Macron chce z kriminálního Marseille vybudovat hlavní město Středomoří

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

V srpnu celou Francii zasáhla zpráva o úmrtí čtrnáctiletého chlapce, který se stal v jihofrancouzském městě obětí vyřizování účtů mezi drogovými gangy. Stejně starý chlapec zůstal s prostřeleným lýtkem a další, ještě mladší dítě se lehce zranilo poté, co se v okamžiku výstřelu vyklonilo z okna auta. Od začátku roku v Marseille zemřelo 15 lidí násilnou smrtí ve spojitosti s pašováním drog.

Aktivita gangů, násilné střety, přestřelky nebo zapálená auta jsou v Marseille poslední dobou čím dál častějším problémem. Kriminální skupiny rekrutují stále mladší děti, především z chudých částí města. Ve vyloučených lokalitách města žije až čtvrtina marseilleských obyvatel. Jejich životní úroveň se nachází pod hranicí chudoby.

Preziden Macron má ale plán. Ten chce představit v rámci třídenní návštěvy Marseille, která začala prvního září. Ve čtvrtek se chystají francouzské děti po letních prázdninách do školy. A právě školy jsou jedním ze základních kamenů obnovy, která město podle prezidenta čeká. Celkově by na jih Francie mělo ze státní kasy poputovat až 1,2 miliardy eur. Přesná částka ale není potvrzena, čeká se na konečné slovo prezidenta.

Část z finanční pomoci by měla jít na rekonstrukci asi 174 škol, které jsou často v dezolátním stavu. Třetina z nich vyžaduje zásadní stavební práce. Část z nich se potýká s problémem, že jsou vystavěné v původně průmyslových oblastech, kde se v půdě stále nacházejí velmi škodlivé látky. Francouzští investigativci zjistili i několik případů, kdy bývalí žáci těchto škol onemocněli rakovinou.

„Priorita všech priorit,“ popisuje marseillská radnice rekonstrukci svých škol, „plán, který nemá ve Francii obdobu,“ dodává podle deníku Le Monde přímo starosta Benoît Payan.

Je to poprvé od roku 2016, kdy ve francouzském deníku Libération vyšla velká reportáž o marseillských školách s titulkem „Hanba republiky“, co vláda nabízí konkrétní finanční částky. Před pěti lety téma zanedbaných škol na jihu Francie způsobilo velkou aféru, kterou však lidé i politici z Marseille brali spíše jako „pařížský útok“ na jihofrancouzskou metropoli, která je jakýmsi tradičním rivalem hlavního města.

Změna by se ale neměla týkat pouze škol, ale celého města. Dotovat se má zlepšení infrastruktury, bydlení nebo bezpečnosti. Paříž už letos převelela do Marseille 300 policistů. Podle starosty Payana ale město potřebuje nejméně o 800 lidí víc. Nejen policistů, ale i kriminalistů a drogových specialistů.

Doprava je v Marseille také dost citelný problém. Neexistuje třeba spojení mezi vyloučenou severní částí města a bohatší jižní. Sever by se tak měl dostat z nynější izolace. Chybí linka metra, ale i cyklostezky. Na cestě k Macronově vizi o „hlavním městě Středomoří“ je navíc i posílení role marseilleského přístavu.

Nedávno vystupňované násilí a zejména smrt nezletilých situaci v Marseille opět dostaly na novou úroveň, o problémy se už opět zajímá veřejnost. „Nadcházející dekáda přetvoří Marseille v hlavní město Středomoří,“ prohlásil Macron v rozhovoru pro časopis Zadig. „(Macron) rozumí tomu, že je to obrovská výzva vzhledem k tomu, že třídenní návštěvu naplánoval osm měsíců před volbami,“ dodává starosta Payan.

Francouzská média si také všímají, že je třídenní návštěva Marseille vůbec nejdelší setrvání v cizím městě za celý Macronův prezidentský mandát. Doprovázet ho navíc bude dalších sedm členů vlády nebo Národního shromáždění. Dokazuje to váhu, kterou Emmanuel Macron problematice přikládá. Zároveň však velikost celé akce připomíná, že se v květnu příštího roku konají prezidentské volby, ve kterých chce Macron pokračovat ve své druhé „pětiletce“.