Článek
Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027. Nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Informovaly o tom agentury DPA a Reuters.
Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionů eur (29 bilionů korun).Maďarsko pohrozilo vetováním rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, informovala agentura Reuters. Vládě premiéra Viktora Orbána vadí záměr podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Podobný přístup má Polsko.
#Hungary plans to veto the EU’s 2021-27 budget and its post-COVID recovery scheme over a proposal to make funding conditional on the state of the rule of law. #Orban shows that he cares more about wrecking democratic institutions than about moving forward. https://t.co/lmipoBJj6n
— Mikuláš Peksa (@vonpecka) November 16, 2020
Pokud by rozpočet kvůli odporu Maďarů a Poláků neprošel, byly by v sázce peníze z už schváleného fondu obnovy. Například Česko z něj má nárok na 170 miliard korun. Krizovou variantou je, že by sedmadvacítka narychlo schválila fond obnovy mimo rozpočet, tedy jako mezivládní dohodu.
Další jednání je na pořadu ve čtvrtek. Očekává se, že hlavní role se ujme německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní EU předsedá.
Maďarský postoj dnes potvrdil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. „Vaše dedukce je správná,“ odpověděl na dotaz Reuters, zda se Maďarsko zúčastní schůzky s cílem rozpočet a fond na obnovu ekonomik vetovat, pokud nebude podmínka přehodnocena.
Na závislosti čerpání unijních peněz na dodržování principů právního státu se shodli zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. V budoucnu by podle nich mělo být vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda slova.
Kromě Maďarska s tímto principem nesouhlasí ani Varšava. Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden pohrozil v dopisech hlavním představitelům EU podobným krokem jako nyní Budapešť.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro dnes prohlásil, že podmínění unijního rozpočtu je navrženo, aby „omezilo polskou svrchovanost“. Varšava by podle něj měla rozpočet za těchto podmínek vetovat. „Jsem přesvědčen, že podobně jako premiér Orbán i předseda vlády Morawiecki využije tohoto práva,“ citovala ministra agentura Reuters.
Polsko argumentuje tím, že propojení čerpání unijních financí a dodržování principů právního státu by porušilo unijní předpisy a mohlo by vést k tomu, že by země přišly o peníze z fondů kvůli subjektivním politickým důvodům.
Hungary is set to receive around 25% of its pre-pandemic GDP from the EU budget in 2021-27, excluding RRF loans and CAP payments. Wonder what Orban realistically expects with these empty threats. https://t.co/FSqZqd7OXW
— Daniel Kral (@DanielKral1) November 9, 2020
Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vytýkají jim, že podkopávají nezávislost soudnictví a médií a omezují nevládní organizace.
Návrhy na pozastavení výplaty peněz v rámci unijního rozpočtu by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tento dohodnutý kompromis je mírnější než původní požadavek komise, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.
