Krása industriální architektury: Historické chrámy masa a obchodu v Česku

Dřív se tu bouralo či prodávalo maso, obchodovalo se zeleninou i dalším zbožím. Dnes se tu konají workshopy a výstavy, půjčují knihy, vyrábějí divadelní kulisy, opravují auta technických služeb, servírují obědy nebo prodávají designové kousky nábytku. Některé historické a industriální stavby s vývojem společnosti ztratily význam. Jejich hodnotná architektura však postupně nachází novou náplň.

Seznam Zprávy připravily pestrý výběr příkladů z různých koutů Česka. Stylem se liší, ale řada z nich má něco společného. Je to architektonické pojetí, které vychází ze starořímských veřejných budov zvaných baziliky, často určených právě obchodu. Typické je pro ně horní osvětlení hlavní části interiéru okny pod hřebenem střechy, nad úrovní bočních prostor. Ne náhodou takové stavby připomínají kostely. Křesťanské chrámy se totiž vyvinuly ze stejného základu.

Od 22. září bude mít Ostrava nastálo nový výstavní prostor pro umění, součást galerie Plato. Jsou jím bývalá jatka, která město rekonstruovalo dva roky. Industriální budova z neomítaných cihel na místě stojí od roku 1880. Byla součástí dobytčího trhu, který se stavebně vyvíjel desítky let. Jatka byla v provozu do roku 1965. Později areál chátral, majitel část budov zboural a pozemky využil pro hobbymarket.

Rekonstrukci jatek navrhl polský architekt Robert Konieczný. V areálu galerie funguje také knihovna, kino či pódium pro koncerty i jiné akce. Využití zde najdou školy, umělci i rodiny s dětmi. Rekonstrukci budovy a okolí architekti s pomocí permakulturní designérky Denisy Tomáškové pojali jako udržitelnou stavbu, s vodopropustnými povrchy a zelenou střechou. Interiéry navrhla Yvette Vašourková z Moba studia.

Na místě bývalé továrny na mlýnské stroje nechalo tehdejší samostatné město Královské Vinohrady na začátku 20. století postavit tržnici podle projektu architekta Antonína Turka. Otvírala se roku 1903 a po Staroměstské tržnici, jejíž rekonstrukci nyní řeší hlavní město, to byla druhá stavba tohoto typu v Praze. Autor ji pojal jako dvouvěžovou baziliku, v níž se kontrastně mísí pozdní neorenesance s tehdy moderní ocelovou příhradovou konstrukcí.

Stavba časem prošla několika rekonstrukcemi a změnila název na Pavilon. Poslední proměnu z roku 2013 na designovou obchodní galerii navrhlo studio Mimolimit s Bárou Škorpilovou v čele.

Nejznámější české masné krámy mají klasicistní průčelí od inženýra Antonína Krátkého z roku 1830. Je na něm vidět pojetí stavby s převýšenou střední lodí, typickou pro baziliky. Ostatní části však pocházejí už ze středověku.

Nejstarší doklady o prodeji krámů v nynější budově jsou z roku 1539, krátce na to následovala renesanční přestavba. Už od 50. let minulého století zde funguje známá restaurace, po úpravě podle architekta Jaroslava Fidry.

Názvy brněnských ulic Masná a Porážka dávají tušit někdejší náplň zdejší industriální zástavby z přelomu 19. a 20. století. Většinu budov Ústředních dobytčích jatek navrhli architekti Ottokar Burghard a Ferdinand Abt. Mají společné architektonické prvky – převýšené střední lodi s horním osvětlením jako u bazilik, krovy z ocelové nýtované konstrukce, obloukové vstupy a okna řazená do trojic a fasády v kombinaci dvou barev cihel, s inspirací v historických opevněních.

Výškovou dominantu tvoří vodárenská věž. Dobytčí tržnice, dokončená jako poslední roku 1909, je zřejmě dílo berlínského stavebního rady Georga Osthoffa, autora několika dalších evropských jatek včetně těch v Olomouci. Areál nyní slouží Brněnským komunikacím.

Tržnice bývalých vinohradských jatek patří k málo známým pražským památkám. Je totiž nízká a skrytá za okolními budovami. Další bazilika na seznamu, ovšem výjimečná dřevěnou hrázděnou konstrukcí. Dokončení se datuje do roku 1898. 

Trámy jsou v detailech natřené na červeno, horní část hlavního průčelí zdobí světlá arabeska. Areál už desítky let využívá Divadlo na vinohradech jako dílny a sklad kulis.

Před dvěma lety se vyloupla do krásy dlouho zanedbávaná část Holešova, náměstí svaté Anny a jeho okolí. Součástí oprav byl i prostor bývalých masných krámů, do nichž se vrátila obchodní náplň v podobě tržiště. Z větší části budovy se zachovaly jen zbytky zdí, ale čtyři krámky a hlavní fasáda otočená do náměstí doktora Edvarda Beneše stále stojí. Barokní průčelí z první poloviny 18. století má zaslepená okna.

Historické jádro Brna kolem Staré radnice tvoří bludiště křivolakých uliček a průchodů. Jeho část zabírá bývalá historická tržnice zvaná Schmetterhaus, sestávající ze tří domů a nádvoří mezi nimi. Vidět je na nich architektonický vývoj od gotiky přes renesanci po baroko.

Dva domy s portálem do Starobrněnské ulice mají i dnes obchodní využití. Ze severu k nim přiléhá renesanční Dům pánů z Kunštátu, který patří k Moravské galerii jako výstavní prostor. Obytný palác změnil využití na tržnici začátkem 18. století.

Umění místo obchodu je náplní také v případě masných krámů v Plzni. Budova, která funguje jako jeden z výstavních prostor Západočeské galerie, má základ pravděpodobně už v pozdní gotice. Dnešní podoba je však neogotická z roku 1856. Autor rekonstrukce v polovině 19. století zvýšil střední část a stavbu přeměnil v typickou trojlodní baziliku.

V dnešním centru pražského Smíchova bývala v 19. století botanická zahrada, jež sousedila s továrnou na kartouny. Obojí ustoupilo modernizaci čtvrti na přelomu 19. a 20. století. Část těchto pozemků zabrala tržnice a sousední Národní dům, obojí navržené architektem Aloisem Čenským.

Tržnice v podobě baziliky, dostavěná roku 1905, připomíná svou vinohradskou předchůdkyni. Autor ji však oblékl do progresivnějšího secesního stylu. Obchodní náplň zůstala dodnes v podobě supermarketu, horní část zabírá pobočka Městské knihovny.

K asi dvacítce českých měst se zachovanými masnými krámy patří i Strakonice. A v tomto městě se ona památka řadí k vůbec nejcennějším. Úzká zastřešená ulička s malými krámky po obou stranách se totiž zachovala z první poloviny 14. století. Na začátku 18. století vchod do ní zakryla barokní brána se štítem. Klasicistní dekorace odkazuje k římským bazilikám, průčelí zdobí výjev z porážky býka.

Dnešní Pražská tržnice v Holešovicích bývala městskými jatkami. Areál zabírá plochu přes 10 hektarů, což je dvojnásobek velikosti zachované části jatek v Brně. Areál asi 40 staveb v 70. letech 19. století navrhl městský inženýr Josef Srdínko.

Až na neoklasicistní etážovou chladírnu jsou všechny budovy neorenesanční, většinou v kombinaci omítaného zdiva a dekoru z režných cihel. Výjimkou je plně omítnutá vodárenská věž, stejně jako výstavnější masná burza. Její architektura vyšla z bazilik, ale pozdější dostavby to mírně zastřely. Komplex má smíšené využití pro obchod a kulturu, hlavní město připravuje rozsáhlou modernizaci.

Jičínské masné krámy na Valdštejnově náměstí mají barokní původ z roku 1664. Do náměstí se otvírají třemi arkádami podloubí a jejich původní dispozice zůstala zachovaná. Chodba s křížovou klenbou, lemovaná krámky, se i v dnešní době používá jako průchozí obchodní pasáž. Budova po jistou dobu sloužila i jako radnice, na což odkazuje nápis na čelní fasádě.