Baťův kanál se prodlouží o 10 kilometrů, přibudou i nové přístavy. Jak budou vypadat?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jaro už klepe na dveře a jedna z nejatraktivnějších turistických destinací v Česku se chystá na další rok. Řeč je o Baťově kanálu, který ročně přiláká více než 200 tisíc lidí na vodě či na kole. Plavební sezona tu začne až 1. května, ale už nyní okolí kanálu láká cyklisty a pěší.

Plavbu po kanále budou mít přitom rekreanti brzy asi o 10 kilometrů delší. Ve výstavbě je prodloužení od nynějšího jižního konce kanálu až do Hodonína. Stavba by měla být dokončená letos v listopadu, provoz pro veřejnost tu začne od května 2026. 

V budoucnu se přitom kanál díky splavnění další části řeky Moravy prodlouží naopak i na sever z Otrokovic ke Kroměříži. V příštích letech na celé trase kanálu přibude i několik nových přístavů a další projdou modernizací, aby pojaly více lodí. To se týká i přístavu ve Veselí nad Moravou, jehož rozšíření se začíná stavět právě tento čtvrtek.

Prodloužení Baťova kanálu na jihu neznamená kopání nového vodního toku, ale úpravy současných vodních koryt a přístavů. Trasa vodní cesty totiž vede částečně vlastním korytem kanálu a dílem také řekou Moravou a říčkou Radějovkou.

Mezi nynějším koncem Baťova kanálu u přístavu Skalica a řekou Moravou nad Hodonínem bylo nutné splavnit krátký, asi 800 metrů dlouhý úsek, po kterém se dosud nedalo plout. Staví se zde nová plavební komora, první na celém kanále po 90 letech jeho existence, přibyly i dva nové mosty.

Další část už povede po řece Moravě mezi Rohatcem a Hodonínem, kde se lodě plaví už spoustu let. Plavby zde zajišťuje výletní loď Konstancie pro 60 lidí a v půjčovně v Hodoníně je také možné si pronajmout menší motorové čluny. K dispozici jsou zde tedy i tři přístavy.

Zmíněný úsek Moravy se propojí s Baťovým kanálem, který se tím prodlouží o zmiňovaných deset kilometrů. Tím pádem budou mít turisté větší možnosti, protože Hodonín má jako lázeňské město velký turistický potenciál. Nezajímavý není ani Rohatec, který je díky národnímu přírodnímu parku Váté písky takovou malou českou pouští.

„Baťův kanál je linie vedoucí regionem a spojnice turistických nebo místních atraktivit, které jsou na březích. Plavba je lákadlo, takže turista přijede primárně kvůli plavbě, ale ten region má daleko bohatší nabídku na strávení plnohodnotné dovolené,“ říká Vojtěch Bártek, ředitel společnosti Baťův kanál, která vodní cestu spravuje.

Říční přístaviště v Hodoníně a v Rohatci pak čeká rekonstrukce kvůli zvýšení kapacity. „V Hodoníně se také připravuje stavba nového rekreačního přístavu pro 80 lodí, který bude sloužit i jako ochrana lodí před povodněmi. Součástí přístavu bude i služebna Policie ČR a tankování pohonných hmot. Stavět by se mělo začít v roce 2028,“ popisuje Vojtěch Bártek.

Tím ovšem prodlužování Baťova kanálu nekončí. Ředitelství vodních cest totiž už nyní připravuje protažení také na sever z Otrokovic o zhruba 13 kilometrů proti proudu řeky Moravy až do Kroměříže – města s památkami na seznamu UNESCO.

Po dokončení tohoto úseku by měl Baťův kanál dosáhnout celkové délky bezmála 80 kilometrů. Součástí tohoto prodloužení na sever bude stavba jedné plavební komory a dvou přístavů.

Opět se tím naváže na již částečně využívanou část řeky Moravy. Od června do září se zde čtyřikrát týdně konají dvouhodinové plavby na menší lodi Bruno mezi Kroměříží a Kvasicemi, přičemž kotví u provizorních mol.

„Tento úsek má pro rekreační plavbu obrovský potenciál, který rozhodně chceme využít napojením na Baťův kanál,“ říká Vojtěch Bártek. Součástí by mělo být i vybudování nového přístaviště v Kvasicích.

Nyní je možné po Baťově kanálu a řece Moravě plout od Otrokovic na jih ke Skalici u slovenských hranic, což je celkově zhruba 53 kilometrů. Ve Skalici ještě letošní sezonu plavba po kanálu končí.

„Plavební provoz na Baťově kanálu není stavbou plavební komory u přístaviště Skalica nijak dotčen. U všech staveb či oprav a rekonstrukcí na vodní cestě se snažíme, aby plavba nebyla omezena či aby byla omezena minimálně,“ uvedl Vojtěch Bártek.

V minulých letech na vodní cestě přibyly nové přístavy v Petrově a Veselí nad Moravou spolu s dalšími dvaceti menšími. V blízké budoucnosti se plánuje zřizování dalších přístavů pro dlouhodobé kotvení. „My sice dokážeme výborně předpovědět povodně, ale ještě je důležité, abychom před nimi mohli uklidit lodě do bezpečí. To je jedna z funkcí rekreačních přístavů, jejichž výstavba se připravuje,“ vysvětluje Vojtěch Bártek.

Skoro v každém přístavu po celé délce kanálu je dnes možné připojení na elektřinu a načerpání pitné vody. Ty větší, rekreační, vedle toho nabídnou také možnost čerpání pohonných hmot a odčerpání odpadů z lodi. V přístavech a jejich okolí zároveň přibyly například i možnosti občerstvení.

Tento čtvrtek začíná rozšiřování kapacity přístavu Veselí nad Moravou, letos se má spustit také stavba nového přístavu Slovácko ve Starém Městě. V roce 2028 se předpokládá začátek budování rekreačních přístavů na jihu v Hodoníně, ale také na severu v Kroměříži.

Historie Baťova kanálu sahá asi sto let nazpět, kdy začala Moravskoslezská země uvažovat o vytvoření velkého závlahového díla, které by udrželo vodu v krajině. Už začátkem 20. století lidé začali meandrující řeku Moravu postupně regulovat, napřimovat, což se tehdy chápalo jako opatření proti povodním. Tok se tím však zrychloval, poklesly hladiny podzemní vody a voda začala rychleji odtékat z krajiny. Budoucí Baťův kanál měl být tedy ekologickým opatřením.

Už během příprav se k projektu dostal Tomáš Baťa, proslulý zájmem o trendy v různých sekcích průmyslu. Potřeboval napojení továren na kapacitní dopravu, a tu viděl i ve vodních cestách. „Byl příznivcem propojení Dunaje s Labem, myšlenky, která je stovky let stará – Baťův kanál měla být jenom první etapa,“ vysvětluje ředitel Bártek.

Rozhodl se tedy využít připravované závlahové dílo k dopravě uhlí ze dvou svých dolů v Rohatci a v Ratíškovicích do Otrokovic, aby ho mohl využívat ve dvou teplárnách. Zavázal se proto k výstavbě plavebních komor. Začátku stavby se však nedožil. Když se s ní v roce 1934 začalo, Tomáš Baťa už byl dva roky po tragické smrti. Jím započaté dílo tak dokončoval jeho nevlastní bratr Jan Antonín.

I když se tedy vodnímu dílu říká Baťův kanál, firma Baťa nebyla zdaleka jediný investor, natož ten největší. Je to v podstatě lidový název pro průplav Otrokovice–Rohatec a pro závlahové dílo, jehož hlavním investorem byla tehdy země Moravskoslezská spolu s ministerstvem sociální péče.

Stavba v letech 1934–1938, tedy v době končící hospodářské krize, byla totiž i řešením nezaměstnanosti – přinesla práci až pro tři tisíce lidí. „Firma Baťa se na stavbě podílela hlavně budováním plavebních komor, které stát nepotřeboval, protože s žádnou plavbou nepočítal,“ říká Vojtěch Bártek.

Tato firma byla také jediná, která kanál komerčně využívala. Vyrobila si kvůli tomu i nákladní čluny, které tahali nejprve koně a posléze traktory. Kvůli tahání lodí ze břehu se vedle kanálu budovala potahová stezka, která později skvěle posloužila jako podklad pro stavbu cyklostezek. Na úsecích na řece Moravě k tahání sloužily remorkéry.

Kanál se naplno využíval až do konce druhé světové války. Pak ustupující Němci zlikvidovali mosty na řece Moravě a jejich obnova dopravu zablokovala. „Do toho přišly Benešovy dekrety, které znárodnily firmu Baťa, a celý firmou nastavený systém ztratil smysl. Po vodě se ještě nějakou dobu přepravovaly na části kanálu štěrky a jiné komodity, ale s rozvojem nákladní železniční dopravy i tohle skončilo,“ vypráví Vojtěch Bártek.

Už ve 30. letech ovšem na kanále začala fungovat i osobní doprava. Za počátek rekreační plavby na Baťově kanále se považuje rok 1939, kdy si firma Baťa pořídila výletní loď. Pojmenovaná byla podle jednoho z přítoků Moravy – Mojena a přepravovala lidi v rámci výletních plaveb.

Zdokumentovaná je rovněž plavba, kdy remorkér táhl upravený nákladní člun, na němž bylo restaurační sezení, hrála hudba, lidé tančili a přitom se plavili z Otrokovic až do Uherského Hradiště. „Rozhodně se tehdy uvažovalo i o rekreačním využití této vodní cesty, což po válce padlo, protože tehdy opravdu nebyla situace pro rekreaci. Celé to vymizelo i z legislativy, takže pojem rekreační plavba se učíme znovu až dnes, protože dosud se taková plavba označovala spíše jako sportovní,“ prozrazuje Vojtěch Bártek.

Když po roce 1989 padlo rozhodnutí o obnově Baťova kanálu pro rekreaci, v první řadě se řešilo obnovení vodní cesty. Uvažovalo se i o nákladní dopravě, ale ukázalo se to jako neekonomické.

Až s odstupem času přišlo na řadu budování nutné infrastruktury. „Rekreační plavba je dnes už seriózním odvětvím cestovního ruchu, ukazuje se, že o ni lidi mají zájem a že je potřeba ji dovybavit o místa, kde mohou lidi přistávat nebo parkovat,“ přibližuje ředitel Bártek.

Přístaviště, plavební komory a veřejnou infrastrukturu buduje stát, cyklostezky v okolí kanálu staví města, obce a kraje. Občerstvení, bistra, ubytovací kapacity nebo půjčovny kol jsou na soukromnících. „Stále ještě nejsme s budováním u konce a když si vezmu naši představu, jak by vodní cesta měla ve finále vypadat, máme před sebou ještě velký kus práce,“ předestírá ředitel společnosti Baťův kanál.

Už teď se ukazují pozitivní efekty. Příkladem je obec Petrov, ve které dříve chyběla nabídka ubytování. Po vybudování rekreačního přístavu obec ožila. „Jsou tam provozovatelé sezónního i celoročního občerstvení, vznikla tam spousta penzionů, vinaři tam mají vinné sklepy, takže regionu to velmi pomáhá,“ říká Bártek.