Článek
Držitel významných filmových cen bude dva týdny spolupracovat se studenty v mentoringovém programu, sdělila dnes ČTK mluvčí školy Klaudie Osičková. Režisér Tarr je představitelem žánru slow cinema (pomalé kino), který klade důraz na dlouhé záběry a je typický stylem, jenž je minimalistický, pozorovací a s malým nebo žádným příběhem. Někdy se mu proto říká kontemplativní kino, tedy rozjímavé a hloubavé vyprávění.
Tarr, nositel Zlaté palmy z Cannes za film Muž z Londýna v roce 2007 či Stříbrného medvěda z Berlinale za snímek Turínský kůň z roku 2011, je tak další oceňovanou osobností světové kinematografie, která navázala s pražskou filmovou fakultou spolupráci v mentoringovém programu. Ten si klade za cíl propojit studenty FAMU se současnou světovou filmovou scénou, uvedla mluvčí. Nastupující generace filmařů a filmařek vychovaných na FAMU se tak seznamuje s praxí uznávaných a svérázných osobností, s nimiž mají studenti možnost úzce spolupracovat v rámci série intenzivních praktických workshopů.
Tarr se v roli mentora na FAMU bude zaměřovat na samotný proces vzniku díla. Posluchači a posluchačky této filmové školy vytvoří týmy, které mohou pracovat podle svého tempa a s užitím takových výrazových prostředků, jaké uznají za nejlepší. Společně s Tarrem budou pracovat na tématu, scénáři, hledat lokace a Tarr se bude natáčení i účastnit.
„Mým úkolem není říkat, co má kdo a jak dělat. Jsme svobodní. A já chci, aby se studenti cítili svobodní natolik, aby mohli hledat a najít svůj vlastní jazyk. Je důležité, aby měli z toho procesu potěšení, aby je zajímalo, co se děje kolem nich a transformovali to do svého filmu. A to pouze a jedině jejich vlastním způsobem, žádným jiným. Je potřeba být odvážný. A kdo je odvážný, může mi dát klidně pěstí,“ zmínil Tarr na otázku, jaké sdělení je pro něj v rámci jeho mentoringu nejdůležitější.
Ve středu 10. listopadu od 18:30 pak promítne pražské kino Edison Tarrův film Prokletí (Damnation, 1988). Film bude dostupný také na platformě Be2Can. Tarr bude na projekci osobně přítomen a po skončení filmu bude prostor pro diskusi.
Podle děkanky FAMU Andrey Slovákové je na podobných setkáních klíčové to, aby měli studenti možnost konfrontovat svoje tvůrčí vize a postupy ve svých profesích s různorodými osobnostmi, které mají vyhraněný styl a spoluurčují, kam se kinematografie dnes vyvíjí.
Béla Tarr (1955) patří k nejvýznamnějším evropským filmařům posledních čtyř dekád. Od sociálních žalozpěvů se postupně posunul k osobitým spirituálním filmům, v nichž vizuální styl, tedy extrémní délka záběrů, černobílý obraz či choreografie pohybů kamery zcela přejímá funkci vyprávění. Mezi jeho vrcholné snímky, jež mu vynesly mezinárodní věhlas, patří zejména sedmiapůlhodinové Satanské tango (1994) a alegorické Werckmeisterovy harmonie (2000).