyšší dřevěný dům v Česku, ale fungoval jen jako výstavní objekt.

Od té doby ho žádná dřevostavba nepřekonala a ani to není možné. Podle současných požárních předpisů totiž v tuzemsku není možné stavět dřevěné domy vyšší než 12 metrů. Právě tuto výšku má mít připravovaná čtyřpodlažní kancelářská budova ze dřeva v Plané od architektonického ateliéru Perspektiv. Pravděpodobně se tak stane nejvyšší stálou českou dřevostavbou.

Ve srovnání s řadou staveb jinde ve světě jsou však oba české projekty jen trpaslíky. Moderní technologie lepeného dřeva se natolik posunuly vpřed, že české předpisy už v době trendů udržitelného stavění působí jako dosti zastaralé. Dvanáct metrů? Nenechte se vysmát. Vynásobte to sedmi, přidejte ještě půldruhého metru a dostanete výšku nejvyšší dřevostavby světa.

Osmnáctipodlažní budova Mjøstårnet v Norsku je včetně zešikmené pergoly na střeše vysoká 85,4 metru. Kdyby stála v Česku, patřila by mezi deset nejvyšších budov. Je vyšší než Petřínská rozhledna nebo pražský Corinthia Hotel u Nuselského mostu, výškou srovnatelná s věží ostravské radnice nebo s druhou nejvyšší budovou v Brně – věžákem v brněnském Spielberk Office Centre.

Mjøstårnet se zrcadlí na hladině největšího norského jezera Mjøsa v městečku Brumunddal, asi 140 kilometrů severně od Osla. Stavbu inicioval zdejší investor do nemovitostí Arthur Buchardt s jasným cílem – vysnil si nejvyšší dřevostavbu světa. Ale ne ledajakou. Chtěl budovu podle standardů udržitelnosti, maximálně ekologickou, úspornou a s využitím místních materiálů a firem.

Stavby se ujala norská firma Moelven, která už má s podobnými konstrukcemi hodně zkušeností. Lepenému dřevu se věnuje od konce 50 let minulého století. A výškové stavění ze dřeva už měla předtím vyzkoušené na budově Treet v Bergenu se 14 patry a výškou 51 metrů. Její továrna navíc stojí jen 15 kilometrů od Brumunddalu, takže ideální kombinace. Architektonického návrhu se ujala kancelář Voll Arkitekter z Trondheimu.

Konstrukce kombinuje masivní nosníky z lepeného dřeva a několikavrstvé dřevěné panely známé pod zkratkou CLT. Tyto panely projektanti použili na stavbu schodišťových šachet a balkonů. Také většina podlah je dřevěná, jen v horních sedmi patrech je tvoří betonové prefabrikované desky. Tuto část budovy obsadily byty a beton v nich snáze zajistí tepelný a akustický komfort. Dřevěná je také fasáda sestavená z velkoformátových sendvičových dílů s izolací uvnitř.

Montáž trvala jen tři čtvrtě roku, budova rostla rychlostí zhruba jedno patro za týden. Velké vazníky se nejprve zkušebně montovaly v továrně, aby se ověřilo, zda bude vše perfektně sedět. Pak se teprve převážely na staveniště. Každý díl měl v konstrukci přesné místo a musel tam zapadnout na milimetr přesně. Díky tomu mohla být stavba rychlejší, a tím i levnější. Jen jediný díl z několika stovek úplně neseděl a musel se vyměnit.

Na stavbu padlo celkem 2 600 metrů krychlových dřeva. Montovalo se i během zimy, což je právě výhoda dřevostaveb. Ověřilo se při tom, že lepené dřevo i ve velkých tloušťkách dobře odolává počasí, včetně toho severského. Dřevo se spojovalo ocelovými deskami a hmoždinkami, jež se používají při stavbách mostů a velkých budov.

A jak je to s odolností budovy proti ohni? V tomto směru stavitelé rozhodně nic nepodcenili. Před stavbou se dělaly požární testy, při nichž lepené dřevné dílce vystavili ohni po dobu 90 minut. Po vypnutí hořáků začala teplota ve dřevě rychle klesat a po několika hodinách se oheň sám uhasil. Tím se potvrdilo, že konstrukce vydrží i požár, aniž by se zhroutila.

Dřevěné plochy viditelné v interiéru jsou opatřené protipožárním nátěrem, CLT panely v místě únikového schodiště navíc chrání sádrokarton. V celé budově jsou požární sprinklery a na izolace stavitelé použili nehořlavou kamennou vlnu. Do spojů instalovali speciální pásky, které při teplotě 150 stupňů dvacetkrát zvětší svůj objem, a jednotlivé díly tak od sebe oddělí, aby oheň tak snadno nepřeskočil.

Mjøstårnet je experimentální stavba, poznatky z ní mají posloužit pro budování dalších výškových staveb ze dřeva. Stavební firma proto na konstrukci instalovala měřidla, která sledují, jak se konstrukce chová v průběhu času.

V nejnižších dvou patrech budovy je restaurace a konferenční sál, prostory nad nimi zabírají kanceláře. Uprostřed stavby sídlí Wood Hotel se 72 pokoji a horní patra obsadilo 32 bytů. Jinak jsou tu ještě technické prostory a kavárna a uživatelé budovy mohou využít i střešní terasu s krásným výhledem.

Norský věžák je sice nejvyšší, ale už zdaleka není ojedinělou stavbou svého druhu. Výškových staveb ze dřeva ve světě a hlavně v Evropě stále přibývá. Skoro stejně vysoká – celkem 84 metrů – je nová 24patrová budova HoHo Vienna ve Vídni. Ve švédském městě Skellefteå loni na podzim dostavěli Wood Hotel s 20 patry a 75 metry výšky. Čerstvě dokončená je také Hyperion Tower ve francouzském Bordeaux s 55 metry a ve stejném městě se připravuje i stavba další podobně vysoké dřevostavby s názvem Silva. Rozestavěný dřevěný věžák Haut v Amsterdamu s 21 patry dosáhne výšky 73 metrů.

Lepené dřevo se čím dál tím víc používá i na konstrukce velkých mostů nebo střech třeba nad výrobními halami, letišti či stadiony. Z této technologie kouzlí úžasné stavby třeba i slavný japonský architekt Šigeru Ban, nositel architektonické „nobelovky“ – Pritzkerovy ceny. Lepené dřevo ve velkých objemech lze vidět i na některých projektech v Česku. Je to třeba budova lanovky na Pustevnách v Beskydech od architekta Kamila Mrvy nebo výrobní hala Kloboucké lesní v Brumově-Bylnici od Pavla Srby a Ivana Bergmanna, stejně jako rozestavěné sídlo stejné firmy navržené studiem Mjölk architekti.