Hlavní obsah

Maďaři dál řeší Jourovou, její unijní zprávu označili za Sorosovu

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Maďarští vládní politici neustávají v kritice komisařky Jourové a její zprávy o stavu právního státu v EU. Ve Středoevropském deníku informujeme i o nepříznivém vývoji pandemie na Slovensku a v Polsku.

Článek

Už v říjnu se může narodit páté vnouče premiéra Viktora Orbána. To byla ve čtvrtek dopoledne jedna z hlavních zpráv provládního serveru Magyar Hírlap. Celému webu ale dál dominovalo téma zprávy Evropské komise o stavu právního stavu v jednotlivých členských zemích EU. Zpráva, kterou ve středu představila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, je obzvlášť kritická ke stavu vlády práva, soudnictví i médií v Maďarsku a Polsku.

Europoslanec maďarské vládnoucí strany Fidesz Balázs Hidvéghi označil report Jourové s narážkou na finančníka a filantropa maďarského původu George Sorose za „Sorosovu zprávu“. Právě Soros je dlouhodobým terčem strany Fidesz, která ho označuje za liberálně-levicového nepřítele Maďarska a „hybatele v pozadí“, který má stát i za migrační krizí.

Podle politika je dokument plný absurdních a zaujatých tvrzení, navíc prý zohledňuje pouze názory „Sorosových organizací“, tedy lidskoprávních neziskových organizací.

Ve stejném duchu už ve středu reagovala maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. „Objektivní a nestranná analýza všech spolehlivých informací o situaci v Maďarsku může vést jen k tomu závěru, že v Maďarsku jsou respektovány základní hodnoty EU a právní stát platí,“ cituje ministryni orbánovský server Magyar Nemzet.

Evropská komise se při zpracování zprávy obracela na instituce jednotlivých členských států, na jaře komunikovala také s občanskou společností, akademiky a profesními organizacemi novinářů i soudců. V Maďarsku komisi odpovědělo na dotazy osm nevládních organizací, mezi nimi například Maďarský helsinský výbor nebo Transparency International.

Provládní média se věnovala i přímo Jourové, když připomněla, že se v roce 2006 ocitla ve vazbě. Českou komisařku vyzval v pondělí maďarský premiér k rezignaci. Důvodem jsou podle Orbána její slova na adresu jeho představ o Maďarsku. Směr, kterým Orbán systém v zemi mění, označila Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel za „nemocnou demokracii“.

K věci se před odletem na summit v Bruselu vyjádřil také český premiér Andrej Babiš. S Orbánem prý výzvu k odstoupení Jourové probírat nebude.

Slovensko a Polsko: další rekordy v počtu nakažených

Na Slovensku ve čtvrtek začal platit nouzový stav. Země zároveň hlásí další rekord v počtu nových případů nákazy koronavirem a právě vývoj pandemie je i hlavním tématem slovenských médií.

Čísla, včetně počtu provedených testů, se výrazně zvyšují už druhý týden. Zvýšil se i podíl pozitivních testů. Ve středu na Slovensku otestovali 9170 vzorků, z toho jich bylo 797 pozitivních.

Od čtvrtka na Slovensku například platí omezení pro hromadné akce i počet lidí v prodejnách, země se vrátila k povinnému nošení roušek i venku.

Rekord s téměř 2000 nově nakaženými zaznamenalo za středu i Polsko. Při počtu 29 600 testů se odhalilo 1967 případů. I když se počet testů za poslední týden zvýšil, v přepočtu na počet obyvatel země testuje skoro nejméně v EU. V Polsku totiž musí mít od září testovaní lidé evidentní příznaky nemoci covid-19: horečku, kašel a problémy s dýcháním.

Dosud nejvíc testů během jednoho dne provedli Poláci 30. července, bylo jich 35 100.

Vývoj v procesu vraždy Waltera Lübckeho

Německý soud propustil z vazby Markuse H., který byl spoluobžalovaným v procesu s pravděpodobným vrahem místního politika v hesenském Kasselu Waltera Lübckeho. Vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem zrušil příslušný zatýkací rozkaz, protože neexistuje dostatečné podezření ze spáchání trestného činu, píše ČTK.

Foto: Profimedia.cz

Hlavní podezřelý Stephan Ernst.

Podle státních zástupců Markus H. ideologicky ovlivňoval hlavního podezřelého Stephana Ernsta, a mimo jiné tak napomáhal k vraždě. Vycházeli přitom z krajně pravicového pozadí činu. Podle soudu by napomáhání předpokládalo, že Markus H. přinejmenším pokládal za možné, že Ernst Lübckeho zabije. To ale podle dosavadních důkazů „není ve vysoké míře pravděpodobné“. K Lübckeho vraždě došlo loni v červnu na terase jeho domu.

Dozvuky škatulat v polské vládě

V Polsku se živě debatuje o personálních výměnách ve vládě, které se definitivně potvrdily ve středu. Hlavní pozornost na sebe, hned po nástupu Jarosława Kaczyńského na pozici vicepremiéra, upoutal nominant na funkci ministra školství Przemysław Czarnek. O jeho dlouhodobé výrazně homofobní rétorice jsme psali ve středu.

Czarnka už zkritizovala opozice. „Téměř 2000 nových onemocnění, rekordní deficit, hospodářská krize. Ale všichni se budou zabývat jedním ministrem-homofobem, který navíc připouští tělesné tresty u dětí? Přesně o to jde Kaczyńskému. O další ideologickou válku. Pokrytec,“ napsal na Twitteru šéf opoziční Občanské platformy Borys Budka.

Czarnka se zastal vicepremiér a ministr státních aktiv Jacek Sasin. „Názory, které má poslanec Czarnek, jsou názory, jež odpovídají tomu, co hlásí naše politické uskupení, tedy že v Polsku není prostor, a především ve vzdělání, na vnucování ideologie,“ řekl politik s odkazem na takzvanou „ideologii LGBT“, jíž polská vláda vyhlásila válku.

Sasin okomentoval i vstup Kaczyńského do vlády. Předseda strany Právo a spravedlnost bude jako nový vicepremiér s ohledem na jeho politickou pozici výše postavený než premiér Mateusz Morawiecki.

Dům z 3D tiskárny

V šestatřicetitisícovém německém městě Beckum vzniká dům vyrobený technologií 3D tisku. Stěny dvoupodlažního rodinného domu tiskne vrstvu po vrstvě obří tiskárna, která produkuje speciálně upravenou maltu a beton.

Foto: Profimedia.cz

3D tisk domu v německém městě Beckum.

Dům vzniká přímo na stavebním pozemku. Jeden metr čtvereční zdi vytvoří tiskárna během pěti minut. Projekt částkou 200 000 eur podpořila vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, která doufá, že tím spustí revoluci ve stavebnictví. Digitalizaci oboru má v příštích letech podpořit dalších 750 000 eur.

„Vytištěné domy“ vznikly už například ve Spojených státech nebo Belgii. Dům v Becku je prvním svého druhu v Německu, uzavírá agentura DPA.

Související témata:

Doporučované