Maďarská opozice oddálila Orbánovu absolutní moc, firmy přebírá armáda

COVID-19 ve střední Evropě:

„Věříme Maďarům, věříme Maďarsku, ale nedůvěřujeme vládě Viktora Orbána,“ napsala v úterý ráno ve společném prohlášení maďarská opozice s tím, že se premiér pod záminkou boje s koronavirem snaží získat diktátorské pravomoci.

Opoziční poslanci v pondělí odmítli ve zkráceném řízení projednat Orbánův požadavek na neomezenou vládu, o kterém jsme informovali ve Středoevropském deníku už v pondělí. V zemi již od 11. března platí nouzový stav, během něhož vláda může vydávat dekrety. Ty ovšem musí do 15 dní potvrdit poslanci. To chce teď kabinet strany Fidesz změnit.

Vláda navrhuje, aby se nouzový stav i možnost vydávat vládní dekrety zavedly na časově neomezenou dobu a došlo tak k odstavení parlamentu. Souvisí s tím i vysoké tresty za šíření dezinformací o koronaviru, což může být podle kritiků bič na opozici i zbytky kritických médií v zemi. Píše se o možnosti zatýkání i rychlých soudech.

Opoziční poslanci v pondělí zamítli, aby se návrh projednal ve zrychleném řízení: potřeba bylo 145 hlasů, pro jich ale bylo jen 137. Vládnoucí strana Fidesz už avizovala, že zákon v parlamentu prosadí příští úterý. Stačit k tomu bude dvoutřetinová většina, kterou strana disponuje.

Provládní deník Magyar Nemzet píše o postupu opozice a kritických médiích jako o nezodpovědných sobcích a sluzích finančníka George Sorose a mezinárodních neziskových organizací. „Opozice neříká pravdu, prosím, nelžete lidem, návrh nedává vládě neomezenou moc,“ odmítal v pondělí v parlamentu kritiku Orbán. Vláda podle něj krizi vyřeší i bez opozice.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na letišti kontroloval dodávku 70 tun ochranných pomůcek, která dorazila z Číny:

Na základě vládního dekretu vydaného 13. března už maďarská armáda od čtvrtka přebírá kontrolu v desítkách strategických firem. Na seznamu jich je podle původního tvrzení ministerstva obrany celkem 140.

Server Index.hu teď informoval, že podniků na seznamu je 71. Mezi nimi je petrochemická společnost Mol, jaderná elektrárna Paks, síť supermarketů Auchan i farmaceutické či vodárenské a plynárenské podniky.

Co budou vojáci ve firmách dělat? Podle ministra obrany Tibora Benkőa zatím sledovat činnost a podávat hlášení vytvořenému akčnímu výboru.

Hoteliéři a úřady v Tyrolsku jsou nervózní, píše rakouský deník Der Standard. Podle novin totiž státní zástupce začal s vyšetřováním případu baru pro lyžaře v zimním středisku Ischgl, odkud se ve velkém na konci února rozšířila infekce koronavirem.

Podle médií se nákaza řádně nenahlásila a nepodnikla se ani potřebná opatření. Lyžaři pak zanesli nákazu mimo jiné do Německa či Dánska. Státní zastupitelství teď prověřuje podezření z šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti.

Podle profesora Innsbrucké univerzity Michaela Gannera, kterého cituje Der Standard, nejspíš na řadu tyrolských hotelů zamíří žaloba od jejich hostů, kteří se nakazili. Podobné spory mohou čekat i stát.

Právě v Tyrolsku je z celého Rakouska potvrzených nejvíc případů. Pacientů bylo v pondělí 1048, dva lidé tam nákaze podlehli.

Německá armáda se „kasala“, že bude disponovat dalšími šesti miliony respirátorů třídy FFP2. Jenže podle serveru Spiegel.ONLINE celá zásilka za záhadných okolností zmizela na letišti v Keni. Výrobce ochranných pomůcek má teď spolkové republice vysvětlit, co se vlastně přihodilo.

Krizový štáb spolkové vlády už dříve pověřil úkolem urgentně nakoupit zdravotnický materiál úřad Bundeswehru pro zásobování a vyzbrojování. Ten v posledních dnech uzavřel s výrobci a prostředníky kontrakty v souhrnné výši 241 milionů eur. Evidentně se ale nepodaří všechny smlouvy dotáhnout do úspěšného konce.

Ozbrojené síly tvrdí, že zatoulaná zásilka v Keni je sice mrzutost, ale že spolkové republice nevznikla žádná finanční škoda. Za respirátory totiž armáda chtěla zaplatit až po jejich doručení do Německa. Horší je, že takové množství ochranných pomůcek může chybět, dodává Spiegel.

Potlesk jinak vyvolává rozhodnutí německých úřadů a zdravotnických zařízení ošetřovat i pacienty s COVID-19 z dalších zemí. Bádensko-Württembersko už několik dní pomáhá pacientům z přetížených francouzských Mylhúz.

Podle saského premiéra Michaela Kretschmera teď kliniky v Lipsku a Drážďanech přijaly prvních šest nakažených osob z Itálie. Stejnou cestou solidarity se podle zemského premiéra Markuse Södera chce vydat také Bavorsko.

Slovensko jde ve stopách Česka. Nová vláda v čele s premiérem Igorem Matovičem zpřísnila opatření proti šíření koronaviru. Mezi 40 přijatými omezeními je nově například povinnost nosit roušku pro všechny na všech místech kromě domácnosti. Obchody s potravinami budou od 9 do 12 hodin vyhrazené pro seniory, v neděli už si lidé vůbec nenakoupí, vláda pro obchody vyhlásila sanitární den.

Před každou nemocnicí, kde se provádí testy, se zorganizuje tzv. drive through, kde se vzorky odeberou přímo z auta. Od 30. března se bude u vstupu do nemocnic a továren měřit teplota. Vláda také navrhuje zákon, který by umožnil sbírat údaje o poloze uživatelů. Studentům také do doby, kdy budou uzavřené školy, vláda ruší bezplatnou vlakovou dopravu. Seniorům taková možnost zůstává.

V pondělí pozdě večer kabinet odvolal šéfa Správy státních hmotných rezerv (SSHM) Kajetána Kičuru. Místo ho stál nákup rychlotestů na koronavirus. Za 200 000 rychlejších, ale méně spolehlivých testů, zaplatilo Slovensko v přepočtu 166 milionů korun. To je patnáctkrát víc, než za ně zaplatila Čína.

Kičura to omlouvá chybou v počtech. Jeho úřad se prý domníval, že za sumu koupil místo 200 000 hned čtyři miliony testů. „Nemůže mi jen tak lhát do očí a školáckými výmluvami obhajovat zločin. Za trestuhodné jednání bude ze své funkce odvolaný a bude se zodpovídat před zákonem,“ napsal premiér Matovič v pondělí večer na Facebooku.

Kičura nastoupil do vedení SSHM za éry Roberta Fica. Jeho kariéru v čele instituce provázela řada podezřelých nákupů: například v roce 2014 šlo podle deníku SME o o 700 000 eur předražený cukr a pšenici a o zvýhodňování některých firem.

Opatření podle českého vzoru zpřísňuje i Polsko. Vláda v úterý odpoledne oznámila, že omezuje vycházení lidí z domů jen na nutné případy: práci, nákup, lékařskou pomoc či procházku se psem.

Tématem číslo 1, které úzce souvisí s epidemií koronaviru, ale zůstávají v zemi plánované prezidentské volby. První kolo hlasování se má uskutečnit 10. května, druhé pak o 14 dní později. Vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) jde ve volbách o všechno. Pokud by totiž prezidenta Andrzeje Dudu, který je kandidátem PiS, porazil některý z opozičních kandidátů, znamenalo by to pro stranu Jarosława Kaczyńského problém v podobě téměř nepřehlasovatelného prezidentského veta.

Dudovi protikandidáti už týdny apelují na vládu, aby hlasování kvůli koronaviru přeložila na podzim. Strana PiS ale změnu termínu vytrvale odmítá a říká, že hlasování v ohrožení není. Sám Kaczyński v posledních dnech dvakrát zopakoval, že se volby uskuteční podle plánu. Opak by podle něj porušil ústavu. Ministr zdravotnictví varoval, že situace se bude v příštích týdnech dramaticky zhoršovat, k prezidentským volbám se ale nevyjádřil.

Volby by se podle ústavy mohly posunout v případě, kdyby se v zemi vyhlásil výjimečný stav či stav živelní pohromy. Ani jedno ale vláda neplánuje. Pětice opozičních kandidátů podle médií zvažuje i další možnost: pokud by všichni kandidáti na poslední chvíli společně solidárně odstoupili a zůstal by jen Duda, volby se podle zákona uskutečnit nemohou a musí se vypsat jejich nový termín.

Takový „jaderný scénář“ teď ale dostává trhliny. V pondělí večer se totiž objevila zpráva o dalším překvapivém kandidátovi. Jde o bývalého poslance Marka Jakubiaka. Pivovarník a politik dříve spojený s populistickým hnutím Kukiz a ultrapravicovou Konfederací hlásí, že pod kandidaturu nasbíral během dvou týdnů 140 000 podpisů. Ty teď zbývá ověřit.

Jak to bez stranických struktur v čase pandemie dokázal? Jakubiak sám předem deklaroval, že se bude spoléhat na rodinu a známé a na ulicích sbírat podpisy nebude. V loňských parlamentních volbách přitom neuspěl a získal jen 3500 hlasů. Podle spekulací opozičních politiků mu ve sběru 100 000 povinných podpisů pomáhaly struktury Kaczyńského PiS.