Kde bydlí filmové princezny: 10 nejpohádkovějších českých zámků a hradů

Na plátně a obrazovce jsou to sídla princezen a králů. Ve skutečnosti však často patřila bohaté šlechtě nebo církevním řádům. Podoba hradů a zámků se po staletí měnila a ne každý dnes vypadá jako pohádkově kouzelný. Pro české pohádky filmaři vyhledávají hlavně romantiku a působivou atmosféru. K nejoblíbenějším u nich proto patří neogoticky upravené zámky a hrady, jaké ostatně inspirovaly třeba i Walta Disneyho.

Natáčelo se tu: S čerty nejsou žerty, Princezna se zlatou hvězdou nebo Třetí princ

Umístění kousek od Prahy a krásné prostředí rozlehlého parku s ochranou UNESCO dělá z průhonického zámku ideální filmařský cíl. Křivolaký půdorys dává tušit, že dnešní podoba je výsledkem postupného stavebního vývoje.

Na začátku byl gotický hrádek a sousední románské panské sídlo, z něhož se zachoval jen kostel. Gotické zdi hrádku posloužily jako základ renesančního zámku s polouzavřeným dvorem. Dnešní neorenesanční podoba je výsledkem přestavby architektem Jiřím Stibralem z 19. století.

Natáčelo se tu: Lotrando a Zubejda, Sedmero krkavců nebo Marie Růžička

Původně královský přemyslovský hrad na soutoku Vltavy a Otavy má minimálně dvě filmařské přednosti: romantické umístění na skalnatém výběžku nad vodou a výjimečné neogotické arkádové nádvoří. Fotogenická je i válcová věž s obranným břitem, dobře viditelná od vstupu.

Hrad zřejmě založil Přemysl Otakar I., výrazně ho rozšířil Přemysl Otakar II. Posledními majiteli byli Schwarzenbergové, kteří hrad nechali zpustnout a v 19. století znovu opravili. Předhradí s kostelem začátkem 60. let spolkla přehrada Orlík.

Natáčelo se tu: Tři veteráni, Anděl Páně nebo Jak se budí princezny

Významný hrad, centrum královského loveckého hvozdu, byl založený za vlády Přemysla Otakara I. nebo Václava I. Už ve středověku prošel několika etapami výstavby, největší úpravy provedl Vladislav Jagellonský. Karel IV. tady byl jako dítě vězněný otcem, v dospělosti zde ubytoval manželku Blanku z Valois. Rudolf II. tu zase věznil alchymistu Edwarda Kelleyho. Na konci 19. a začátku 20. století hrad puristicky restaurovali Josef Mocker a Kamil Hilbert.

Natáčelo se tu: O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna zakletá v čase nebo Princezna a půl království

Dnes už je málo poznat, že hrad Bouzov na Olomoucku je v jádru gotický. Jeho nejslavnějším obdobím je však až počátek 20. století, kdy si ho za sídlo vybral velmistr řádu německých rytířů, arcivévoda Evžen Habsburský. Nechal ho přestavět v romantickém stylu ve směsi neogotiky a neorenesance.

Hrad má tři části propojené dvěma mosty. Do areálu se vstupuje předsunutým opevněním, předhradí s bíle omítnutým purkrabstvím je bývalý dolní hrad.

Natáčelo se tu: Pyšná princezna, Jak se budí princezny nebo Z pekla štěstí

Telčský zámek stojí trochu ve stínu slavného náměstí, na které urbanisticky navazuje. Památkově je však neméně významný. Převážně renesanční areál vybudovali z původního gotického vodního hradu pánové z Hradce. Podílel se na něm i dvorní stavitel Rožmberků a pánů z Hradce, manýristický architekt Baldassare Maggi. Pozdější majitelé už dělali jen menší úpravy, z doby Podstatských z Lichtenštejna pochází empírový skleník.

Natáčelo se tu: Princ a Večernice, Nejlepší přítel nebo Deváté srdce

Jediného zástupce baroka v našem výběru patrně navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Jako letní sídlo v italsko-čínském stylu si ho nechala vybudovat Anna Marie Františka Toskánská, princezna Sasko-lauenburská. Ke stejným účelům později sloužil císaři Ferdinandu V. – poslednímu českému korunovanému králi, nebo československému ministru zahraničí Edvardu Benešovi. Při romantické přestavbě v 19. století mu architekti Jan Bělský a Josef Pokorný přidali patro a na východní straně k arkádám přistavěli pavilon.

Natáčelo se tu: O vánoční hvězdě, Tři bratři nebo Nejlepší přítel

Romantický zámek na Kutnohorsku v neogotickém stylu je známý i oborou s bílými jeleny. Původně to byl gotický hrad přestavěný renesančně a barokně. Při restaurování v 19. století purističtí architekti František Schmoranz starší a Benedikt Škvor tyto úpravy odstranili. Nechali jen část štuků, zůstala i barokní kompozice. K úpravám si vzali za vzor anglický zámek Montacute.

Natáčelo se tu: Princezna se zlatou hvězdou, Kouzelný měšec nebo Korunní princ

Gotický šlechtický hrad na pískovcových skalách má jádro ve tvaru půlměsíce. Často měnil majitele a postupně chátral. V 19. století už byl zříceninou, která inspirovala romantické básníky a malíře. Na přelomu 19. a 20. století ho koupila obchodnická rodina Špačků a nechala ho opravit ve stylu romantismu podle plánů architekta Eduarda Sochora.

Natáčelo se tu: Pyšná princezna, Tři bratři nebo Nejlepší přítel

Dokonalý prototyp romantismu představuje zámek Hluboká. Původní královský strážný hrad z poloviny 13. století, později renesančně a barokně upravený, nechali v neogotickém stylu přestavět Schwarzenbergové. Stal se pak hlavním sídlem rodu. Knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželku Eleonoru, rozenou princeznu Liechtensteinovou, k podobě zámku inspirovaly cesty do Velké Británie včetně korunovace královny Viktorie.

Natáčelo se tu: Anděl Páně 2, Šťastný smolař nebo Čertí brko

Ledečský hrad patří k méně známým, ale filmaři sem jezdí celkem často. Pohádky se tu natáčejí až v posledních letech, poté, co zanedbaná stavba prošla rekonstrukcí. Areál se stavebně vyvíjel od raného středověku po baroko a má vzhled bytelné pevnosti. Zatímco z dálkových pohledů má barokní úpravu, nádvoří je převážně renesanční. Bývalým hradním příkopem vede železnice.