Tady rozhodli, že Pluto není planetou. Kongresové centrum už stojí bezmála 50 let

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dnešní Kongresové centrum Praha bylo slavnostně otevřeno před 44 lety, dne 2. dubna 1981. Tehdejší Palác kultury se stal jedním z největších a nejmodernějších společenských center socialistického Československa.

I když se v průběhu let proměnil jeho název i funkce, zůstává dodnes jednou z nejviditelnějších dominant města. Stovky tisíc lidí ročně sem také míří za kulturou, vědou i politikou. Jaké byly hlavní momenty v jeho historii? A co nabízí dnes?

Když se v 70. letech minulého století rozhodlo o vybudování Paláce kultury, měla stavba primárně sloužit jako reprezentativní místo pro sjezdy Komunistické strany Československa. Výstavba byla zahájena v roce 1976 a podílel se na ní tým architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. Budova byla dokončena a oficiálně otevřena 2. dubna 1981 za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka.

Přestože se jednalo o stavbu s obrovským rozpočtem 2,5 miliardy československých korun, nikdy nebyla veřejností příliš oblíbená. Kritizována byla nejen její mohutnost, ale i spojení s tehdejším režimem. Lidé jí dokonce přidělili přezdívky jako „Lidojem“, „Moby Dick“ nebo „Pakul“.

Po pádu režimu v roce 1989 se dokonce uvažovalo o její demolici. Nakonec ale dostala nový směr a stala se jedním z nejvýznamnějších evropských kongresových center. V roce 1995 změnila jméno z Paláce kultury na Kongresové centrum, jak ho známe dnes.

Kongresové centrum Praha není jedinou stavbou z období komunismu, která se setkala s kritikou či byla přijata rozporuplně, ale nakonec je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Za kontroverzní jsou považovány například i Žižkovská věž nebo budova Nové scény Národního divadla.

Stavba Kongresového centra je ukázkou neofunkcionalistické architektury. Skládá se ze tří podzemních a šesti nadzemních podlaží. Konstrukci tvoří železobetonové desky s ocelovými sloupy, které umožňují otevřený prostor bez nutnosti opěrných stěn. Díky tomu působí interiéry budovy velmi prostorně.

Uvnitř se nachází více než 70 sálů a salonků s celkovou kapacitou skoro 10 000 návštěvníků. Největší z nich, Kongresový sál, pojme 2764 lidí a platí za prostor s velmi dobrou akustikou. Malý sál má kapacitu 440 lidí a dříve sloužil jako místo pro jednání vlády.

Interiéry se dochovaly v původním designu ze 70. a 80. let. Návštěvníci si v nich mohou prohlédnout také více než 200 uměleckých děl. Patří k nim třeba skleněná plastika „Žena s holubicí“ od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, plastika „Slunce“ od Vladimíra Procházky či tapisérie Cyrila Boudy. Mnohé z těchto uměleckých prvků pocházejí z povinných investic do umění, které byly v komunistické době součástí všech státních projektů.

Dnes je Kongresové centrum Praha moderním multifunkčním centrem, které pořádá vědecké kongresy, obchodní summity, kulturní akce a koncerty světových i domácích umělců.

Kongresové centrum Praha se dlouhodobě zaměřuje na ekologicky šetrný provoz a udržitelnost. Na jeho střeše se nachází největší solární elektrárna v Praze, která pokrývá až 10 procent spotřeby energie centra. V areálu funguje také rozsáhlá síť dobíjecích stanic pro elektromobily.

V Kongresovém centru najdete restauraci Esprit, bistro Délicatesse s letní terasou a hotel Holiday Inn, který umožňuje hostům ubytování přímo v areálu.

Čas od času budovu využijí také filmaři. V minulosti se v centru natáčela například politická dramata nebo akční filmy. Mezi nejznámější patří americký seriál Whiskey Cavalier, životopisný film Borg/McEnroe, český seriál Bez vědomí produkovaný HBO a populární seriál Vyprávěj.

V roce 2016 proběhla mezinárodní architektonická soutěž zaměřená na dostavbu Kongresového centra Praha a úpravu jeho okolí, do níž se přihlásilo 76 architektonických týmů. Vítězem se stala španělská kancelář OCA, která navrhla moderní výstavní sál na jižní terase namísto současného parkoviště.

Tento nový prostor má sloužit pro výstavy a menší konference. Dostavba už byla připravená k realizaci, ale odložila ji pandemie covidu-19 a nyní není jasné, kdy se s ní začne. Petr Dukát, předseda představenstva Kongresového centra, věří, že někdy v roce 2026 by se mohlo začít stavět.