Macron nemá výhru vůbec jistou. Na paty mu šlape Le Penová

Marine Le Penová, šéfka populistického Národního sdružení, v Elysejském paláci? Tato představa byla pro mnoho Francouzů dlouho jen noční můrou. V posledních dnech ji ale začínají vnímat jako reálnou možnost. V pondělí zveřejněný průzkum agentury Harris Interactive totiž dává současné hlavě státu náskok jen pěti procentních bodů v potenciálním souboji s Le Penovou ve druhém kole květnových voleb v roce 2022.

Možnost, že by se šéfka Národního sdružení stala prezidentkou, připouští i politolog Christian Lequesne z pařížské Sciences Po: „Ano, pokud bude postoj levice takový, že nebude chtít být republikánská a nepůjde volit Emmanuela Macrona. Cítím tuto tendenci u mnoha stoupenců levice, kteří nemají Macrona rádi a nechtějí opakování roku 2017,“ napsal Seznam Zprávám.

Ještě před dvěma lety panovala zcela jiná situace. Evropské volby sice vyhráli lepenovci, samotná šéfka strany se ale potýkala s propadem popularity a po porážce od Macrona v roce 2017 spíše řešila další směřování strany. Je taktické prosazovat opuštění eurozóny, když velká většina Francouzů euro přijala? Jak se stavět k tzv. frexitu, tedy opuštění Evropské unie, jež prosazuje část straníků? K tomu tížil Le Penovou i rodinný spor s vnučkou zakladatele strany a její neteří, ultrakonzervativní Marion Maréchalovou (už nechce používat příjmení Le Penová).

Prezident na tom v té době nebyl o moc lépe - zemí zmítaly protesty hnutí žlutých vest a Macronova popularita šla strmě dolů. Překvapivý úspěch Zelených v eurovolbách tehdy vedl ke spekulacím, že by Le Penovou ve druhém kole mohl nahradit ekologický kandidát, případně socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová, jež má k ekologii také blízko.

Hvězda evropských voleb a nynější europoslanec za Zelené Yannick Jadot kandidovat nejspíš skutečně bude. Podle dosavadních průzkumů má ale jen malou šanci a figuruje s velkým odstupem za vedoucí dvojicí Macron-Le Penová až na čtvrtém místě. Třetí je jeden z možných kandidátů za konzervativní Republikány Xavier Bertrand.

Otázkou je, zda se může ještě objevit nějaký překvapivý kandidát, kterým byl v posledních volbách právě Macron. „Nevím, kdo by to mohl být. Na levici osobnosti nejsou a u Republikánů také ne. Možná nějaký ekolog. Do druhého kola by se snad mohl dostat jedině Yannick Jadot, nejsem si ale jistý, zda ho jeho strana skutečně podporuje,“ soudí politolog Lequesne.

Zdá se tedy, že se prezidentské finále z roku 2017 bude opakovat. Macronovo okolí si přitom uvědomuje, že tentokrát by mohlo jít o velmi těsný souboj: „Riziko Marine Le Penové je reálné. Okolnosti, ve kterých se země, Evropa i svět nacházejí, vytvářejí podmínky pro velké změny,“ řekl listu Les Échos nejmenovaný zdroj blízký prezidentovi. „Myšlenka, podle níž se nemůže dostat k moci, se v době, v níž žijeme, zdá překonaná,“ dodal.

Citovaný zdroj je sice přesvědčen, že Le Penová si už sáhla na dno voličské podpory, zároveň se ale obává druhého kola, které by mohla poznamenat neúčast levicových voličů. Pro ně byl Macron už před čtyřmi lety hlavně bývalým bankéřem a zastáncem bohatých, na tom se nic nezměnilo. Více než polovina voličů krajně levicového politika Jeana-Luka Mélenchona, ale i Hidalgové například tvrdí, že k druhému kolu v případě souboje Macron-Le Penová nepůjde.

„Vidí Macrona jako příliš liberálního, proto ho nemají rádi. Část francouzské levice je stále proti tržní ekonomice a věří na alternativní model, jímž by byla třetí cesta mezi kapitalismem a komunismem,“ připomíná Lequesne s tím, že by šlo o jakési „Pražské jaro 21. století“.

Další ranou pro sebevědomí Macronova týmu byl další průzkum zveřejněný tento čtvrtek. Podle sondáže společnosti Elabe se zdá, že potenciál Le Penové roste. Hned 48 procent Francouzů totiž soudí, že vítězství Le Penové je pravděpodobné (o sedm procent více oproti měření před šesti měsíci). Nejčastěji si to myslí mladí lidé ve věku od 18 do 24 let a také dělníci.

Zatímco Le Penová u voličů boduje především v tématech migrace, bezpečnost a boj proti násilí vůči ženám, Macron dominuje v ekonomice, zahraniční politice, ale také v ekologii a boji s koronavirem.

Pouhých 34 procent Francouzů připisuje Le Penové „kvality potřebné k vedení země“, 37 procent se pak domnívá, že „rozumí lidem jako jsme my“. Právě v tomto bodu Macrona jeho soupeřka poráží o celých deset procentních bodů - elitářství a jistá odtrženost od obyčejných lidí je častou výtkou voličů vůči prezidentovi.

Do voleb nicméně stále zbývá více než rok, času je tedy relativně dost. Macron mluvil vůbec poprvé o možnosti kandidovat v dubnu 2016, v srpnu pak opustil vládu, aby se mohl věnovat kampani. Pokud by tedy chtěl kandidovat ještě někdo, o kom se dosud nemluvilo, časový prostor ještě má. Zrodu nové politické star ale zatím nic nenasvědčuje.