Článek
Francouzský prezident Emmanuel Macron po sto dnech ve funkci zažívá výrazný pokles popularity. Během prezidentských voleb sice oslovil voliče napříč politickým spektrem, nejnovější výzkum ale ukázal, že dosavadní výkon nejmladšího francouzského prezidenta hodnotí kladně jen 36 procent dotázaných voličů. Pro srovnání - po stejně dlouhé době v úřadu se jeho předchůdce François Hollande těšil přízni 46 procent lidí. V průzkumech za měsíc ztratil Macron sedm až deset procent, což je nejrychlejší pád od dob Jacquesa Chiraca.
Prudký propad popularity politického nováčka označuje web The New York Times za končící románek. „Emmanuel Macron opouští dobu hájení a vstupuje do ovzduší, kdy musí přebírat politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ uvedl politolog Jérome Fourquet. „Riziko, před nímž nyní prezident stojí, je, že Francouzi postupně přecházejí z hodnocení ‚brilantní a všechno se mu podaří ‘ na ‚ve skutečnosti je to všechno jen komedie ‘,“ dodal.
Profil Emmanuela Macrona.Video: Anita Baselová
Macronovo květnové vítězství v čele mladého politického hnutí En Marche! bylo průlomové, zároveň však velmi křehké. Veřejně prezentoval ambici překonat propast mezi levicí a pravicí a svou základnu následně ještě rozšířil díky jmenování premiéra z jiné než vlastní politické strany.
Bývalý investiční bankéř si však od nástupu do funkce rozhněval voliče na obou stranách politického spektra. Levicové voliče tím, že ohlásil uvolňování zákoníku práce, a zásahy do sítě sociálního zabezpečení, státní zaměstnance nepotěšil plán zmrazit jejich mzdy. Pravicové voliče si zase znepřátelil sporem s náčelníkem generálního štábu generálem Pierrem de Villiersem, který následně odstoupil.
Do nedobrého světla se dostávají komplikované Macronovy vztahy s novináři, jimž chce na aktuální dotazy odpovídat, až sám uzná za vhodné, a kteří narážejí na obstrukce prezidentova týmu, když jde o pokrývání událostí v Elysejském paláci či během cest hlavy státu.
Kritiku veřejnosti podpořenou pozorností médií si Macron vysloužil také za to, že chtěl své manželce Brigitte udělit zvláštní status „první dáma“, který ale manželky francouzských prezidentů tradičně nepoužívají, a právo na vlastní rozpočet. Návrh zákona ale vyvolal ve Francii vlnu odporu. Vznikla protestní petice, kterou podepsalo přes 300 tisíc Francouzů. Nakonec Macron ze svých požadavků slevil a vymyslel své manželce reprezentativní a neplacenou roli nazvanou „choť hlavy státu“.
Za svou stodenní prezidentskou kariéru však stihl Macron prosadit dva významné zákony. Jedná se o zákon o morálce a etice v politice, který má přispět k odstranění korupčního prostředí mezi zákonodárci, a o reformu pracovního práva, jež má zpružnit podmínky na pracovním trhu. Oba zákony patřily ke stěžejním bodům jeho předvolební kampaně. Jejich rychlé uzákonění mělo ukázat, že prezident a jeho hnutí neztrácejí čas.
Mezi mediálně nejvýraznější momenty dosavadní Macronova působení ve funkci lze řadit například nepřirozeně dlouhý stisk ruky během setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem či debatu na terase s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Výrazné Macronovo předvádění se v kombinéze pilota stíhačky na jedné základně vyvolalo na sociálních sítích vlnu uštěpačných poznámek.
Duel o francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho politice.
Kromě politických protějšků se dosud Macron setkal například se zpěvačkou Rihannou či zpěvákem kapely U2 Bono Voxem. V srpnu francouzský prezident navštívil děti z chudých pařížských předměstí a dříve vlastnoručně podepsal omluvenku žákům, kteří kvůli setkání s ním zmeškali vyučování.
Pozornost veřejnosti se zaměřuje také na Macronovu 64letou manželku Brigitte. Debatu rozvířila zejména Trumpova poznámka týkající se jejího vzhledu.
