Nejen Královec. S Přemyslem Otakarem II. je spojená řada známých památek

Přemysl Otakar II. má v české historii významné místo. Své území rozšířil daleko na jih, až k Jaderskému moři. Díky účasti na křížové výpravě do Pruska se jeho jméno spojuje i s pobaltským Královcem, dnešním Kaliningradem, který na jeho počest založil Řád německých rytířů.

Zároveň upevňoval královskou moc v českých zemích tím, že ve velkém zakládal nová města a hrady. Další sídla rozšiřoval a vliv měl i na budování klášterů. Navázal tím na svého děda Přemysla Otakara I. a otce Václava I., za jeho vlády však zakladatelská činnost dosáhla vrcholu. Přemysl Otakar II. dokončil budování sítě českých královských měst a z velké části i hradů.

Zachoval se po něm hlavně urbanismus. Města z jeho doby, k nimž patří České Budějovice, Vysoké Mýto či Litovel, mají obvykle téměř čtvercové náměstí uprostřed historického jádra. V některých stále stojí části středověkých hradeb, často spojených i s hradem, někdy přestavěným na zámek. Přemyslovu vládu pamatují i některé raně gotické kostely, i když řada z nich prošla přestavbami.

Zatímco Praha má svůj kamenný most po Karlovi IV., Písek za něj vděčí už Přemyslu Otakaru II. Nejstarší zachovaný most v Česku má původ ve třetí čtvrtině 13. století, tedy v době, kdy Přemysl po založení opevněného města v Písku pravidelně pobýval. Kamenné značky na mostě odkazují na stejnou stavební huť, jež budovala i další raně gotické stavby ve městě a na Zvíkově. Sochy pocházejí z doby baroka.

Hrad Písek leží ve stínu slávy mostu, význam má však také nesporný. Řadí se k předním českým zachovaným příkladům radě gotické hradní architektury, i pod ní je podepsaná písecko-zvíkovská stavební huť. Nejcennější je západní křídlo, v němž se dochovaly Rytířský sál, arkády s křížovými klenbami nebo trámové stropy. Památkou na Přemyslovu dobu je i písecký kostel Narození Panny Marie.

I když má dnes obec Bezděz jen 260 obyvatel, Přemysl Otakar II. ji ve své době povýšil na město. Kvůli nedostatku vody jej však za jeho syna Václava II. nahradilo nové město, dnešní Bělá pod Bezdězem. Přemysl ovšem stihl na skalním ostrohu nad původním Bezdězem založit hrad, známý i tím, že se po králově smrti na krátkou dobu stal vězením pro vdovu Kunhutu s dětmi Václavem a Anežkou.

Bezděz patří k nejzachovalejším českým hradům ve stylu rané gotiky ze 13. století. Král ho založil jako reprezentativní sídlo bez hospodářských budov, místo tradičního velkého sálu tady byla jen soustava obytných místností. Nejhodnotnější je hradní kaple, která má uvnitř tribunu pro krále a na české země neobvyklý ochoz za kněžištěm. Podle původních plánů se stavěla až po Přemyslově smrti.

I když se město Nymburk z větší části budovalo až za vlády Václava II., založil ho Přemysl Otakar II. Pro Polabí, kde byl nedostatek kvalitního kamene, bylo v té době časté stavění z cihel, technika přinesená zřejmě z Vlámska. Promítlo se to do budování hradeb, ale také kostela svatého Jiljí, původně svatého Mikuláše. Na něm jsou cihly kombinované s pískovcem.

Rok založení není znám, ale předpokládá se, že to bylo ještě za Přemyslova života – i díky Přemyslově listině o založení zdejšího kláštera. Stavba kněžiště se datuje do období 1280–1290, další části jsou mladší. Kostel měl původně dvě věže, o tu severní, cihlovou přišel při velkém požáru v 19. století.

V roce 1253 získala Police nad Metují listinou Přemysla Otakara II. právo pořádat trhy. A do stejného letopočtu spadá i založení tamějšího klášterního kostela, dnes farního. Nyní má sice z větší části barokní podobu, ale zachoval se mohutný raně gotický portál a kněžiště s původními paprskovitými pilíři.

Západní stupňovitý portál je asi pět metrů vysoký a hloubku má dva metry. Jeho lomené oblouky zdobí jemné rostlinné motivy a hlavice románského typu. Sochařská výplň štítu se nedochovala.

K založení některých klášterů dal Přemysl zřejmě jen svůj souhlas, u Zlaté Koruny je však doložený jako skutečný zakladatel. Splnil tím slib, že založí klášter, když zvítězí v bitvě s uherským králem Bélou IV. u Kressenbrunnu v roce 1260. K této příležitosti věnoval i vzácnou relikvii, trn z Kristovy koruny, podle nějž cisterciácký klášter dostal jméno.

Původně měl dřevěný kostel, po požáru v roce 1278 se začal stavět kamenný chrám i celý nový klášter. Na dokončování kolem roku 1370 se podílela i parléřovská huť.

Město Kouřim založil Přemyslův otec Václav I. Současně s městem se začal stavět i kostel svatého Štěpána, dokončený právě za vlády Přemysla Otakara II. I když prošel puristickými úpravami v 19. století, zachovalo se velké množství původních konstrukcí a ozdob.

Je to jeden z prvních raně gotických městských kostelů v českých zemích, hvězdicová klenba osmiboké krypty neboli kaple svaté Kateřiny má svým stářím celoevropský význam.

Svůj původ má s Přemyslem spojený i Kolín. Krátce po založení zde nechal král vybudovat hradby z lomového kamene, z nichž část je stále viditelná na Bartolomějském návrší. I samotný chrám svatého Bartoloměje začala stavět huť Přemysla Otakara II., jejím raně gotickým dílem je trojlodí se dvěma věžemi, puristicky upravenými v 19. století.

V těle dnešního zámku je však zachovaná ještě jedna součást středověkých hradeb – Klášterská brána, jejíž jméno souviselo s přilehlým dominikánským klášterem. Díky začlenění do zdiva někdejšího hradu, což nastalo už v 15. století, se dochovala jako jediná z městských bran, i když už je téměř k nepoznání.

Na vysokém protáhlém ostrohu u řeky Berounky se rozkládá zámek Nižbor, původně založený Přemyslem jako královský hrad Miesenburg. Dnešní podobu dostal barokní přestavbou z pera významného architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Přesto je v jeho těle stále jasně patrný středověký původ.

Podlouhlý hrad na trojúhelníkovém půdorysu býval správním centrem podbrdského kraje a oblíbeným útočištěm Václava II.

Na severovýchodě Rakouska, při hranicích se Slovenskem, se na kopci nad obcí Hainburg an der Donau rozkládá zřícenina Heimenburg či Hainburg. Na místě stojí už od roku 1050, ale má i spojitost s Přemyslem Otakarem II. V roce 1252 se tu Přemysl ještě jako moravský markrabě oženil s Markétou Babenberskou, a tím hrad i s obcí připadl do jeho majetku.

Podobu hradu v době kralování Přemysl neovlivnil, ale v 60. letech 13. století v Hainburgu postavil horní část městské brány Wienertor. Dnes je to největší dochovaná středověká městská brána v Evropě.

Na konec jedna vzpomínka. Po zmiňovaném založení Královce v roce 1255 křižáci ve městě postavili mohutný hrad. Na počest Přemysla Otakara II. ho nazvali Regiomontium neboli Královská hora, později se mu říkalo Královecký zámek.

Během staletí prošel přestavbami a stal se sídlem velmistra Řádu německých rytířů. Za druhé světové války tu byla uložená Jantarová komnata, věhlasná místnost bohatě zdobená jantarem, již daroval pruský král Fridrich Vilém ruskému carovi Petru Velikému. Po válce se však ztratila neznámo kam.

Britské bombardování Královce v srpnu 1944 ovšem hrad silně poškodilo, další zkázou byl pro něj pobyt Rudé armády v květnu 1945. Královec pak Postupimskou dohodou připadl Sovětskému svazu a přejmenoval se na Kaliningrad.

Osud hradu dokonalo rozhodnutí nejvyššího představitele SSSR Leonida Brežněva odstřelit jeho zbytky jako symbol pruského militarismu. Stalo se to v roce 1968 a místo hradu pak zaujala novostavba Domu Sovětů. Po této památce na Přemysla Otakara II. proto zbyly jen fotografie.