Oprava unikátní památky a nová čtvrť pro 20 tisíc lidí. Žižkovské nádraží znovu ožije

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V polovině loňského prosince přinesla média zprávu, že hlavní město Praha kupuje od Českých drah hlavní budovu Nákladového nádraží Žižkov za zhruba 1,43 miliardy korun. Hlavní budova bývalého nádraží z 30. let minulého století je mimořádně kvalitním příkladem funkcionalistické stavby s technickou náplní, jak se píše v Památkovém katalogu. Navíc je dobře zachovalá a dokládá vysokou vyspělost industriálních staveb na území tehdejšího Československa.

Ti, kteří měli obavy o osud budovy, pokud by se dostala do rukou developerů, tedy mohou spát klidněji. Jak s ní ale naloží hlavní město Praha?

Bývalá nádražní budova se má stát centrem nové čtvrti pro 20 tisíc lidí. Její výstavba už započala. Nová čtvrť je rozdělena na tři části: na areál nádraží v jejím srdci a dále na severní a jižní část. Severní strana už je ve výstavbě, projekty té jižní a rekonstrukce nádraží se teprve připravují. V plánu je i nová tramvajová trať, která novou čtvrť propojí s centrem.

Nákladové nádraží Žižkov dosloužilo na přelomu tisíciletí kvůli klesajícímu využití nákladní vlakové dopravy. Stal se z něho jeden z největších brownfieldů v Praze. Logicky vyvstala otázka, co s ním.

Významní developeři rozhodili své sítě a pustili se do koupě pozemků, na kterých má vzniknout obrovská nová čtvrť. Předkupní právo na hlavní budovu si původně domluvila s Českými drahami firma Sekyra Group. Po náročných vyjednáváních ho však postoupila hlavnímu městu Praze, a to na sklonku loňského roku budovu odkoupilo s příslibem vybudování občanské vybavenosti. 

Když si ještě developer Sekyra Group myslel, že budova bude jeho, plánoval ji a její okolí pojmout jako kulturní a společenské centrum celé lokality. Mezi jejími rameny mělo vyrůst nové náměstí, jež bude svou plochou odpovídat horní polovině Václavského náměstí.

Měl zde vzniknout veřejný prostor celoměstského významu a jedno z největších náměstí v Praze, kde se budou koncentrovat obchodní a společenské části projektu. Nakonec nechal budovu hlavnímu městu Praze a soustředí se na plán vytvořený ve spolupráci s Pentou, jenž hovoří o sedmi tisících nových bytů na pozemcích v jižní části nové čtvrti.

Nejprve se podívejme na samotný areál nádraží. Po zveřejnění jeho koupě městem se na sociálních sítích strhla lavina negativních ohlasů. Kritici vyčítali zástupcům Prahy, že utrácejí peníze za něco, co by měl financovat developer.

Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) rozhodnutí stavbu koupit obhajuje. Město může dle něj v areálu vytvořit náplň v podobě mixu komerčních a společensko-kulturních funkcí. „Jednak máme zájemce typu Národní filmový archiv, ale i městská část Prahy 3 má velký zájem, aby byla budova využívaná ke společensko-kulturním účelům, což by developer neměl důvod dělat,“ uvádí radní.

Developeři by se ale zároveň měli podílet na financování občanské vybavenosti. „Jestliže chce developer změnit územní plán, aby mohl postavit něco víc, tak pokud to v té lokalitě dává smysl, město souhlasí, ale také za to něco chce. Když vznikne hodně bytů, mají tam vzniknout i školy a nedává smysl, aby tím bylo zatížené jenom město,“ dodává Zábranský.

Důležité slovo ve výběru občanské vybavenosti zde přitom bude mít městská část Praha 3, s níž hlavní město celou dobu spolupracuje. Městská část dle Adama Zábranského podpořila výkup budovy hlavním městem a pomáhala i v jednání s Českými drahami a firmou Sekyra Group.

Na to, že by budovu mělo koupit právě město, upozorňovali už před více než deseti lety zástupci občanské společnosti. „Je skvělé, že se tak konečně stalo. Historie vývoje kolem budovy nádraží, která se měla původně zbourat, následně spadnout do klína developerovi a nakonec ji koupilo město, je skvělým precedentem pro další lokality v Praze – například pro Pragovku ve Vysočanech,“ hodnotí nákup architektka Anna Vinklárková, odbornice kampaně Praha – město pro život neziskové organizace Arnika.

Adam Zábranský zmiňuje, že Národní filmový archiv nebo Státní pokladna cenin chtěly dokonce část budovy odkoupit. „Mohlo by to být fajn z hlediska peněz, že část toho, co jsme teď zaplatili, bychom získali zpátky. Akorát je tam problém, že památkáři celkem logicky trvají na tom, že rekonstrukce má být dělaná jako jeden projekt. Takže my to nechceme rozprodávat ani veřejným subjektům do doby, než se celý objekt zrekonstruuje a dostaví,“ přibližuje Zábranský.

Počítá se přitom s několikaletým plánováním projektu, i proto, že budova nádraží je památkově chráněná. Dostavbou myslí Adam Zábranský možnost přistavět ještě jedno patro. 

Fakt, že Praha koupila v prosinci nádražní budovu, ovšem neznamená, že se na místě třeba už letos začne něco dít. Nikdo z dosavadních nájemců nedostal výpověď, naopak město chce nájemní smlouvy prodlužovat. Adam Zábranský pouze přiznává úpravu výše nájemného. „Až přebereme majetek, chceme provést detailnější technickou prověrku, ale ideálně chceme zachovat provoz tak, jak dneska je,“ potvrzuje.

Od ledna je hlavní město jako vlastník zapsáno v katastru nemovitostí a předpokládá se, že ještě pár měsíců bude trvat předávání majetku. „Začínáme řešit ekonomický model využití za současného stavu a zároveň budeme připravovat budoucí velkou rekonstrukci, kterou budova potřebuje,“ popisuje radní.

Dle Anny Vinklárkové by se měla budova a její okolí stát centrem nové čtvrti, jež bude kombinovat celoměstské kulturní a lokální funkce.

„Část z toho se děje – má zde sídlit kulturní instituce celoměstského významu, tedy už zmíněný Národní filmový archiv, a střední či jiná škola. Měla by zde ale také vzniknout zdravotní či sociální vybavenost, poliklinika či ordinace lékařů, domov důchodců, prostory pro volnočasové aktivity pro místní obyvatele, například dům dětí a mládeže, a také drobné obchody a služby, ideálně třeba tržnice,“ uvažuje architektka.

Dle jejích informací město plánuje podstatnou část samotné budovy nádraží využít pro bydlení. „Přestože městskému dostupnému bydlení fandíme, zrovna budova nádraží pro něj není svým konstrukčním a dispozičním uspořádáním úplně vhodná. Bylo by rovněž skvělé využít strategii, která se u nás nevyužívá – část budovy, třeba jednu sekci, nechat nízkonákladově bez nákladných úprav a třeba za symbolický nájem aktivním obyvatelům, spolkům nebo umělcům,“ nastiňuje možnosti využití Vinklárková.

Mohly by zde vzniknout například ateliéry, komunitní dílna, víceúčelová spolková místnost či co-workingové prostory. „To by šlo nastartovat přes dočasné využití, z něhož by se něco mohlo přetavit v trvalé využití,“ popisuje architektka z Arniky.

Zda se tak skutečně stane, bude ovšem záležet na hlavním městě. Vinklárková přitom doufá, že do plánů na využití nádraží budou zapojeni i zástupci různých zájmových skupin a veřejnost. Dle její zkušenosti se tak zatím neděje.

V místě nejde jen o samotnou nádražní budovu, ale o širší území v okolí bývalého nádraží. Vyroste zde nová čtvrť, jejíž podoba a rozsah se ještě ladí.

Jasno už je na severní straně, kde staví Central Group dle urbanistické a architektonické koncepce architekta Jakuba Ciglera. Ten patří k architektům, kteří v posledních letech nejvíce ovlivňují vývoj v Praze – je například i autorem rekonstrukce Václavského náměstí.

Jednotlivé stavby na Žižkově na základě jeho urbanistického plánu navrhlo devět různých ateliérů, které zde vytvořily jedenadvacet rozmanitých architektonických konceptů. První etapu se zhruba 390 byty již Central Group dokončil, ve výstavbě je druhá etapa s přibližně 370 luxusními byty o velikostech 1+kk až 4+kk a s termínem dokončení k závěru roku 2026.

„Co se týče jihu, ten je podle současného územního plánu pořád ještě dráha, takže tam se stavět nemůže. Podle toho, co vím, Sekyra Group požádala o EIA a v horizontu několika měsíců má náměstek Hlaváček ambici, aby zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu, kdy se drážní využití změní na stavební,“ říká Adam Zábranský.

Pozemky zatím patří Českým drahám, a aby na nich Sekyra Group mohla stavět, lze předpokládat, že je odkoupí. Má na ně i předkupní právo. „Pak může začít připravovat svůj projekt výstavby podle územní studie, která se na celý prostor dělá,“ dodal radní Zábranský.

Anna Vinklárková má k plánům na jižní část nové čtvrti výhrady. „Město ‚vyměnilo‘ odkup budovy nádraží za výrazné navýšení kapacity pro developera Sekyra Group. Zástavba, která vznikne v jižní části brownfieldu, bude velmi předimenzovaná,“ myslí si architektka. Celou novou čtvrť na ploše bývalého nádraží obecně vnímá tak, že na ní bude přehuštěná zástavba, málo zeleně a příliš nízký podíl městského, tedy dostupného bydlení.

Nová čtvrť potřebuje i dopravní obslužnost a její příprava už je v pokročilé fázi. Kolem severní strany nádražní budovy se bude stavět tramvajová trať, která povede až do Malešic.

„Využijeme k tomu stávající železniční trať, což bude zřejmě první případ v Česku. Tím, že se pro výstavbu tramvajové trati využije drážní těleso po železnici, tak by to mohlo být celkem rychlé a jednoduché. Většinu pozemků už máme, dopravní podnik už má pravomocné stavební povolení, takže se teoreticky může začít stavět brzy,“ potvrzuje pražský radní.