Článek
„Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění,“ řekl Macron podle agentury Reuters u památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi, kde je pohřbeno 250 000 Tutsiů.
Francie podle Macrona neposlouchala ty, kteří varovali před hrozícím masakrem ve Rwandě a de facto stála při genocidním režimu. Spolupachatelem genocidy však Francie podle něj nebyla. Prezident též uvedl, že „příliš dlouho převládalo mlčení při zkoumání pravdy“.
Francie letos zveřejnila dvě zprávy, v nichž se hovoří o jejím podílu. Podporovala tehdy rwandskou vládu i v době, kdy bylo jasné, že se chystá genocida. O život v ní přišlo na 800 000 etnických Tutsiů a umírněných Hutuů.
Po událostech z roku 1994 se jako první vydal do Rwandy v roce 2010 tehdejší prezident Nicolas Sarkozy, který přiznal „závažné omyly a určitou formu zaslepenosti“, jež měla dramatické důsledky.
Macron do Kigali přiletěl dnes ráno. Setkal se s prezidentem Paulem Kagamem a pak zamířil k památníku obětem genocidy.
Kagame, který je prezidentem od roku 2000, získal uznání v zahraničí za obnovení pořádku a za pokrok v ekonomickém rozvoji a zdravotní péči. Ochránci práv, disidenti a další ho ale obviňují, že zemi vládne tvrdou rukou.
