Česko v obležení památek. Pár kroků za hranicemi lze najít skvosty

Punc, který hlásá zařazení stavby na seznam světového dědictví, to je vždy důkaz o opravdové unikátnosti. Na vlastní památky UNESCO je proto každá země náležitě hrdá a staví na nich turistický marketing. I Češi své světové rarity dobře znají. Často však netuší nic o raritách u sousedů, které mají na dosah jednodenního výletu.

Seznam Zprávy zmapovaly památky na seznamu s ochranou prestižní světové organizace, které stojí ve vzdálenosti od několika stovek metrů po 100 kilometrů od tuzemských hranic po silnici. Ve výběru nejzajímavějších z nich jsou drobné kostelíky, velké paláce i stoletý betonový dóm.

Vycezovací huť v Grünthalu

Hornická krajina Krušné hory – Erzgebirge se rozprostírá na pomezí Čech a Německa, přičemž podstatně větší část leží v Sasku. Nejbližší zahraniční stavbou z tohoto regionu, zapsanou na seznam UNESCO, je komplex vycezovací hutě – Seigerhütte v Grünthalu. Ke komplexu krásně zachovalých hrázděných domů se dá dojít i pěšky, stojí pouhých 300 metrů od hraniční čáry. Měď ze zdejší hutě, jejíž historie sahá do první půlky 16. století, posloužila třeba na baziliku svatého Petra v Římě, Pergamon Museum v Berlíně nebo katedrálu v Sofii.

Hornické město Freiberg

Hornická krajina Krušné hory – Erzgebirge se utvářela přes osm set let. Nejdelší historií těžby stříbra se může chlubit region města Freiberg, vzdáleného z Česka jen 31 kilometrů. Freiberg se stal v roce 1168 prvním hornickým městem v Krušných horách, stříbrné doly tu tedy mají podobně starou tradici jako ty v Kutné Hoře. Rudné bohatství se promítlo i do podoby města. Stojí tu třeba 700 metrů středověkých hradeb s osmi věžemi, tři gotické chrámy včetně Freiberského dómu s románskou Zlatou bránou a řada cenných měšťanských domů.

Kostely míru ve Swidnici a Jaworu

Jediné dva hrázděné kostely svého druhu na světě a největší dřevěné sakrální stavby v Evropě lze nalézt v polských obcích Swidnica a Jawor, po silnici od hranice 38 a 53 kilometrů daleko. V oblasti Slezska, tehdy patřící k zemím Koruny české, je v polovině 17. století vystavěli luteráni po uzavření vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku. Tamější protestanti tehdy přišli o většinu kostelů a tři mimořádně povolené proto od architekta a inženýra Albrechta von Schwäbisch dostaly ohromné rozměry. Zachovaly se dva, třetí, v Hlohově, v 18. století vyhořel. Díky vícepatrovým ochozům se do každého z kostelů vešlo sedm tisíc lidí.

Římské Carnuntum

Dunajský limes je dlouhá linie někdejší severní hranice antické Římské říše. Táhne se podél Dunaje od Řezna v Německu přes Rakousko a Slovensko až k Maďarsku. Z obranného valu se zachovala spousta zbytků včetně pevností zvaných kastely, kousků opevnění a základů staveb. Nejbližší části se nacházejí jen asi 40 kilometrů od česko-rakouského pomezí. Nejpůsobivějším dílkem skládačky Dunajského limes jsou zbytky města Carnuntum mezi Vídní a Bratislavou. Kromě amfiteátru či ulice se základy domů a klasickými podlahovými mozaikami tu stojí i monumentální brána zvaná Heidentor. K rozsáhlým antickým památkám stačí z jižní Moravy urazit cestu 80 kilometrů.

Markraběcí opera v Bayreuthu

Jediný dochovaný příklad svého druhu včetně autentické akustiky, mistrovské dílo barokní architektury. Taková přízviska získal operní dům z roku 1750, postavený špičkovým divadelním architektem Giuseppem Gallim Bibienou v 66 kilometrů vzdáleném Bayreuthu. Bohatě zdobený interiér je samonosnou dřevostavbou, vloženou do kamenného jádra. Kompozici dekorací doplňují plátna s iluzorními malbami. Pod autorstvím pískovcové fasády, která patří k ozdobám města, je podepsaný Joseph Saint Pierre.

Zřícenina hradu Aggstein

Asi 70 kilometrů od hranic, v Dolním Rakousku, se na březích Dunaje mezi Kremsem a Melkem rozprostírá kulturní krajina údolí Wachau. K perlám této vyhlášené vinařské oblasti a ráje pro cyklisty i horolezce patří vesnička Aggstein se stejnojmennou zříceninou na skalnatém vršku. Malebný hrad z počátku 12. století, jehož hlavní část zůstala zachovaná, ční 300 metrů vysoko nad řekou a je odtud nádherný výhled na údolí. Zdi, z části obnovené při nedávných rekonstrukcích, doslova srůstají se skalisky.

Klášter v Melku

Dominantní stavbou kulturní krajiny Wachau je barokní klášter v Melku, 91 kilometrů hluboko v rakouském území. Podobně jako řadě jiných staveb v dunajském údolí, i jemu stavitelé pozvedli majestátnost tím, že ho vztyčili na skalnatém vrchu. Tento benediktinský klášter představuje největší církevní komplex v Rakousku. Členové řádu sem přišli už v 11. století, impozantní barokní podobu z počátku 18. století areál získal od architekta Jakoba Prandtauera. Protože klášter provozoval proslulé gymnázium, císař Josef II. ho jako mnoho jiných nezrušil. Dlouho byl ve zdejší knihovně i exemplář nejstarší tištěné knihy světa – Gutenbergovy bible.

Historické centrum Vídně

Podobně jako centrum Prahy je na seznamu UNESCO také historické jádro rakouské metropole a spolu s ním i palác Schönbrunn se zahradami. Vídeň, ovlivněná vládou rodu Habsburků, je zvlášť bohatá na velké architektonické celky, k nimž patří i císařský palác Hofburg. Město s cennými středověkými, barokními a klasicistními budovami na konci 19. století umně dotvořil městský okruh Ringstrasse v místě zbořených hradeb, na kterém lze najít velkolepé památky ve velké koncentraci. Srdce Vídně je z Česka vzdálené 72 kilometrů.

Zámek a park v Bad Muskau

Muskauer Park – Park Mużakowski v Horní Lužici na hranici Německa a Polska je umístěný 80 kilometrů severně od Šluknovského výběžku. V letech 1815–1844 ho vybudoval kníže Hermann von Puckler-Muskau. Tento průkopník nových přístupů v krajinném designu vytvořil dílo, které ovlivnilo vývoj celé krajinářské architektury v Evropě a Americe. Nesnažil se vytvořit umělý ráj na zemi jako řada předchůdců, ale pomocí místních rostlin posiloval přirozené kvality přírodní krajiny. Středobodem areálu je rekonstruovaný zámek, řadu vodních prvků doplňují malebně rozmístěné mosty nebo arboretum.

Karpatské kostelíky v Tvrdošíně a Leštinách

Památkově chráněná skupina osmi unikátních dřevěných kostelů z období od 15. do 18. století je rozprostřená přes pohoří celého Slovenska. Ilustrují soužití katolíků, protestantů a pravoslavných křesťanů ve střední Evropě. Nejbližší dva jsou ty v Leštinách a Tvrdošíně na Oravě, od českých hranic 81 a 89 kilometrů daleko. Leštinský kostelík vybudovaný v příkrém svahu a obklopený vysokými stromy slouží luteránům. Ten tvrdošínský je římskokatolický, pochází už z konce 15. století a dovnitř se vchází dřevěným gotickým portálem s lomeným obloukem.

Staré město a ostrov Stadtamhof v Řezně

Další místo na Dunaji, tentokrát v Bavorsku, bylo už od 9. století významným regionálním obchodním centrem. Charakter města, v dosahu po silnici 85 kilometrů od hranic, dodnes určuje pozoruhodný počet středověkých staveb z 11. až 13. století, včetně tržnice, radnice a katedrály. Charakteristické pro Řezno jsou vysoké budovy, úzké tmavé uličky a zachované opevnění. Ikonický je Kamenný most z 12. století, spojující vnitřní město se třemi říčními ostrovy včetně Stadtamhofu s historickou zástavbou.

Hala století ve Vratislavi

Polská Vratislav je známá pro krásné historické centrum, ale památku UNESCO má z období rané moderny. Je jí víceúčelová Hala století, z Česka vzdálená 95 kilometrů a postavená roku 1913 architektem Maxem Bergem. Představuje důležitý urbanistický prvek vratislavského výstaviště a zároveň přelom ve využití železobetonových konstrukcí. Má půdorys čtyřlístku, jehož střed překlenuje žebrová kupole s lucernou, ve své době největší železobetonová kupole světa. V architektuře se potkávají historizující motivy s purismem.