Nejen pražské hlavní nádraží. Znáte stavby hvězdy české secese Josefa Fanty?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pražské hlavní nádraží, Mohyla Míru připomínající bitvu u Slavkova, ondřejovská hvězdárna nebo budova Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze. Fantova díla jsou typická především pro období secese a přesahují do různých oblastí, od veřejných budov a nádražních hal až po kostely či obytné stavby. Stylově Fanta často využíval také historismus.

Seznam Zprávy připravily výběr deseti jeho nejvýznamnějších staveb, které patří mezi cenné památky v České republice nejen pro svou technickou hodnotu, ale i pro estetický zážitek, který dokázal Fanta do svých realizací přenést.

Výpravní budova pražského hlavního nádraží, původně Wilsonova nádraží, se stavěla mezi lety 1901 až 1909. Dominanta největšího osobního nádraží v České republice je jednou z nejvýznamnějších secesních staveb na našem území. Na místě nahradila předchozí novorenesanční výpravní budovu z druhé poloviny 19. století. Fantovou inspirací byla do jisté míry severní železniční stanice v Paříži Paris-Nord.

Cestující se v budově odbavovali až do července 1977 a poté její funkci převzala přistavěná nová odbavovací hala od týmu architektů Jana Bočana, Jana a Aleny Šrámkových, Josefa Dandy, Julie Trnkové a Zdeňka Rothbauera. Historické části nádraží se nyní říká Fantova budova.

Od podzimu 2021 probíhala rozsáhlá rekonstrukce zevnějšku i vnitřních prostorů této budovy. Opravy a zrestaurování se dočkal Fantův sál, Sloupový sál, chodba, kavárna a VIP salonek podle původního Fantova návrhu. Po dvou letech byla budova v prosince 2023 slavnostně otevřena a od roku 2024 jsou prostory přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek. Velké sály jsou také k dispozici a pronájmu pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Jihozápadně od hlavního města Prahy nedaleko Ondřejova na vrchu Manda, stojí v nadmořské výšce 523 metrů nejvýznamnější observatoř v České republice. Její historie sahá do roku 1898 a spojena je s Josefem Janem Fričem, amatérským astronomem, který hledal místo pro svou soukromou observatoř.

Stavba areálu započala až v roce 1905 a zhotovena a uvedena do provozu byla o rok později. Tvarem Fantova stavba připomíná historické Theodorichovo Mausoleum v italské Ravenně.

U příležitosti desátého výročí Dne vzniku samostatného československého státu věnoval Frič hvězdárnu státu. Při té příležitosti daroval Fantovi „výměnek“ z Národopisné výstavy českoslovanské z roku 1895, ten si pak Fanta umístil na pozemek svého domu v Jevanech (o něm více na konci článku).

Ondřejovská hvězdárna dnes slouží Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky, který tu zároveň i sídlí. Zajímavostí také je, že se tu od roku 1967 nachází dvoumetrový zrcadlový dalekohled - Perkův dalekohled, který je dosud tím největším v Česku.

Mohylu míru postavili mezi lety 1910-1912 na Prateckém návrší. Památník vznikl na počest obětí bitvy u Slavkova, také nazývané bitvou tří císařů, která se uskutečnila 2. prosince 1805. Stavbu inicioval brněnský kněz a pedagog Alois Slovák, na stavbě se podílel také sochař Čeněk Vosmík a na umělecko-řemeslné výzdobě též Franta Anýž. Otevření památníku oddálily válečné události, došlo k němu až v roce 1923 společně s vysvěcením kaple.

Staroslovanská mohyla je tvořena ze dvou částí. První je čtyřboký komolý jehlan z lomového kamene tyčící se do výšky 26 metrů, na kterém je 10 metrů vysoký měděný starokřesťanský kříž umístěný na zeměkouli s dalšími motivy a prvky. V každém rohu památníku se nachází jedna socha štítonoše, celkem tedy čtyři. Vevnitř je kaple, pod jejíž podlahou jsou uloženy ostatky nalezené na bojišti.

Budova dnešního Ministerstva průmyslu a obchodu se nachází na Františku na pravém břehu Vltavy v Praze. Stavět jí začali v roce 1928 a podle původních plánů měla být dokončena v roce 1931, nakonec se stavba protáhla o tři roky. Rozpočet tehdy činil 32,5 milionů korun.

Ve veřejné soutěži, které se zúčastnilo celkem šest architektů, zvítězil právě Fanta, přičemž sáhl po neoklasicistním slohu. Objekt prošel během let několika stavebními úpravami, například v roce 1999 došlo ke kompletní opravě fasády včetně stavebního restaurování. Částečně se budova opravovala i po povodních v roce 2002, bylo nutné sanovat zaplavení sklepy.

Třípatrová a pětikřídlá budova, soustředěna kolem dvou uzavřených dvorů, je tvořena samonosnými zdmi a kamennými fasádami ze žuly a pískovce. Podlaží jsou uvnitř propojena pěti schodišti různých typů a většina místností má valené klenby s lunetami. Nad tím vším se tyčí i z dálky viditelná prosklená dekorativní kopule, která je večer prosvětlená jako lucerna.

Neorenesanční koleje na Novém Městě pražském vznikly na začátku 20. století, v letech 1903 až 1904. V současné době je to vysokoškolskou kolej Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Budova nese jméno po zakladateli Josefu Hlávkovi, který nechal postavit koleje pro méně majetné studenty s dobrými studijními výsledky. Jako přípomínka se u vrátnice ve vestibulu nachází jeho busta. Budova je památkově chráněna od roku 1958 a od roku 2019 nese titul národní kulturní památka.

Josef Fanta společně Matějem Blechou, jehož firma stavbu realizovala, za zásluhy o výstavbu této studentské koleje v roce 1906 získali rytířský řád císaře Františka Josefa. Mimo jiné tu naleznete sochařské umění Čeňka Vosmíka, sgrafita od malíře Karla Klusáčka nebo vyzdobu interiéru od malíře Františka Urbana.

Na těchto kolejích byl ubytován například Jan Opletal, student, který podlehl následkům střelného zranění, které utrpěl při demonstraci 28. října 1939. Připomínkou těchto událostí je pamětní deska na fasádě domu.

Architektonický skvost, který patří mezi nejvýznamnější Fantova díla, naleznete v Poděbradech v ulici Pionýrů u náměstí T. G. Masaryka. Stavba secesní vily proběhla mezi lety 1913 až 1915. Dům je postaven z opuky, cihel a pískovce a má neomítanou fasádu, která jí dává jedinečný vzhled. Ve stejném období se stavěla i řada jiných nových vil či penzionů pro hosty lázní, které byly založeny v Poděbradech v roce 1908.

Od roku 2000 je dům chráněn jako kulturní památka České republiky. Zajímavosti je také to, že si vila zahrála i v seriálu TV Nova Ordinace v Růžové zahradě.

Vilu ve stylu neorenesance se seceními vlivy v Havlíčkově ulici v Podběradech si nechal v roe 1898 postavit Vojtěch Obereigner, syn prvního purkmistra Poděbrad Josefa Obereignera. Na místě původně stála barokní stodola, kterou se po ukončení studií rozhodl Obereigner přebudovat na bydlení. O vypracování návrhu použádal svého spolužáka Fantu.

Fasáda domu je z neomítané opuky a cihel s pískovcovými ostěními a reliéfy. Dům obklopuje zahrada s kovaným mřížovým plotem. Celek je dnes chráněn jako kulturní památka.

Dům v pozdně secesním stylu v Tiché ulici na pražském Smíchově postavili v roce 1910 a patří k nejzajímavějším vilám v hlavním městě. Fanta ji navrhl pro svého přítele Čeňka Vosmíka, který se podílel na několika jeho projektech svou sochařskou prací, například na Hlávkově koleji nebo na Mohyle míru. Vosmík zde žil a pracoval až do své smrti v roce 1944, po smrti jeho dcery byl dům prodán a nyní je opuštěný a chátrá.

Dominantou domu je vysoká věž, neméně zajímavý je i půdorys budovy a prosklený sochařský ateliér. Fasádu domu zdobí sgrafita a mravoučné nápisy Kdo dělá, vydělá nebo Úsilím a prací i nebe dobydeš.