Článek
„Přebíráme 20 z 24 regionálních deníků vydávaných v Polsku a téměř 120 lokálních týdeníků. Budeme vlastnit 500 webových stránek. Díky transakci získáme přístup k 17,4 milionu uživatelů portálů, které jsou součástí skupiny Polska Press,“ oznámil ve středu Daniel Obajtek, generální ředitel firmy PKN (Polský naftový koncern) Orlen. Cenu obchodu Obajtek nezveřejnil.
Przejmujemy wydawnictwo @Polska_Press. Dzięki transakcji zyskamy dostęp do 17,4 mln użytkowników portali wchodzących w skład Grupy. Pozwoli nam to skutecznie wspierać sprzedaż i rozbudowywać narzędzia big data. To kluczowe zasoby w kontekście planowanego rozwoju sieci detalicznej pic.twitter.com/VarupMAz6w
— Daniel Obajtek (@DanielObajtek) December 7, 2020
Orlen kupuje vydavatelství od německé skupiny Verlagsgruppe Passau (VGP). Ta označila důvody prodeje jako strategické. Do portfolia Polska Press patří deníky jako například Bałtycki, Zachodni, Polski a také Gazeta Krakowska a Wrocławska i portály Strona Kobiet, Sportowy24 a mnoho dalších. Polska Press patří k největším vydavatelstvím v Polsku.
K síti trafik i vydavatelství
Už v listopadu Orlen koupil rozhodující podíl ve společnosti Ruch, která provozuje sítě trafik. Nákup vydavatelství tak státní společnost odůvodňuje rozvojem významné trafikové sítě. V Česku se společnost předloni stala jediným vlastníkem Unipetrolu, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v tuzemsku.
Aktuální krok Orlenu odpovídá dlouho plánovanému cíli polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) na „repolonizaci“ médií, kterou má řešit plánovaný zákon o dekoncentraci trhu. Mediální domy s určitým podílem na trhu by byly donuceny k prodeji portfolia, které by nakoupily státní firmy, jako je Orlen.
Faktické zestátnění médií cílí hlavně proti televizi TVN, kterou vlastní americký koncern Discovery. Dekoncentrace mediálního trhu ve formě prosazení zákona ale nejspíš spadla pod stůl. Zkomplikovala ji výhra Joea Bidena v amerických prezidentských volbách, jehož politika vůči Polsku bude pravděpodobně mnohem méně vstřícná, než byla dosud Trumpova. Problémy má i vládnoucí trojkoalice, která v říjnu a listopadu musela řešit rebely v poslaneckých řadách.
V souvislosti se státním nákupem médií vyvstávají otázky na ovlivňování jejich obsahu a opakování „maďarského scénáře“. V Maďarsku nezávislá média nakoupili podnikatelé spojení s vládnoucí stranou Fidesz a radikálně změnili obsah zpravodajství na provládní.
V Polsku už je pod kontrolou vlády veřejnoprávní Polská televize a rozhlas a státní společnosti také nákupem reklamního prostoru štědře finančně podporují provládní noviny a týdeníky.
Černý den, nebo běžný nákup?
„Dnes musím pozorně sledovat, co se bude ve vydavatelství Polska Press dít: pokud tam bude zavedena cenzura a zaměstnancům se bude lámat páteř, musí o tom svobodná média mluvit nahlas a čtenáři hledat nové zdroje informací,“ píše v liberálním deníku Gazeta Wyborcza, který je k vládě ostře kritický, novinářka Dominika Wielowieyska. Podobný postoj vyjadřují na sociálních sítích i další novináři z médií, které nejsou spjaté s vládou.
Problém v nákupu naopak nevidí poslankyně PiS a stranická mediální expertka Joanna Lichocka. „Rozhodnutí Orlenu je byznysovým rozhodnutím. Není receptem na reformu mediálního trhu, jeho dekoncentraci. Ale většina novinářů a médií protestovala proti návrhu na dekoncentraci. Podle jejich názoru kapitál nemá význam. Takže – jestli může Verlagsgruppe Passau, může i Orlen,“ komentovala věc poslankyně Lichocká, která je zároveň členkou Rady národních médií plnící roli personální kanceláře pro vedení a dozorčí rady veřejnoprávních médií.
