Článek
Moldavsko vyhlíží nový kabinet. Bude jej sestavovat proevropská partaj prezidentky Maiy Sanduové, která získala více než 50 procent hlasů a bude s to sama sestavit vládu. Dosud nejsilnější socialistickou stranu bývalého proruského prezidenta Igora Dodona, která před volbami spojila síly s komunisty, podpořilo podle posledních údajů 27,36 procenta.
Jedna část země se těchto voleb ovšem vůbec nezúčastnila. Jde o půl miliónu lidí žijících v Podněstří. Tento proruský region vyhlásil svou nezávislost na Moldavsku už v 90. letech, ale žádný stát na světě – dokonce ani Rusko – Podněsterskou moldavskou republiku neuznal. „Toto jsou migrační karty, které slouží místo razítka v pasu. Oni nemohou dávat razítka do pasu, protože Podněstří není mezinárodně uznávanou zemí a způsobilo by to jeho neplatnost,“ popisuje situaci reportérka televize Current Time.
Ačkoliv nikdo nezávislé Podněstří neuznává, má tato země svého prezidenta, parlament, armádu a také vlastní měnu, kterou je ale možné platit jen zde. „Vyměňte si pouze částku, kterou zde plánujete utratit. Jinak pak nebudete mít možnost je nikde vyměnit. Ani na Ukrajině, v Rusku, Moldavsku, Rumunsku – prostě nikde. Budete si je muset nechat jako suvenýr,“ doporučuje televiznímu štábu průvodkyně Laurentia Zahariová.
Připomínky sovětských časů jsou zde k vidění téměř na každém kroku. Stejně tak i pozůstatky bojů, které zde v 90. letech proběhly mezi proruskými jednotkami a moldavskou armádou.
V roce 1992 sem Moskva vyslala „mírové jednotky“, které měly pomoci ukončit boje mezi znesvářenými stranami. Ruský kontingent na sporném území stále působí. „Na levé straně je základna ruské armády. Místo těchto nových domů stávala kasárna. Nyní je zde ubytovací zařízení pro ruské důstojníky,“ ukazuje Zahariová.
Na úředních budovách zde visí vlajky Podněstří i Ruska a v oblasti se mluví převážně rusky. Moskva nabízí zdejším občanům i ruské občanství. Stále existuje možnost, že dojde k připojení i tohoto regionu k Rusku, přestože území spolu nesousedí. „Podle výsledků referenda z roku 2006 tato země směřuje k integraci s Ruskou federací,“ rozebírá politolog Anatolij Dirun.
Prioritou místních obyvatel je prý hlavně lepší nabídka práce a prosperita. „Ať je to dobře nebo špatně, tak nyní tu máme svůj vlastní život. Držíme se už roky. Máme k jídlu chléb a vodu k pití. Já jsem s tím spokojená. Ale ráda bych se přestěhovala do Ruska,“ říká jedna z místních obyvatelek. „Rád bych odjel do Moskvy. Až tam dokončím školu, zůstanu tam pracovat. Platy jsou tady nízké,“ dodává mladík reportérce televize Current Time. Většina zdejších obyvatel má stále moldavské pasy a o víkendu ve volbách mohli hlasovat, kdyby dorazili do volebních místností v okolních okresech. Učinit tak se chystalo podle střízlivých odhadů jen několik tisíc zdejších občanů.
