Má účast ve vládě smysl? Budeme jako slepé střevo, bojí se část Pirátů

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Prezident pověřil Petra Fialu jednáním o nové vládě, koaliční smlouvu podepsali zástupci pěti stran, novému kabinetu zatím nic nestojí v cestě. Svou účast v novém kabinetu však musejí posvětit ve stranickém referendu Piráti. Hlasování, kterého se může zúčastnit více než tisícovka členů, začíná v pátek ráno.

Politici i veřejnost si teď kladou otázku, jestli půjde jen o formalitu. „Historicky mám v tomto spíše špatný odhad. Zatím to ve straně vidím vyrovnaně,“ uvedl místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal.

Ani nejvyšší vedení – podle stranických zvyklostí – nyní hlasitě nevolá po účasti v kabinetu, jak by se po podpisu smlouvy mohlo zdát. Hodlá tak nechat prostor pro nestranné rozhodování kolegů. „Děláme tak vše pro to, aby rozhodnutí bylo co nejvíc informované. Nechci skrze své předpoklady vytvářet tlak na členskou základnu,“ vysvětlil další místopředseda Radek Holomčík.

Piráti jsou tak navzdory „transparentnímu“ fóru nečitelní.

Jejich současné zvažování naznačil jeden z nejúspěšnějších porevolučních investorů Jiří Hlavenka. Spoluzakladatel společnosti Kiwi.com a také za Piráty zvolený krajský radní si na Facebooku pomohl věcným shrnutím plusů a minusů. „V obdobných situacích se mně vždycky vyplácí udělat si co nejpoctivější obodovaný scorecard všech pro a proti,“ uvedl podnikatel z jižní Moravy.

Největším výhodám účasti ve vládě dal tři „pluska“, největším záporům tři minusy. Příspěvek měl stovky komentářů a reakcí. „Vychází mi to zhruba tři ku jedné pro účast ve vládě. Jsem přesvědčený, že se složité situace takto musejí vyhodnocovat. Nelze to dělat emočně,“ sdělil pro Seznam Zprávy. Podle něj Piráti z opozice neprosadí nic ze svého programu. Současné programové prohlášení je prý „kompatibilní“ s jejich vlastním programem.

Hlavenka také zdůraznil, že Piráty čekají tři viditelné ministerské posty, matematicky vzato sedmnáct procent lidí ve vládě.

Strana má přitom v nové Sněmovně jen 4 mandáty ze 200. V tom vidí Hlavenka naopak hlavní potíž. „Počtem poslanců jsme marginální a vlastně nepotřební k prosazování zákonů. Vládní koalice si protlačí poslanecké návrhy, jaké chce, a my jim k tomu budeme svítit,“ napsal byznysmen.

S jeho tezemi víceméně souhlasí také Holomčík. „Jirkovo srovnání mi přijde racionální. Základní plus je, že ve vládě budeme mít své zástupce a zároveň větší prostor prosazovat svůj program,“ řekl.

Z vládní účasti se však podle něj může stát slabina, pokud se činnost vlády dostane do rozporu s pirátským programem. „Pak bychom byli spoluodpovědní za něco, s čím nesouhlasíme,“ dodal Holomčík.

V koaliční smlouvě je zakotvené, že žádná vládní strana nebude mít právo veta.

Část členů proto kvůli slabé roli volá po odchodu do opozice. „Vím, že to zní drsně, ale naše jediná šance je jít do opozice. Jestli teď nebudeme jednat pragmaticky, skončíme jako Zelení a ČSSD. Vládní angažmá v situaci, kdy nemáš na nic reálný vliv, je smrtící,“ napsal pražský Pirát Roman Kučera. Poukázal na případy z let 2006 a 2017, kdy menší koaliční partneři v dalších volbách vypadli z parlamentu.

Obává se, že Piráti budou jen plnit roli „slepého střeva“. Dodal, že by Pirátům pomohlo, kdyby je ODS z vlády vyhodila a oni měli roli „mučedníků“. „Dosáhnout toho můžeme opravdu tvrdými protikorupčními požadavky, které ODS prostě neskousne,“ doplnil.

Piráti se také obávají ztráty autentičnosti. V kompromisní pětikoalici těžko prosadí zákony týkající se konopí či sňatků pro stejnopohlavní páry.

Jeho nesouhlasný postoj není podle příspěvků na fóru ojedinělý. Ve straně dál panuje napjatá atmosféra po volebním výsledku. Situaci ještě ztížily povolební dohody se Starosty a na veřejnost uniklá analýza. Piráti v ní poukázali, že kolegové porušili koaliční smlouvu, když jejich zástupci před volbami vyzývali ke kroužkování. „Uvnitř Pirátské strany panuje obrovská frustrace, jak volby dopadly. Pokračuje malá válka se Starosty,“ uvedl v ČT politolog Josef Mlejnek.

Frustraci Pirátů napomáhá jejich reálné vyklízení pozic v politickém aparátu. Před čtyřmi lety měli ve Sněmovně 22 poslanců, další asistenty či poradce. „Nyní je čtyřčlenný hlouček velmi malý. Není tam dostatek lidí na práci, na účasti ve výborech, na práci s textacemi zákonů,“ uznal Hlavenka.

Jak napsaly Seznam Zprávy, někteří jsou nuceni hledat si práci mimo politiku v soukromém sektoru.

Podle Mlejnka však účast ve vládě může personální ústup částečně kompenzovat. „Mohou se tam uplatnit i jiní politici ze strany a voličům mohou ukázat, co odpracovali. Lze tam pro ně najít práci na ministerstvu, která odpovídá jejich odbornému profilu,“ uvedl.

Pikal dodal, že koaliční smlouva výslovně stanoví, že pokud dojde k překroužkování, tak má být nefinančně personálně kompenzováno. „Čili je cesta, jak toto naplnit. Ale nerad bych se orientoval podle úvah, jestli někdo z našich schopných lidí bude muset hledat lépe placený džob v soukromé firmě nebo se čtyři roky trápit ve státní správě,“ zdůraznil.

Podle koaliční smlouvy PirSTAN se při současném volebním výsledku dělí státní příspěvek za hlasy z 90 procent mezi dva koaliční partnery poměrem 2,250 : 1 ve prospěch Pirátů.

Koalice získala za hlasy podle zákona 84 milionů korun. „Dostaneme o něco menší částku, než jsme čekali, ale pořád můžeme část aparátu držet formou plných a částečných úvazků. Věřím, že budeme mít funkce politických náměstků na ministerstvu, není to nevýznamná pozice,“ přemítal Hlavenka.

Obhájci vstupu do vlády přesto věří, že ji Piráti schválí významnou většinou. „Nějakým čtyřpětinovým schválením. Samozřejmě jsou tam ostny a zklamání u některých členů, kteří si odpracovali kampaň na ulicích a teď jsou zoufalí. I tak je jediná rozumná cesta do toho jít,“ dodal.

Hlavenka je přesvědčený, že Piráti od voličů dostali jasný mandát ukázat, že umějí vládnout. Při odchodu do opozice se obává „zásadního rizika pádu do bezvýznamnosti“. „To, že jsme od voličů ‚dostali lekci‘, neznamená, že si musíme jít hned pro druhou,“ dodal.

Pirátské hlasování o účasti má skončit v pondělí večer.