Článek
Pětitisícová Bělá pod Bezdězem láká ke koupi bytových domů, dvoudomů nebo viladomů uprostřed přírody nedaleko města. Na webových stránkách visí působivá vizualizace či videoreportáž se starostou města a na stráni v bývalém vojenském prostoru se už rýsují základy novostaveb.
Otcem projektu s názvem Vrchbělá je starosta Bělé pod Bezdězem z hnutí ANO Jaroslav Verner, který – bez úspěchu – kandidoval i v parlamentních a v krajských volbách.
„Měl jsem snahu, aby se v tomto krásném místě začalo bydlet. Inicioval jsem nějaká jednání a z nich vyplynulo, že vytvoříme firmu, v níž budou zastoupeny stavební firmy a město,“ popsal začátky developerského projektu Vrchbělá starosta ve své kanceláři.
„Měl jsem snahu, aby se v tomto krásném místě začalo bydlet,“ říká o vzniku obytného prostoru Vrchbělá starosta Jaroslav Verner z hnutí ANO.
Vizualizace obytného prostoru Vrchbělá z webových stránek.
Investoři lákají na kvalitní bydlení uprostřed čisté přírody s vhodně dimenzovanou infrastrukturou.
Šest hektarů pozemků určených k hromadnému bydlení vyčíslil soudní znalec jen na bezmála pět milionů korun. Metr čtvereční vyšel dle znalce Zdeňka Doláka na necelých 84 korun.
Projekt Vrchbělá nabízí bytové domy, dvoudomy, viladomy a samostatné rodinné objekty.
Na podzim 2019 představil projekt zastupitelstvu a to odsouhlasilo vznik společnosti Bělská investiční s.r.o., v níž měly po třetině místní stavební firmy CR Group respektive Global Investment a 34 procent patřilo městu Bělá pod Bezdězem. Dále zastupitelé odsouhlasili nepeněžitý vklad do společné firmy v podobě 23 stavebních parcel o rozloze bezmála 60 tisíc metrů čtverečních. Bylo dohodnuto, že oba developeři později vloží ekvivalent v penězích, až se udělá znalecký posudek na cenu pozemků vložených městem.
„Město nebude muset investovat finanční prostředky, nýbrž vloží do společnosti pouze pozemky,“ slíbil tehdy starosta Jaroslav Verner zastupitelům, kteří ho následně zvolili za jednatele Bělské investiční.
Brzy však přišly pochybnosti, a když se na ně starosty reportér ptá, původní vstřícnost Jaroslava Vernera k novinářské návštěvě končí. Po otázce, zda je pravda, že obě stavební firmy, které jsou v projektu partnerem města, vybral sám a bez výběrového řízení, starosta rozhovor ukončil.
Slíbil, že odpoví písemně, avšak přes několikeré urgence ani po týdnu slib nesplnil.
Staveniště Vrchbělé v bývalém vojenském prostoru.
Pochybnosti o projektu nového sídliště zasazeného do přírody začali mít i zastupitelé. A to i ti, kteří původně pro starostovu myšlenku zvedli ruku.
„Ze začátku mi to přišlo jako senzační plán,“ vzpomíná radní Iveta Orolínová za Hnutí nezávislých občanů na dobu, kdy jim starosta projekt představoval.
Věci kolem projektu se však odvíjely jinak, než se původně řeklo.
Nejprve soudní znalec objednaný Bělskou investiční stanovil hodnotu šesti hektarů městských pozemků určených k hromadnému bydlení jenom na bezmála pět milionů korun. Metr čtvereční vyšel dle znalce Zdeňka Doláka na necelých 84 korun.
Když si však vypracování vlastního znaleckého posudku nechala udělat policie, jí oslovený znalec stanovil hodnotu pozemků pětkrát výš – na částku bezmála 27 milionů korun. Ve zprávě, s níž se redakce mohla seznámit, se píše, že Dolákův znalecký posudek je chybný a vyhotovený nestandardním způsobem.
„Soudního znalce jsem vybíral já,“ říká jeden z trojice jednatelů Bělské investiční a také majitel stavební společnosti Global Investment Libor Čapek.
Jak pří výběru postupoval? Zadal do vyhledavače na internetu heslo soudní znalec v Mladé Boleslavi. „Jako první mi vyjel Zdeněk Dolák, a tak jsem ho oslovil,“ říká Libor Čapek.
Další jednatel a majitel stavební firmy CR Group Jan Horák pak na žádost Seznam Zpráv o rozhovor nereagoval.
Soudního odhadce Zdeňka Doláka Seznam Zprávy zastihly v kanceláři jeho rodinného domu. „Jak jsem to spočítal, tak to vyšlo,“ odpověděl stručně na otázku týkající se jeho posudku.
Svůj výpočet však bude muset v těchto dnech vysvětlovat policii, která se o Bělskou investiční zajímá od března 2020, kdy mladoboleslavská kriminálka přijala trestní oznámení od majitele pozemku sousedícího s chystanou výstavbou. I po roce a půl je případ ve fázi prověřování, a tudíž ho dozorující státní zástupkyně Miroslava Pavlů nechtěla komentovat.
Podle právníka z Transparency International Pavla Jiříčka, který je s případem detailně obeznámen, ale není v Bělé problém jen v „podstřeleném“ posudku.
Upozorňuje i na problematické nastavení v rámci společnosti Bělská investiční. Třeba v tom, že starosta Jaroslav Verner v dokumentech figuruje jako jednatel společnosti bez návaznosti na funkci starosty. „Může nastat situace, kdy nebude starostou, nebude se chtít vzdát pozice jednatele a pokud s tím zbylí dva jednatelé budou souhlasit, neodvolají ho,“ upozorňuje právník Pavel Jiříček.
A další věc Pavla Jiříčka z Transparency zaujala. Co vlastně z projektu Vrchbělská město v budoucnu bude mít.
„Nikde ve zveřejněných dokumentech není zmínka, jestli město v plánovaném projektu získá nějaké byty nebo je bude mít třeba levnější pro vlastní potřebu. Navíc postavení města jako jednoho ze tří společníků je znevýhodněné a panuje riziko, že dva společníci budou činit kroky, které povedou v neprospěch radnice,“ domnívá se.
Podnikatel Libor Čapek říká, že jak si to město určilo, tak to má. „Společenskou smlouvu dával dohromady advokát města a od počátku to bylo nastaveno tak, že město bude mít ve společnosti kontrolní funkci,“ vysvětluje podnikatel, který ale přiznává, že služeb zmíněného advokáta Marka Jansty využívá pětadvacet let jak on, tak i jeho stavební firma.
Má to být bydlení v přírodě nedaleko města.
Letos v červnu navíc padl starostův slib, že město do projektu vloží jen pozemky. Oba developeři, kteří mají ve firmě většinu, odsouhlasili navýšení základního kapitálu o 36 milionů korun, a tudíž mělo město zaplatit poměrnou částku 12 milionů. Zastupitelé to odmítli a výsledkem je, že Bělá pod Bezdězem má nyní ve společnosti už jen necelý třináctiprocentní podíl.
„Do projektu jsme vložili pozemky a ještě bychom si museli vzít dvacetiletý úvěr,“ kroutí nesouhlasně hlavou už zmíněná radní Iveta Orolínová, která hlasovala proti dvanáctimilionovému navýšení. „Nechtěla jsem, aby se město tak vysoko zadlužilo,“ dodává.
Koaliční zastupitelka Petra Horčičková z Hnutí nezávislých občanů přiznala veřejně své pochybení, když pro projekt Vrchbělá hlasovala. „Jsem přesvědčena, že takto nastavené podmínky nejsou ku prospěchu města. Tímto se veřejně omlouvám Bělákům za svou nedbalost při správě svěřeného majetku,“ napsala v prohlášení na schůzi zastupitelů.
„Já jsem od počátku vystupoval proti znění společenské smlouvy, protože není nastavena ve prospěch města,“ říká opoziční zastupitel Milan Lomoz z ČSSD. „Chtěl jsem, aby město mělo větší váhu a víc pravomocí v rozhodování o tom, co, komu a za kolik se bude nakonec prodávat,“ říká.
Pozemky byly oceněny na méně, než se slibovalo.
Naopak radní za ODS Martin Zelený za starostou a projektem stojí. „Chtěli jsme tu stavět, chtěli jsme udělat bytový fond, který nám ve městě chybí a já si myslím, že vše bylo v pořádku“ a prý k tomu nemá co více dodat, řekl po telefonu Seznam Zprávám.
Radní Květuše Vernerová, manželka starosty Jaroslava Vernera na otázky Seznam Zpráv neodpověděla.
Další radní nechtěli projekt Vrchbělá komentovat kvůli pozvánkám, které jim kvůli podání vysvětlení poslala policie, a tak jsou vázáni mlčenlivostí.
„Dle mého názoru je tento projekt výhodný především pro dva společníky, developery, kteří přišli výhodně k velké rozloze nemovitostí a k velmi dobré investiční příležitosti do budoucna,“ domnívá se právník Transparency International Pavel Jiříček.
