Článek
Hrady a zámky, to není jen historická architektura. Lidé si je rádi spojují i s příběhy a občas natolik silnými, že se pro ony památky stanou základními poznávacími znaky. O filmových příbězích, které znají miliony lidí, to platí dvojnásob. Zvlášť když určitá honosná stavba hrála důležitou roli třeba jen v jediném z nich, zato však mimořádně populárním. Mezi desítkou pohádkových sídel ve výběru Seznam Zpráv lze najít i dvě zahraniční.
První výběr Seznam Zpráv
Seznam Zprávy zmapovaly také hrady a zámky, na nichž se natáčejí české pohádky vůbec nejčastěji.
Zámek Moritzburg
Slavná pohádka: Tři oříšky pro Popelku
Na zámku Moritzburg chtěl August Silný pořádat inscenované námořní bitvy.
Barokní zámek u Drážďan je zářivým prototypem stavby, za níž lidé jezdí kvůli pohádce. Příběh o Popelce totiž v Česku a Německu zaujímá přední příčky v oblíbenosti mezi vánočními filmy. Leckoho možná překvapí, že je to vodní zámek, stojící na ostrově na rybníku. Že se u něj Popelka a princ honili na koních po zasněžené pláni, je výsledkem filmových střihů.
Jako renesanční lovecký zámeček si ho nechal postavit vévoda Mořic Saský. Když v 18. století připadl saskému kurfiřtovi a pozdějšímu polskému králi Augustu Silnému, rozhodl se ho přestavět. Chtěl z něj mít místo pro okázalé slavnosti a hony, s výběhy pro lvy, gepardy či bizony.
Architekt Matthäus Daniel Pöppelmann zámek rozšířil do podoby se čtyřmi věžemi, kolem založil nové rybníky a obory. Kurfiřt se nedožil dokončení a po jeho smrti se v projektu nepokračovalo. I tak působí stavba v umně komponované krajině opravdu pohádkově. Ve 30. a 40. letech 20. století ji využíval jako letní sídlo saský princ Ernst Heinrich. Zámek jako bydliště prince, s lesy pro pořádání honů, tedy odpovídá realitě.
Zámek Bojnice
Slavná pohádka: Šíleně smutná princezna
Romantické Bojnice jsou do jisté míry slovenskou obdobou české Hluboké.
V pohádce plné chytlavých písní vystupují dva zámky. Část scén se natáčela na jihočeské Blatné, ale v celcích jako sídlo krále Dobromysla posloužily slovenské Bojnice. Romantické sídlo na travertinové skále bývalo gotickým hradem, který se nakrátko stal i královským majetkem. V 16. století ho upravili Turzové na renesanční zámek a o století později mu dali Pálffyové barokní podobu.
Dnešní vzhled vzešel z neogotické přestavby na přelomu 19. a 20. století, podle vzoru středověkých sídel v Itálii a Francii. Zámek posloužil jako filmová kulisa i pro pohádky Pták Ohnivák a Johančino tajemství.
Hrad Krakovec
Slavná pohádka: Ať žijí duchové
Krakovec je zříceninou od požáru po zásahu blesku na konci 18. století.
Nejdřív kouzelná bomba od skřítků a pak tlesknutí rytíře Brtníka. A zřícenina Krakovce, na němž před osudnou cestou do Kostnice odpočíval Jan Hus, měla zázrakem střechu. Ve skutečnosti to byly filmové triky a hrad na střechu čekal až donedávna, kdy dostal zelené zastřešení. Patří k předním vrcholně gotickým památkám v Česku, pro sebe ho postavil šéf královské huti Václava IV. Jíra z Roztok.
Dal přitom přednost pohodlí a reprezentaci před větším opevňováním, díky čemuž sídlo platí za přechodový stavební typ mezi hradem a zámkem. Navíc má unikátní technologii kleneb. Zatímco každá místnost měla jiný půdorys, originální konstrukce umožnila zastropovat je pravidelnými křížovými klenbami v jednotném poloměru kružnice. Stal se i dějištěm natáčení některých scén pohádky Princ a Večernice.
Hrad Kašperk
Slavná pohádka: Anděl Páně
Kašperk, původně Karlsberg, podobně jako Karlštejn získal jméno po králi Karlu IV.
Kašperk je zkomoleninou německého Karlsberg. Nechal ho totiž postavit Karel IV., aby strážil Zlatou stezku a zemskou hranici. Dílo královského stavitele Víta Hedvábného představuje stavební typ obvyklý v té době, palác srostlý s věžemi po kratších stranách. Nedaleký Pustý hrádek, který se taktéž objevil v Andělu Páně, je pozůstatek rozšířeného opevnění Kašperka z 15. století.
Částečně pobořený je hrad od 17. století. Ne všechny hradní scény z filmu pocházejí odtud, některé se natáčely na Křivoklátě a na Českém Šternberku.
Hrad Buchlov
Slavná pohádka: O statečném kováři
Buchlov je z daleka viditelnou dominantou Uherskohradišťska a Zlínska.
Kromě lípy, dle pověsti zasazené kořeny vzhůru, má Buchlov ještě jednu raritu – borovici vyrůstající z římsy nad vchodem do paláce. V pohádce O statečném kováři na tuto římsu vyhodí Mikeš a jeho kamarádi strážící zbrojnoše.
Původně královský hrad ve Chřibech byl postavený v románsko-gotickém stylu. Viditelné jsou i renesanční a barokní úpravy, nejnovější částí je první nádvoří s bastionem u vstupu do hradu. Vedle Buchlova jsou ve filmu i scény ze zřícenin Sirotčího hrádku na Pálavě a kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích.
Zámek Lemberk
Slavná pohádka: Tajemství staré bambitky
Válcová věž zámku Lemberka má středověký původ.
Dnešní zámek Lemberk si nechal jako středověký hrad postavit Havel z rodu Markvarticů, jenž působil na dvoře králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Známá je i jeho manželka Zdislava z Lemberka, která byla prohlášená za svatou. Nejstarší dochovanou částí je hlavní věž, přestavba na zámek se uskutečnila v renesanci a baroku.
Podíleli se na ní tvůrci z Nizozemí a Itálie, cenná je hlavně bohatá štuková výzdoba. Interiéry však pro Tajemství staré bambitky nestačily, filmaři si vypomohli i hradem Bítovem. Naopak vyhovující byly pro několik scén pohádky Čert ví proč a celý zámek zazářil ve filmu Poslední aristokratka.
Zámek Sychrov
Slavná pohádka: Zlatovláska
Sychrovský zámek si nechal romanticky přestavět původem francouzský rod Rohanů.
I když některé záběry Zlatovlásky zajistil díky vodní hladině zámek Červená Lhota, většina pohádky se odehrává na Sychrově. Spojení obou zámků bylo možné kvůli stejné červené omítce. Zahradní scény ještě dokreslilo rosárium na Konopišti. Sychrov má kořeny v baroku a rozrostl se v 19. století – nejprve ve 30. letech v empírovém a od 40. do 60. let v romantickém negotickém stylu. Dnešní podoba je dílem architekta Josefa Pruvota, dvorního stavitele rodu Rohanů.
Pestré kulisy pro natáčení zajistila nejen rozložitá dispozice zámku, ale též interiér. Zdobí ho dřevěné dekorace od řezbáře Petra Buška a největší sbírka francouzské portrétní malby ve střední Evropě. V menší míře se Sychrov uplatnil i v pohádkách Nejkrásnější hádanka a Nesmrtelná teta.
Hrad Pernštejn
Slavná pohádka: Šťastný smolař
Hrad Pernštejn byl mimo jiné filmovým kasinem Monte Carlos.
Malebný Pernštejn se stal filmovým studiem pro několik pohádek, jako jsou Čert ví proč, Jak se budí princezny či Sůl nad zlato. Šťastný smolař, v němž se hrad proměnil v kasino, však v posledních letech ostatní zastínil. Areál září i nedávno obnovenou barokní Vrchnostenskou zahradou.
Největší české hrady
Podle měření Seznam Zpráv patří Pernštejn mezi deset největších českých hradů. Které jsou ty další?
Cenný je však hlavně jako autenticky zachovalý gotický hrad. Původně nebyl velký, vyrůstal kolem věže s břitem zvané bergfrit. Později ho Pernštejnové přebudovali na významné reprezentační a správní sídlo. Okouzluje mnoha zdobnými detaily na fasádách, v bludišti interiérů zaujme velký rytířský sál nebo sklípková klenba ve vstupních prostorách.
Vranov nad Dyjí
Slavná pohádka: Nesmrtelná teta
Zámek ve Vranově nad Dyjí je neobvyklý pestře namíchanou směsicí stylů.
Na vranovském zámku je dobře vidět složitá historie, poznamenaná častým střídáním majitelů, obléháním Švédy za třicetileté války a velkým požárem. Nejvíce do podoby hradu upraveného na zámek zasáhl významný barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, který si ho vzal do parády roku 1665. Právě jeho dílem je dominantní válcovitý Sál předků, díky němuž si zámek nelze splést s jiným.
Kromě Nesmrtelné tety, která se částečně natáčela i v Budyni nad Ohří a na Sychrově, je také dějištěm pohádky Císařovy nové šaty.
Zámek Milotice
Slavná pohádka: Za humny je drak
Milotický zámek je cenný i jako součást kompaktně zachovaného barokního areálu.
Jihomoravské Milotice, to je úchvatný barokní most zdobený alejí soch nebo dobře udržovaná zahrada vonící růžemi. Ale také známý příběh s dobráckým dráčkem Mráčkem.
Původ ve středověké tvrzi, která byla i významným opevněným centrem husitů, lze už v podobě zámku hledat stěží. Má typický barokní tvar, kdy čtyři křídla obklopují nádvoří, v nárožích z něj vystupují čtyři věže a do symetrické zahrady vystupuje zdobné dvouramenné schodiště. Cenný je jako dobře zachovaný komplex zámku se zahradou a hospodářskými budovami. Filmaře hostil i při natáčení Žabího prince.
