Místo, kde kázal Jan Hus. Jak Betlémská kaple zmizela z mapy a znovu povstala

Když přijdete k Betlémské kapli na Starém Městě pražském, může se zdát, že tu stála od středověku. Část zdiva skutečně tu dobu pamatuje. Ještě na konci druhé světové války však na stejném místě stál činžovní dům z doby klasicismu. Teprve poté se rozhodlo o obnově kaple, s využitím moderních prvků.

Kaple byla založena roku 1391 s podporou českého krále Václava IV. a pražských měšťanů, zejména Hanuše z Milheimu a Kříže z Drahonic. Stavba trvala tři roky, dokončena byla tedy v roce 1394. Poskytovala pak prostor pro kázání v českém jazyce, což bylo v té době výjimečné. Bohoslužby tehdy probíhaly převážně v latině.

Její nejslavnější kapitola se začala psát hned krátce poté. Neodmyslitelně spjata je totiž s postavou mistra Jana Husa, jednoho z nejvýznamnějších reformátorů středověké církve. Jan Hus zde působil jako kazatel od roku 1402, a to celkem deset let. V roce 1412 byl kvůli narůstajícímu tlaku církevních autorit nucen opustit Prahu.

Husova kázání v kapli se těšila velké popularitě, protože v nich ostře kritizoval morální úpadek církve, prodávání odpustků a další nešvary duchovních. Kaple se tak stala podhoubím pro vznik husitského hnutí, které usilovalo o reformu katolické církve.

Po upálení mistra Jana Husa v roce 1415 se kaple stala symbolem jeho odkazu a husitství, které po jeho smrti začalo získávat na síle. Betlémská kaple pak zůstala důležitým místem i během husitských válek.

V období protireformace, kdy se habsburská monarchie snažila o rekatolizaci českých zemí, však význam Betlémské kaple upadal. Roku 1620 po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře byla kaple zkonfiskována a postupně přestavována. V roce 1786 pak byla na příkaz císaře Josefa II. zbourána. Na jejím místě pak byla vybudována zcela jiná zástavba a původní kaple na několik desetiletí zmizela z povrchu zemského.

Nová kapitola v historii Betlémské kaple začala až v polovině 20. století, kdy tehdejší trend v ochraně památek velel k jejich razantním obnovám, rekonstrukcím a odhalování stavebních prvků z různých období.

V roce 1950 rozhodla tehdejší československá vláda o obnově kaple. Klasicistní dům stojící na jejím místě šel k zemi a obnova se uskutečnila v letech 1950–1952 pod vedením architekta Jaroslava Fragnera. Cílem bylo vrátit kapli na výsluní a ve stavu co nejbližším tomu původnímu, jaký měla za časů mistra Jana Husa.

Rekonstrukce byla velkolepým projektem, při kterém architekt využil dochované historické plány, fragmenty a základy stavby. Využil i zbytky původních zdí, nalezené v konstrukci pozdější zástavby.

Architektura kaple je příkladem pozdně gotického slohu, i když po rekonstrukci v sobě nese prvky moderní architektury 20. století. Navenek se nejeví jako typická křesťanská stavba. Nemá věž, zvon ani výrazné církevní symboly.

Přestože byla obnova velmi zdařilá, kaple nebyla zcela přesnou kopií původní stavby. Zachovala si však ducha a atmosféru středověké budovy, a to včetně interiéru, který vyvolává dojem středověkého prostoru určeného pro kázání.

Kaple byla slavnostně otevřena 5. července 1954 při příležitosti výročí úmrtí Jana Husa. Od té doby sloužila mimo jiné také jako místo konání různých společenských a kulturních událostí. V roce 1962 se pak kaple stala národní kulturní památkou.

V současné době Betlémskou kapli spravuje České vysoké učení technické (ČVUT), které ji využívá jako svou slavnostní aulu. Pořádá v ní slavnostní promoce a další akademické obřady. Kaple zároveň slouží jako muzeum a památník Jana Husa a husitského hnutí. Její prostory jsou rovněž využívány pro různé koncerty, výstavy a kulturní akce.

Kaple je rovněž oblíbenou turistickou atrakcí. Návštěvníci zde mohou spatřit expozici věnovanou životu a dílu mistra Jana Husa a historii kaple. V interiéru jsou k vidění repliky středověkých kazatelských pultů a dalších dobových prvků, které připomínají atmosféru kázání z doby před husitskými válkami. Atraktivním prvkem jsou i multimediální prezentace, které návštěvníkům přibližují historické události a význam Betlémské kaple.

Kromě stálé expozice se v kapli konají výstavy, které se zaměřují na české dějiny, náboženství a umění. Kaple je také oblíbeným místem pro pořádání koncertů vážné hudby, zejména během Vánoc a Velikonoc.

Kaple nabízí rovněž různé doprovodné služby, jako jsou komentované prohlídky pro skupiny i jednotlivce. Vedou je odborníci, kteří návštěvníkům přibližují historické souvislosti, architekturu a význam kaple v kontextu českých dějin. Pro zájemce o hlubší historické informace je k dispozici i prodej publikací, které se věnují Janu Husovi, husitství a historii kaple.