Hlavní obsah

Má to smysl, míní Čech z mise, která bojuje proti pašerákům migrantů ve Středomoří

Rozhovor s Pavlem Mrůzkem, jedním z pěti Čechů podílejících se na misi EUNAVFOR MED Sophia.Video: Jiří Hošek, Reuters, Seznam Zprávy

V rámci mise Sophia chrání Evropská unie své vnější hranice ve Středozemním moři. Jedním z pěti Čechů, kteří se konkrétně na této misi podílí, je Pavel Mrůzek, zástupce náčelníka štábu. Při návštěvě českého premiéra Andreje Babiše ho vyzpovídal šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek.

Článek

Vojenská mise Sophia stojí v přední linii boje proti ilegální migraci do Evropy. Málokdo ale přitom ví o její existenci.

„Je to operace, která od začátku působila proti pašerákům a podílela se na redukci migrantských toků, ale také se starala o lidské životy, které byly ve Středozemním moři ohroženy,“ popisuje Čech Pavel Mrůzek účel mise, do které je sám zapojen. V Římě zástupuje náčelníka štábu pro doplňování personálních zdrojů.

Do mise je zapojeno celkem pět Čechů. Tři z nich působí na velitelství v Římě a dva lidé na jednom ze zasahujících plavidel.

Lodě mají za úkol odklon a zadržování plavidel převaděčů v mezinárodních vodách. Těmi se rozumí převážně severní a střední část Středozemního moře.

Operace námořních sil Evropské unie ve Středozemním moři je známá zkratkou EUNAVFOR MED (z angl. European Union Naval Forces - Mediterranean). Jmého Sophia si mise vypůjčila od děvčátka narozeného somálské matce na německé fregatě Schleswig-Holstein.

Zadrželi 151 pašeráků

Operace vznikla rozhodnutím společného zasedání ministrů obrany a zahraničních věcí členských států EU. Ti se v rámci mise Sophia vzájemně kontrolují.

Od října roku 2015, kdy začala aktivní fáze operace, vojáci podle květnové zprávy zadrželi a italským autoritám předali celkem 151 lidí podezřelých z pašeráctví uprchlíků. Zároveň zachytili 551 pašeráckých plavidel a tím zachránili na moři více než 44 tisíc lidí.

Třebaže mise Sophia nepřetržitě běží už třetím rokem, ne vždy se vyvíjí, přiznal v rozhovoru pro Seznam Mrůzek. Důvodem je to, že život operace je úzce spjat s politickým děním v Evropě. I proto mělo úterní jednání s Babišem nezanedbatelnou roli.

„Dozvěděl jsem se zajímavé věci, migranti platí dva až pět tisíc dolarů za cestu,“řekl Babiš na tiskové konferenci po návštěvě velitelství. „Ti mafiáni, pašeráci neobchodují pouze s lidmi, ale i s ropnými produkty, naftou. Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Otřel se tak o další téma, s nímž se Sophia potýká. „Pašování lidí a pašování ropy jsou dvě podobné aktivity. Lidé, kteří se zabývají pašováním lidí, mohou velmi snadno přejít k technickým záležitostem, které jim umožní pašovat ropu,“ vysvětlil Mrůzek s tím, že vnímat a redukovat je potřeba obě tyto aktivity.

Babiš chce krizi čelit posláním peněz do Afriky

Co přinesla Babišova úterní návštěva Říma?Video: Jiří Hošek

Premiér Babiš mezitím novinářům nastínil rozsáhlejší schéma. Řešením migrační otázky je podle něj kombinace finanční podpory státům jako je Itálie, zemím severní Afriky a také těm africkým státům, odkud migranti přicházejí. Řekl to v úterý po jednání s italským premiérem.

Conte v úterý od českého premiéra rovněž slyšel potvrzení českého postoje, že Česká republika nepřijme v rámci přerozdělování uprchlíků ani jednoho migranta. Potvrdil tak, že Česko a Itálie se v pohledu na uprchlické kvóty liší. Italský premiér to podle Babiše chápe.

Doporučované