Článek
Novou maďarskou ústavu platnou od roku 2012 sepsal (teď už bývalý) europoslanec Fideszu József Szájer, který se nedávno proslavil svou účastí na sexpárty v Bruselu. Policie ho zadržela poté, co vylezl oknem a po okapu slezl na ulici. Kromě toho, že čistě mužská akce porušovala belgická koronavirová opatření, ukázala i na to, že ženatý Szájer žije jinak, než dosud hlásal on a jeho strana.
Teď se přitom do „Szájerovy ústavy“ dodal další konzervativní zápis, který navrhla ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Základní zákon se od roku 2012 mění už podeváté. Nový dodatek má zaručit, že děti budou vychovávány v souladu s hodnotami vyplývajícími z „maďarské křesťanské kultury“.
Matka je žena a otec je muž
V ústavě bude nově napsáno, že „základem rodinných vztahů je manželství“ a „matka je žena a otec je muž“. Dodatek také říká, že Maďarsko chrání „právo dětí na genderovou identitu odpovídající pohlaví, s nímž se narodily“. Zákon z letošního května, který zakázal změny údajů o pohlaví v osobních dokladech, se tak dostal přímo do ústavy. Změny prakticky znemožňují změnu pohlaví, což má přímé dopady na translidi.
Maďarská komunita LGBT se podle Reuters obává, že by se před volbami v roce 2022 mohla stát terčem politických útoků stejně jako v Polsku, kde byl odpor proti „LGBT ideologii“ jedním z klíčových témat vládní strany Právo a spravedlnost. Do parlamentu se v listopadu dostal také návrh zákona, podle kterého by mohli děti adoptovat pouze sezdaní lidé. Svobodní by museli mít k adopci speciální povolení od ministra, který stojí v čele resortu pro rodinné záležitosti.
Podle LGBT organizace Háttér zákon prakticky znamená zákaz adopce pro homosexuální páry. Maďarsko sice homosexuálním párům nepovoluje manželství, o adopci ale může podle stávajících zákonů požádat jeden z partnerů a partneři pak mohou dítě vychovávat spolu.
Další ustanovení úterní ústavní změny mimo jiné zredukovala systém výjimečných stavů z pěti na tři kategorie a zároveň posílila při mimořádných stavech kompetence premiéra a prezidenta. Změnu ústavy podpořilo 134 poslanců vládnoucí koalice konzervativních stran Fidesz a KNDP, kteří mají v jednokomorovém parlamentu potřebnou dvoutřetinovou ústavní většinu. Proti bylo 45 poslanců, pět dalších se zdrželo.
Konec šancí opozice na výhru?
Poslanci hlasy Fideszu a KNDP v úterý také změnili volební zákon, což ztíží opozici společnou koordinaci kandidátek proti straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Aby mohla strana podat kandidátku, bude muset nově postavit kandidáty nejméně v 71 jednomandátových volebních obvodech, a to ve 14 krajích a v hlavním městě. Dosud platila hranice 27 obvodů.
Taková změna podle nezávislých médií znamená zmaření plánu opozice, který počítal s tím, že proti sobě nebudou jednotlivé opoziční strany v obvodech stavět své kandidáty, ale že se kandidátovi Fideszu postaví jen jeden opoziční kandidát.
Opozice tak zřejmě kvůli zvýšení nutně obsazených obvodů bude muset místo koordinace v jednotlivých obvodech sestavit společnou celostátní kandidátní listinu. To automaticky znamená zvýšení vstupního prahu do parlamentu, který je pro koalice tří a vícero stran 15 procent. Ministryně Vargová obhajovala návrh s tím, že cílí proti zakládání „trpasličích stran“ bez společenské podpory. Parlamentní volby čekají Maďarsko v roce 2022.
