Článek
Obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou, která začala v roce 2018, sice už odzvonilo, souboj velmocí však začíná novou kapitolu.
V průzkumu obchodně poradenské firmy FTI Consulting uvedlo zhruba 40 procent respondentů, že nekupují výrobky z Číny. I když obě země podepsaly nové dohody, 66 procent oslovených Američanů upřednostnilo před volným obchodem zvýšení dovozních omezení. O průzkumu, kterého se účastnilo přes tisíc dospělých, informovala agentura Bloomberg.
Jiné země jsou na tom v očích Američanů o něco lépe: zboží z Indie nechce kupovat 22 procent dotázaných, z Mexika 17 procent a z Evropské unie 12 procent.
Snadný cíl
Obchodní dohody Američané nepovažují za dobrý způsob podpory ekonomiky USA. Znalce obchodní politiky mohl poslední bod zaskočit: obyvatelé Spojených států se tradičně protekcionismu vyhýbali. Podle analytické společnosti Gallup však nyní téměř čtyři pětiny Američanů považují mezinárodní obchod spíše za hrozbu.
55 procent lidí nedůvěřuje Číně, že bude plnit obchodní závazky, které byly podepsané v lednu. V případě přesunu výroby mimo Čínu si je 78 procent dotázaných ochotno připlatit. Není se ale čemu divit: veřejné mínění americké společnosti se vlivem koronaviru mění, což může mít velké dopady i na trhy.
Navíc zbývá méně než půl roku do prezidentských voleb a přitvrzující kampaň může otočit uvažování voličů o 180 stupňů. „Cizinci jsou v běžných dobách až příliš snadným politickým cílem. Jakmile se však stanou nepopulárními, tato politická strategie může být nebezpečná,“ varoval pro agenturu Bloomberg ekonom Chad Bown, odborník na obchod v Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku. Kandidáti nyní podle odborníka soutěží o to, kdo se vůči Číně více vymezí, což jim teď může přinést politické body.
Hrozba ukončení spolupráce
Prezident Donald Trump je ovšem velmistrem této strategie: v rozhovoru pro Fox Business Network minulý týden naznačil úplné zrušení spolupráce mezi oběma zeměmi. „Existuje mnoho věcí, které bychom mohli udělat, mohli bychom celý vztah přerušit,“ řekl prezident k možným represivním krokům, jako je třeba snížení amerických víz pro čínské studenty.
Jeho slova neunikla Pekingu, který ostře reagoval. „Takové šílenství je jasným vedlejším produktem příslovečné úzkosti, kterou USA trpí od doby, kdy Čína začala s globálním vzestupem,“ uvádí Global Times.
Ostrými výroky ale americký prezident nikdy nešetřil. Výrokem o rozvázání spolupráce oživil vzpomínky na slovní přestřelku z loňského srpna, kdy v palbě obchodní války „nařídil“ americkým společnostem, aby hledaly alternativy. Na svém Twitteru doslova napsal: „Nepotřebujeme Čínu. A upřímně řečeno, bez ní by to bylo mnohem lepší.“
Americký obrat
Jak průzkum společnosti FTI dále ukázal, 86 procent respondentů je přesvědčeno, že se Spojené státy příliš spoléhají na zahraniční dodavatelské řetězce. Pro většinu amerických společností, které podnikají v Číně, je ale vydělení z druhé největší světové ekonomiky neproveditelné.
Volání Američanů po rozvázání spolupráce však roste navzdory tomu, že nemusí mít úplnou představu o tom, kolik čínských výrobků vlastně spotřebují. Jak uvedla Kat Devlinová, výzkumná pracovnice projektu Global Attitudes v rámci Pew Research Center, „jsme na poněkud nezmapovaném území s tím, jak Američané vidí Čínu“.
Březnový průzkum Pew Research Center ukázal, že 66 procent dospělých v USA nevnímá Čínu příznivě. Toto číslo je v průzkumech sahajících až do roku 2005 rekordní. Od doby, kdy Donald Trump nastoupil do prezidentského úřadu, vzrostlo o téměř 20 procentních bodů. Pozitivně před třemi lety hodnotilo Čínu celých 44 procent dotázaných, teď je to pouze 26 procent.
Podle Devlinové se například přízeň vůči Evropské unii od roku 2002 drží zhruba na 50 procentech. Pozitivní názory na Rusko se naopak snížily ze 44 procent z roku 2007 na letošních 18 procent. Tento fakt si výzkumnice vysvětluje ruskou anexí Krymu.
Výzkum veřejného mínění společností Gallup v roce 2018 ukázal příznivé hodnocení pro Japonsko, které dosáhlo 87 procent. Podle stejné zprávy dosáhla kladného hodnocení i Čína, která poprvé od roku 1989 překročila 50 procent. Od té doby ale křivka klesá. „Ačkoli také uprostřed americko-japonských obchodních válek v 90. letech negativní názory vzrostly, nikdy to nebylo tak dramatické, jak to vidíme dnes s Čínou,“ uvedla Kat Devlinová.
