Strojová kartotéka i dům autora vysílače na Ještědu. Co otevře Den architektury

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ondřejovská hvězdárna, malostranská Juditina věž, Klementinum nebo pevnost Terezín. To jsou příklady známé architektury, kterou si lze bezplatně a s výkladem architektů, historiků a jiných odborníků prohlédnout na akcích Dne architektury.

Doplní je i řada zajímavých a neznámých či běžně nepřístupných míst, jako jsou strojová kartotéka v budově České správy sociálního zabezpečení v Praze, bývalá továrna na cukrovinky v Přerově nebo měnírna elektrického proudu v Opavě.

Den architektury se uskuteční od 27. září do 3. října v obcích po celé republice. Na programu nejsou jen prohlídky budov, ale i přednášky, procházky, cyklovyjížďky, divadelní a hudební představení, workshopy pro děti. Na některé akce bude potřeba se registrovat. Rezervace byly spuštěny na stránkách festivalu 15. září od 18 hodin.

Letošní, v pořadí už čtrnáctý ročník je ve znamení Franze Kafky. Hlavním mottem je „Proces proměny“, které odkazuje na 100. výročí úmrtí slavného spisovatele. Kafkovská témata se prolínají programem v různých podobách. Den architektury připomene nejen stavby spojené s tímto autorem, ale pozve i na místa s kafkovskou atmosférou nebo související s literaturou.

Mimo to ale festival připomene výročí výrazných osobností na poli architektury. Například Karla Hubáčka, který stojí za ikonickým televizním vysílačem a hotelem na Ještědu. Poctu vzdá i jeho dalším realizacím, jako je kino Máj v Doksech, Malé divadlo v Liberci nebo dům kultury v Teplicích. Den architektury také připomene díla Josefa Fanty a barokního stavitele Františka Maxmiliána Kaňky.

Tradičně festival seznámí účastníky i se současnou architekturou. Seznam Zprávy pro vás vybraly mix starého i nového, co můžete během týdenní akce navštívit.

Za prohlídku rozhodně stojí unikátní strojová kartotéka z roku 1936 ve funkcionalistické budově České správy sociálního zabezpečení v Praze. Konstrukce byla navržena Ferdinandem Ludwigem z Vítkovických železáren.

Technické zařízení, které je 52 metrů dlouhé, sedm metrů široké a osm metrů vysoké, bylo roku 2004 zapsané do seznamu národních kulturních památek. Dodnes je navíc využívané. Obsahuje devět tisíc hlubokých zásuvek a je obsluhováno pomocí osmnácti pojízdných pracovních plošin.

Prohlídky kartotéky jsou možné od 18 let a je nutné se na ně zarezervovat.

Moderní stavba z roku 1980 je dílem člena libereckého architektonického ateliéru SIAL, architekta Emila Přikryla. Dříve byl obchodní dům známý jako Uran a byl určující pro výstavbu nového jižního centra města. Místem nákupů zůstává dodnes.

Komentovaná prohlídka představí historii a současnost obchodního domu a ukáže také, proč je stavba často přehlížená, zatracovaná a trpí pod nánosem reklamy.

Empírovou vilu se zahradou dal postavit tiskař a vydavatel knih Alois Landfras roku 1826. Jejím architektem byl Josef Schaffer a svou honosností neměla v okolí mnoho konkurentů. I samotná zahrada je významným architektonickým dílem, ve kterém byly využity prvky několika uměleckých stylů.

Na začátku 19. století nebylo zvykem, aby se zahrady, inspirované anglickým parkem a francouzskou zahradou, stavěly u měšťanských sídel. Budovaly se spíše u zámků nebo na panstvích. Při prohlídce můžete několik dochovaných dobových staveb zahradní architektury obdivovat i vy.

Monumentální stavbu Automatických mlýnů navrhl architekt Josef Gočár v roce 1909 na břehu Chrudimky v centru Pardubic. V roce 1924 komplex rozšířil o obilné silo. Automatické mlýny byly v provozu nepřetržitě více než 100 let, do roku 2013. Nedlouho poté prošel areál proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť.

Prohlídka během Dne architektury bude z větší části venkovní, návštěvníci ale projdou i unikátními, donedávna nepřístupnými místy této národní kulturní památky. Prohlídka je zakončena návštěvou střechy sila, ze které lze obdivovat panoramatickou vyhlídku na Pardubice i Kunětickou horu.

Před 30 tisíci lety tady žili lovci mamutů. A v roce 2016 v této významné archeologické lokalitě v Pavlově vyrostlo unikátní muzeum. Moderní podzemní stavba od architektonické kanceláře Radko Květ respektující okolní krajinu Pálavy přináší netradiční archeologickou expozici s neopakovatelným duchem místa.

Na komentovaných prohlídkách interiéru i exteriéru se návštěvníci dozvědí, jak dlouhá cesta vedla ke zrodu takové expozice a jak se z obyčejného pole stal vyhledávaný cíl návštěvníků z celého světa.

Rodinný dům architekta Karla Hubáčka vznikl na konci 50. let 20. století původně jako prototyp individuálního bydlení, které se mělo stát alternativou k hromadnému bydlení „v panelácích“. Projekt vypracoval Hubáček se svým týmem v rámci Krajského projektového ústavu a prezentoval jej během Libereckých výstavních trhů. Později se do domu nastěhoval s rodinou.

Dům zaujme svou konstrukcí inspirovanou funkcionalismem, plochou střechou, pásovými okny a nosnými pilotami. V interiéru dominuje prostorný obývací pokoj spojený s kuchyní, přičemž do patra vede elegantní kovové schodiště. V rámci prohlídky se můžete podívat dovnitř stavby i na její zahradu.

Pevnost Terezín je známá spíše jako ghetto z dob druhé světové války, prohlídka během Dne architektury ale toto místo představí jako svědka tří staletí historie vzestupů a pádů tohoto města. Procházka povede historickým centrem k bývalé vojenské nemocnici a dále do pevnostní stavby zvané kavalír, která není běžně přístupná.