Moravská Třebová je historickým městem roku. Jaké památky zde najdete?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, spolu s Ministerstvy kultury a pro místní rozvoj. Oceňují nejlepší uplatnění dotací z programů Ministerstva kultury pro městské památkové rezervace a zóny. Porota letos ve finále 31. ročníku vybírala z 15 měst. Téměř desetitisícová Moravská Třebová na Svitavsku zároveň zvítězila mezi městy Pardubického kraje. Podívejte se s námi, jaké historické poklady město skrývá.

Moravskou Třebovou založil český šlechtic Boreš z Rýzmburka kolem roku 1257. Nejvíce vzkvétala mezi lety 1486 a 1622 za vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína. Tehdy se stala významným centrem vzdělanosti a získala přezdívku „Moravské Athény“. Z tohoto období pochází i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vstupní zámecký portál z roku 1492.

Historické centrum města zdobí domy s pozdně gotickým a renesančním jádrem s výjimečně zachovalými klenutými místnostmi v přízemí, takzvanými mázhauzy. Umělecké bohatství doplňují i barokní díla. Ta nejvýznamnější mohou návštěvníci poznat díky naučné stezce s názvem Cesta od renesance k baroku.

Dominantou města je místní zámek, který je skutečným unikátem. Je převážně renesanční, vznikl přestavbou původního gotického hradu na konci 15. století, kdy jej vlastnili páni z Boskovic. Z té doby pochází i zmíněný slavný renesanční portál. To, co však zámek rovněž činí výjimečným, je podoba arkádového nádvoří. Fasády se totiž zachovaly v manýristické úpravě z počátku 17. století.

Tento přechodový styl mezi renesancí a barokem se vyznačuje výraznou bosáží –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ plastickým rastrem z kvádrů. Památek v tomto stylu v Česku není mnoho a zámek v Moravské Třebové patří k předním ukázkám, například vedle Matyášovy brány na Pražském hradě. Právě díky podobnosti s Matyášovou bránou historici ztvárnění zámku přisuzují stejnému autorovi, jímž byl Giovanni Maria Filippi, nejvýznamnější architekt rudolfinské Prahy.

Loni Moravská Třebová završila obnovu celého zámku, která trvala 28 let a bylo na ni vynaloženo 100 milionů korun. Nyní město připravuje podklady k přihlášení zámku na výběrový seznam národních kulturních památek.

Zámek dnes nabízí dva prohlídkové okruhy. První je věnovaný historii, životu a zvykům šlechty na zámku v Moravské Třebové. Druhý pojednává o vývoji tortury a alchymistické vědy v Čechách. V areálu se konají i kulturní akce, koncerty nebo tematické výstavy.

Historická radnice v Moravské Třebové tvoří dominantu hlavního náměstí a má za sebou dlouhou a pestrou historii plnou přestaveb. Byla postavena v renesančním stylu a zachovala si některé původní prvky z této doby jako mázhaus nebo klenby. Věž i samotná budova byly několikrát poškozeny požáry, po kterých následovaly různé úpravy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od zvýšení věže až po změny vzhledu.

V 18. století dostala věž novou nástavbu a později získala celá radnice klasicistní podobu. Přibylo i druhé patro, které nahradilo původní atiku. Při rekonstrukci ve 20. století restaurátoři odhalili cenné nástěnné malby a radnice byla stavebně zpevněna. Dnes tak spojuje různé historické slohy a ukazuje, jak se město v průběhu času proměňovalo.

Loni město budovu radnice zpřístupnilo návštěvníkům prostřednictvím prohlídkového okruhu a nově vybudovaného Městského informačního centra přímo v přízemí budovy.

Ze Zámeckého náměstí se dá po historickém schodišti sestoupat směrem k řece Třebůvce. Stačí pak přejít renesančně-barokní kamenný most a dostanete se k takzvaným Schodům mrtvých. Toto kryté schodiště zdobené renesančním portálem stoupá ke hřbitovu na Křížovém vrchu, jemuž dominuje raně renesanční kostel Povýšení svatého Kříže. Cesta nahoru chodbou a následně alejí má kouzelnou atmosféru.

Kostel vznikl na místě svého předchůdce v roce 1603 jako trojlodní stavba a navrhl jej stavitel Andreas Balzer ze slezské Nisy. Je součástí jedinečného areálu, který kromě zmíněného schodiště zahrnuje také lapidárium a rokokový kříž.

Kostel byl postaven v době největšího rozkvětu Moravské Třebové. Mísí se v něm renesanční a doznívající gotické prvky s barokními úpravami. V interiéru se dochovala barokní výmalba od J. T. Suppera a renesanční lavice. Na zdech a na podlaze je také možné vidět náhrobní kameny bohatých rodin. Řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století je umístěna i v sousedním lapidáriu zřízeném z empírové márnice.

V říjnu 2023 město schválilo bezplatný převod kostela z vlastnictví římskokatolické farnosti do majetku města. A od června loňského roku je zpřístupněn veřejnosti.

V době barokní areál doplnila sousední křížová cesta. Začíná kousek od Schodů mrtvých monumentálním sousoším Krista na hoře Olivetské, pokračuje několika kaplemi a končí na samém vrcholku Křížového vrchu bohatě zdobenou Kalvárií se třemi kříži.

Tato renesanční stavba je významná nejen architektonicky, ale i kulturně – sídlila zde vyhlášená humanistická škola. Najdete ji naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie a postavená byla v období po požáru města 1541.

Její stěny zdobí citáty z antických děl a mravoučné nápisy v latině a řečtině. Školu vedli evangeličtí faráři vzdělaní ve Wittenbergu a vyučovala se tu latina, řečtina, matematika a přírodní vědy. V interiéru se dochovala místnost s hřebínkovou klenbou a nápisy. 

Dnes v budově sídlí muzeum, které prošlo mezi lety 2023 a 2024 modernizací. Navštívit můžete novou expozici přibližující lidovou kulturu historické oblasti Hřebečsko, která platila za největší německý jazykový ostrov v našich zemích.

Městské opevnění v Moravské Třebové pochází ze středověku a bylo vybudováno jako součást obranného systému nově založeného města. Tvořily ho dvě linie hradeb, vnější byla opatřena baštami a věžemi městských bran. Opevnění chránilo město z několika směrů a brány vedly do hlavních cest na Svitavy, Olomouc a Jevíčko.

Dnes se dochovaly jen části zdí, často zabudované do zadních traktů domů nebo skryté v zahradách. Některé bašty i valy jsou však stále rozpoznatelné, například ve Ztracené ulici nebo v blízkosti zámku. Ve Farní ulici se pak zachovala „rybářská bašta“ se střechou krytou šindelem. Brány zanikly už v 18. století, ale zachované úseky dávají tušit rozsah a sílu původní obrany.