Článek
Je to skutečný babylon řečí a národností. Na kruhovém příjezdu do vesnice italští karabiníci kontrolují turistku z Německa, v obchodě plném zboží bez daně potkáváme Rumunku z Ploješti, která tu žije už 10 let. Na vleku litevskou rodinu z Rigy, číšník v hotelu je z jihoitalského Lecce, u vedlejšího stolu sedí rodina movitého chirurga z moldavského Kišiněva a sjezdovky jsou samozřejmě plné Čechů. A takhle je to tu všude. Snad jen ve švýcarském Zermattu potkáte hosty z více zemí světa.
Livigno, obklopené třítisícovými vrcholy roztodivných jmen jako Piz Campaccio, Monte Cotschen nebo Corna di Capra, se podobně jako další severoitalská zimní centra v těchto mrazivých dnech znovu nadechlo k životu. Určitá proticovidová opatření tady ale platí: lanovky mohou být zaplněné „jen“ z 80 procent, ve frontách jsou povinné roušky a na dolní stanici Carosello 3000 speciální robot prostříkává dezinfekcí každou kabinku.
Covidová pravidla
Jsou celkem jasná, ale ne vždy tvrdě vymáhaná. Pro příjezd je nutné potvrzení o očkování nebo o prodělání nemoci plus PCR test. Ten může kontrolovat policie před vjezdem do městečka, ale na hotelech už test nevyžadují.
Všude uvnitř i venku v ulicích by se měly nosit roušky. Na lanovkách ale většinou stačí lyžařská „roura“, kterou si při jízdě z kopce samozřejmě stáhnete. Zapomeňte na ni ale v restauracích nebo obchodech, kde budou znovu celkem přísně vyžadovat roušky nebo respirátory.
Cesta autem přes Německo, Rakousko a Švýcarsko zatím probíhá hladce.
Dole v údolí panují Vánoce se vším všudy. Vyzdobené obchůdky i bary a restaurace, korzující hosté. K již zmíněným národnostem připočtěme Švýcary, Belgičany, Holanďany, Dány, Slováky, Poláky… „Návrat k normálu nebyl snadný,“ vysvětluje Letizia Ortalliová z místní turistické kanceláře. „Mnoho sezonních pracovníků se nám už nevrátilo.“
Do světa tunelem
Horské městečko na nejzazší hranici provincie Sondrio v Lombardii je hodně specifickým místem v mnoha ohledech. Už třeba tím, že je vlastně italskou enklávou, ze tří stran obklíčenou Švýcarskem. Z Česka se sem dostanete prakticky jen úzkým tunelem Munt la Schera opět ze Švýcarska.
O směsici národností už byla řeč. Je to zároveň bezcelní zóna, kde si turisté lyžaři rádi kupují hlavně zlevněnou elektroniku, alkohol a cigarety a domů pak odjíždějí s plnými nádržemi v přepočtu za 27 korun za litr benzinu i nafty. I proto je Livigno cenově přijatelnou alpskou lyžařskou destinací pro širší spektrum klientů.
Dlouhá historie bezcelní zóny
Livigno má zvláštní daňový a celní status, který vyplývá z historie a dnes je velmi výhodný pro turismus. Neplatí se DPH, spotřební daně a do určité míry ani clo. V horském středisku je proto levný především alkohol, parfumerie, IT technika, oděvy a benzin.
Historie daňových výhod sahá až do 16. století. Důvodem byla odlehlost a chudoba tohoto území a také praktická nemožnost kontroly zdejších pašeráků. Osvobození od cel zavedl už roku 1805 císař Napoleon Bonaparte, osvobození od daně pak roku 1840 rakouská monarchie. 1910 ho potvrdilo Italské království a naposledy Evropské hospodářské společenství v roce 1960.
Zároveň si vydobylo status jedné z nejsportovnějších zimních (i letních) zón. Kromě 115 km sjezdových tratí všech náročností, které se vinou po obou stranách mohutného údolí, jsou tu totiž desítky kilometrů perfektně upravených běžkařských tratí. A také několik značených tras pro milovníky ski touringu a sněžnic.
V Livignu se chlubí i biatlonovým stadionem, akvaparkem, k němuž brzy přibude i závodní 50metrový bazén. Pro letní tréninky tu nedávno vyrostl i regulérní atletický stadion. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce přes 1 800 metrů je to oblíbené tréninkové místo sportovních týmů celé Evropy. Kdyby vás tu třeba na běžkách mocnými záběry předjížděl povědomý obr, může to být klidně nejlepší český kanoista Josef Dostál. Nabírá tu kondici několikrát do roka.
Zimní olympiáda 2026
Část sportovního světa přitom Livigno teprve objeví. „Během zimní olympiády v roce 2026 se tu budou konat soutěže ve freestyle lyžování a snowboardingu. Už nyní kvůli velkým závodům rekonstruují za 10 milionů eur mohutnou dolní stanici kabinové lanovky na Mottolino. Očekáváme další zvýšení povědomí o Livignu ve světě,“ říká Ortalliová.
Mezitím se však Livigno stejně jako celá horská Itálie chystá od 1. ledna na dost zásadní změnu. Policisté, karabiníci a finanční stráž na lyžích budou kontrolovat sjezdaře, zda mají pojištění a nelyžují opilí. Kdo nebude mít pojištění, hrozí mu pokuta 100 až 150 eur a odebrání skipasu. Opilci a zdrogovaní přijdou také o skipas, ale navíc mohou dostat ve správním řízení pokutu 250 až 1 000 eur. Dva karabiníci na terase horní stanice lanovky Carosello 3000 lámanou angličtinou upřesňují, že jedna sklenička vína bude povolena, ale víc už prý ne. Stejně tak prý budou od ledna přísněji hlídat i nebezpečnou jízdu.
Italští karabiníci během obědové pauzy na horní stanici Carosello 3000.
Livigno je zajímavé i svou kulturou. Místní tu mluví zvláštním dialektem. Může se zdát nepochopitelné, že před staletími se jejich předkové rozhodli žít v těchto nadmořských výškách. Možná se ale právě krušný život stal základem dnešního podivuhodného mixu inovací a tradice. Aspoň část odpovědí návštěvník najde ve starobylém domě zdejšího muzea na Via Domenion, kde v místnostech plných starých artefaktů může procítit každodenní život minulosti a zároveň pochopit mnohé z dynamiky dneška.
Skvělá kuchyně
Za poslední roky se tu navíc hodně zvedla už tak dobrá úroveň místní kuchyně, která kombinuje všemožné italské vlivy s tradičními horalskými pokrmy. V nejlepší restauraci Al Persef má šéfkuchař Attilio Galli pořádně našlápnuto k první michelinské hvězdě. O moc za ním nezaostává ani Dionigi Colombo z restaurace Camana Veglia. „Olympijská“ restaurace v komplexu Mottolino pak bude úzce spolupracovat se skvělým jihotyrolským tříhvězdičkovým michelinským kuchařem Norbertem Niederkoflerem.
K jídlům se tu pijí skvělá, hlavně červená vína, převážně odrůda Nebbiolo, ze zdejší oblasti Valtellina. Vyznačují se tím, že nesou na etiketách názvy vesnic – například Grumello del Monte, Sassella, Inferno či Valgella.
